Příběh královských klenotů poznejte v České Skalici
Kříž pro papeže, šperky pro anglickou královnu nebo celosvětově nejdokonalejší kopie koruny Svaté říše římské - všechny tyto skvosty vyrobil proslulý český zlatník a výtvarník Jiří Urban. Kromě toho vytvořil také kopie českých korunovačních klenotů. Korunu, dvě žezla a jablka, ale i Svatováclavský meč můžete až do 1. února obdivovat v České Skalici.
.jpg)
Jak symboly české státnosti vznikly? Proč nechal císař ve Vídni vyrobit nové jablko a žezlo? A jaký tajný vzkaz zanechal Karel IV. ve Svatováclavské koruně? Odpovědi na tyto otázky hledejte v Muzeu Boženy Němcové na výstavě České korunovační klenoty na dosah, kde se také dozvíte, kde všude byly klenoty v průběhu staletí ukrývány včetně některých dramatických detailů jejich přesunů.
O podobě a osudech korun českých králů před Karlem IV. se toho ví jen velmi málo. Otec vlasti ve 14. století pak nechal zhotovit šperk, který měl být trvalou připomínkou slávy a tradice českého království. Do kříže na vrcholu koruny z dvou a půl kila ryzího zlata zdobené desítkami drahých kamenů měl být údajně vložen trn z trnové koruny Ježíše Krista, který Karel IV. dostal od francouzského krále.
Putovní klenoty
Český král a císař Svaté říše římské si přál, aby koruna byla navždy uložena v Chrámu sv. Víta pod dozorem vladaře a arcibiskupa. Tohle přání se mu věru nesplnilo. Klenot, která korunoval 22 českých králů a jednu královnu, byl převážen mnohokrát a mnohdy za dost dramatických okolností. Václav IV. jej z obav před mocenskými boji přesunul na Karlštejn. Další velké ohrožení znamenaly husitské války, Zikmund Lucemburský v té době klenoty převezl dokonce do Uher.
„Klenoty proto nejméně dvakrát putovaly do Českých Budějovic, kde je ve sklepě kostela sv. Mikuláše střežili měšťané a vojáci. Císařský dvůr tam uchovával českou korunu v císařské klenotnici, aby byla chráněna před vpády Sasů, Švédů a dalších nepřátel do Čech. I po skončení války se klenoty do Prahy vracely jen nepravidelně. Trvalý návrat na Karlštejn se již neuskutečnil a symbol české královské moci zůstával předmětem habsburské politické strategie,“ píše se na panelech k výstavě.
Dalším turbulentním obdobím byla 2. světová válka. Na začátku války putovaly do Žiliny, pak se vrátily zpět. Na konci německé okupace se je nacisté snažili ukořistit, ale naštěstí se jim to nepodařilo. „Ve válečném chaosu roku 1944 byly klenoty zazděny v podzemí Starého paláce, aby unikly náletům a možnému zcizení,“ dočteme se na výstavě.
Způsob přepravy klenotů se měnil v průběhu staletí. Kočár tažený koňmi, vlak i limuzína byly v historii využity k přepravě předmětů nevyčíslitelné hodnoty. „Podle některých pramenů o prusko-rakouské válce roku 1866 se klenoty ukrývaly v bedně na tendru parní lokomotivy mezi uhlím, aby se nestaly kořistí nepřátelského krále.”
Otevírací dobu a další detaily k výstavě, která je doplněna také kopií korunovačního roucha, Pražského jezulátka, Řádu zlatého rouna nebo Longinova kopí, ale také fotokoutkem pro děti, najdete zde.
