Vzhůru do Kladského podzemí

Text a foto Bára Fialová

Neděle, 25. února 2024

Sdílet na:

Před sedmdesáti lety začaly zdi Starého města v polském Kladsku praskat, ulice se propadaly a nikdo netušil proč. Odborníci, kteří přijeli z univerzity věc zkoumat, zjistili, že se pod historickým centrem ukrývá druhé město, o kterém neměli ponětí – dohromady 40 kilometrů dlouhý, několikapatrový komplex podzemních chodeb. Vydejte se s námi do středověku…

Možná jste někdy byli na Pevnostní hoře, která je jednou z největších atrakcí Dolního Slezska a patří k nejlépe zachovaným obranným systémům ze 17. a 18. století v Evropě. Mimochodem – první zmínka o ní pochází z kroniky českého písmáka Kosmase, který žil ve 12. století. Někdy v té době český kníže Soběslav dobyl tehdy dřevěnou pevnost na kopci, opevněnou kůlovou palisádou, a postavil tam první kamenný hrad.

Dole pod Pevnostní horou, na níž se psaly velké dějiny, se po staletí odehrávaly ty druhé – dějiny obyčejných lidí. V úzkých domech bydleli kupci, kováři, pekaři, pivovarníci a možná i apatykáři či brníři (lidé, co vyráběli zbroj z kovových kroužků - pozn.red), ale také služky, učedníci a spousta dětí. Na strategickém místě u obchodní cesty mezi Prahou a Vratislaví teklo pivo proudem, cinkaly zlaťáky, na náměstí stál pranýř a mezi odpadky z ranního trhu se sem tam mihla krysa. A jak přibývalo sudů, zlaťáků a lidí, začalo být město, sevřené mezi hradby a koryto Kladské Nisy, svým obyvatelům malé.

Podzemní město

A jelikož pod celým Kladskem je měkké podloží z ledovcových sedimentů, ve kterém se daly velmi dobře hloubit chodbičky, síňky, komnaty a dokonce sály, začali si lidé své domy rozšířovat pod zem. Od 13. do 17. století vyhloubili obyvatelé Kladska pod svým městě 40 kilometrů dlouhou, několikapatrovou síť chodeb a komor, které někdy šly až 30 metrů do hloubky. 

Díky stabilní teplotě, která nikdy neklesla pod nulu, bylo podzemí ideálním místem k uchovávání potravin a dalšího zboží. Z důvodů větší bezpečnosti při požárech se do sklepa přesunula i část výroby, byla zde pekárny, sladovny, podzemí bylo také ideálním místem pro zrání kladského piva, které díky dlouhé době ležákování proslulo svou vysokou kvalitou.

„Voda, často znečištěná, způsobovala nemoci trávicího ústrojí a přenášela nemoci. Pivo, podstatně slabší než to dnešní, bylo bezpečnější. Pili ho všichni, dospělí i děti. Podávalo se dokonce nemocným v nemocničních budovách. Průměrná denní spotřeba piva byla v té době kolem dvou litrů na osobu. Kladské ječné a pšeničné pivo bylo ve Slezsku známé svou vynikající kvalitou a jeho produkce, kterou provozovali sladovníci a pivovarníci, byla důležitou a častou činností měšťanů – už ve středověku mělo privilegium vaření piva asi dvě stě domů v Kladsku,“ píše se v informačních materiálech, které dostanete u vstupu do podzemního labyrintu i v češtině. Lidé si sem schovávali cenné věci, byly zde vyhloubené studny a v dobách válečných konfliktů podzemí sloužilo lidem jako úkryt a dočasné obydlí. Podzemními chodbami také lidé dopravovali zboží na trhy, které se konaly v centru města.

O chamtivém pekaři

Když odsud o staletí později, po druhé světové válce, odešlo původní obyvatelstvo a Kladsko se stalo součástí Polska, noví obyvatelé neměli o existenci podzemního města ani tušení, než o sobě dalo samo vědět. Poté, co experti z Krakovské univerzity podzemí objevili a zabezpečili, v prvním a druhém podlaží vytvořili úsek přístupný veřejnosti. Některé části trasy byly přezděny, prostory zabezpečeny oblouky nebo částečně přestavěny a v roce 1976 se lidem slavnostně otevřela 600 metrů dlouhá trasa, na které je možné nahlédnout do dávné historie města. A možná zaslechnete i bouchání korbelů v krčmě, cinkání stříbrňáků na mincovních vahách nebo úpění Christiny Sturmin, která byla v roce 1579 odsouzená za čarodějnictví či Hanse Keslinga, jehož v roce 1571 po úvodním mučení upálili za 27 vražd na tehdejším Reichensteiner Strasse. Nebo to snad naříká duch zazděného pekaře, který podle pověstí v podzemních chodbách straší od doby, co doplatil na svou chamtivost v roce 1622, kdy ke Kladsku přitáhlo 20 tisíc císařských vojáků?

„Obléhání města začalo 5. září. Lidi, kteří se schovali ve sklepích, sužoval hlad a zima. Všichni si navzájem pomáhali, ale byl jistý pekař jménem Ernest, který místo toho, aby lidem chléb dával, tak jim ho prodával, a to draze. Jistá žena se svými dětmi prosila Ernesta o kousek chleba, ale on ji odmítl a když jedno z dětí snědlo kousek pečiva, pekařův pomocník ženu i s dětmi vyhodil ven. Když si toho všimli ostatní, chopili se pekaře a zazdili ho v podzemí do stěny vedle jeho pekárny,“ píše se ve zdejším průvodci.

Malá Praha

Vchod do kladského podzemí naleznete v ulici Czeska pod Kladskou tvrzí. Vstupné je 15 polských zlotých za dospělého, 11 zlotých je snížené vstupné a rodinná vstupenka (2+2) stojí 38 zlotých. Otevírací doba je každý den od 9 do 17:30. Pohodlné bezplatné parkování naleznete na příjezdu od Broumova, když z ulice Noworudské zahnete do ulice Novy Swiat a zaparkujete ze zadní strany Pevnostní hory. Do centra se dostanete parkem pěšky za deset minut.

Kladsko je město v Dolním Slezsku s bohatou historií přesahující tisíc let. Bylo založeno v Kladské kotlině, na řece Kladská Nisa, která pramení na úpatí Králického Sněžníku. Najdete zde mnoho historických památek, jako například gotický most, o němž se říká, že je to miniatura Karlova mostu v Praze. Soch má sice jen šest a nevede přes řeku, nýbrž přes mlýnský náhon, i tak je to však velmi malebné místo. Kromě podzemí a pevnosti najdete v Kladsku také nádherný Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Františkánský kostel s klášterem nebo Muzeum země Kladské.