Z Adršpachu na kole k unikátním Čertovským skalám a stopám transgrese křídového moře

Ing. Stanislav Stařík

Pátek, 27. července 2018

Sdílet na:

Dnešním tipem na geologicky zaměřený výlet po zajímavostech nejen Národního Geoparku Broumovsko se tentokrát pokusíme uspokojit také středně náročné vyznavače terénní cyklistiky. Máte-li tedy chuť poznat další místa s nevšedními památkami na bohatou geologickou historii česko-polského příhraničí severozápadní části Broumovského výběžku a máte-li letos už alespoň trochu na horském kole našlapáno, vyrazte s námi na přibližně třicetikilometrovou poznávací vyjížďku, při které celkově asi 800 metrů nastoupáme a asi 900 výškových metrů se zase svezeme z kopců do údolí.

Výchozím místem pro nás tentokrát bude železniční stanice Horní Adršpach, ze které se nejdříve vydáme po značené cyklotrase č. 4036 táhlým stoupáním polní cestou v otevřené krajině s širokými výhledy do osady Libná. Tato, dnes fakticky zaniklá obec, bývala na přelomu 19. a 20. století největším lomařským a kamenickým centrem na Broumovsku se šesti pískovcovými lomy a obývalo ji více než 500 obyvatel. Místní kvalitní glaukonitický pískovec byl použit ke stavbě nebo opravám významných stavebních památek v Čechách, Německu, Slovensku.

Přímo od turistického rozcestníku na Libné se můžeme neznačenou lesní cestou dostat po asi 150 metrech do tzv. "Posledního lomu" s mělkým jezírkem, ve kterém byla, jako v posledním místním lomu, zcela nedávno ukončena těžba pískovce, vhodného pro rekonstrukce historických staveb. Zde si můžeme prohlédnout nejen zajímavé zbarvení zdejšího kamene a způsob jeho blokové těžby, ale můžeme se pokusit najít i otisky lastur mlžů či jiné zkameněliny některých z křídových mořských živočichů, poměrně hojně se zde vyskytující. Po prohlídce se vrátíme zpět na modře značenou lesní cestu (cyklotrasa č. 4149). Ta nás dovede přes hraniční přechod pro pěší "Libná/Chelmsko" na silnici, po které se vydáme vpravo do kopce směrem k polské obci Laczna.

Při přejezdu horského sedla "Strażnicze Naroże" se ocitneme na dalším geologicky zajímavém místě a to na vrcholu nejsevernějšího okraje vnější kuesty Polické křídové pánve (pojem "kuesta" jsme si vysvětlili v předešlém tipu na geologický výlet), která představuje jednu z nejvýraznějších geologických struktur Broumovské vrchoviny a tedy i Národního Geoprarku Broumovsko. Sjedeme do obce Laczna a na jejím konci při průjezdu přes další sedýlko uvidíme vlevo přímo u silnice i vpravo asi 50 metrů od silnice nepřehlédnutelné skalní výchozy výrazně zbarvených červenorůžových triasových sladkovodních pískovců, uložených na českém území pod mocnými vrstvami křídových pískovců Polické pánve a vystupujících na povrch pouze zřídkavě. Tyto skalní útvary jsou však jen orientačním bodem, za kterým asi po 100 metrech odbočíme ze silnice doleva na polní cestu a zamíříme vzhůru k lesu, ve kterém se skrývá opravdový geologický unikát "Czartowskie skały" – fantasticky modelované až 20 metrů vysoké výchozy růžových triasových pískovců s četnými skalními okny, jaké hned tak někde neuvidíte.

Když se dostatečně pokocháme tímto bizarním dílem přírody, sjedeme přes obec Róžana až na křižovatku těsně před městem Mieroszów, kde odbočíme vpravo a vystoupáme opět na česko-polský silniční hraniční přechod na hraně kuesty Polické pánve nad obcí Zdoňov. Zde se můžeme odměnit krátkým odpočinkem a osvěžit se v místní hospůdce u autokempu. Zhruba 400 metrů za přechodem pak v mírném klesání odbočíme ze silnice doleva na polní cestu, značenou jako cyklotrasa č. 4036 a po ní dojedeme až na lesní turistický rozcestník "Buková hora". Zde si můžeme prohlédnout moderně pojatý kamenný smírčí kříž uprostřed lesa. Z rozcestí se pak spustíme pěkným kamenitým terénním sjezdem po žluté turistické značce k Vernéřovické studánce, jednomu z vývěrů výjimečně kvalitní vody severního okraje Polické pánve, a kostelu Panny Marie Pomocné. Odsud pokračujeme stoupáním lesní cestou po červené turistické značce směrem na Teplice nad Metují.

Asi po kilometru, před prudším stoupáním vpravo se stáčející červeně značené cesty, odbočíme vlevo a po lesní cestě budeme pokračovat kolem malého betonového bunkru a dál asi 600 metrů dlouhým klesáním na rozcestí, kde se vydáme doprava. Po asi 150 metrech nás lesní cesta vyvede na polní cestu přes louku, po které mírně nastoupáme k osamělým chalupám obce Bohdašín. Asi 100 metrů severozápadně od tohoto místa si můžeme prohlédnout další významnou geologickou zajímavost – Přírodní památku Mořská transgrese, označenou informačními tabulkami CHKO Broumovsko a Geoparku Broumovsko, představující skalní profil s výrazným kontaktem podložních světlých drolivých triasových pískovců a nadložních pevných šedých kvádrových pískovců křídového stáří s mezivrstvou hrubých valounů, dokládajících rychlé zaplavení zdejší krajiny druhohorním mořem – tzv. transgresi. K této nevšední památce však musíme kola protlačit po pěšině kolem zarostlé meze.

Po prohlídce "druhohorní pláže" vyjedeme krátce u železniční zastávky Bohdašín na silnici vpravo směrem k Bohdašínu, abychom přibližně po 400 metrech ze silnice opět odbočili vpravo a po zeleně značené turistické cestě dojeli k turistickému rozcestníku Nový Dvůr. Odtud, vlevo po červené značce, se táhlým klesáním mezi patrnými pahorky vnitřní kuesty Polické pánve dostaneme již odpočinkovým tempem do cíle našeho výletu – na náměstí v Teplicích nad Metují, kde si dáme zasloužený osvěžující nápoj podle vlastní chuti.

Více si můžete o zmíněných i dalších zajímavých lokalitách Národního Geoparku Broumovsko přečíst na: www.geopark.broumovsko.cz.

Foto Stanislav Stařík