Ze Žacléře do Žacléře přes vyvřelý Královecký špičák

Ing. Stanislav Stařík

Sobota, 1. září 2018

Sdílet na:

Náš dnešní geologicky zaměřený cyklovýlet za zajímavostmi Národního Geoparku Broumovsko nás zavede do jeho severozápadního cípu v samém podhůří Krkonoš. A abychom si zde stihli prohlédnout co nejvíce přírodních, technických i kulturních památek, vyrazíme tentokrát na horském kole. Z historického hornického města Žacléř se vydáme nejen po stopách dávného dolování černého uhlí na česko-polském pomezí, ale také zavítáme na okraj vyvřelých Vraních hor, kde se dokonce pokusíme vyšlapat na jejich nejvyšší vrchol – Královecký Špičák, abychom se pořádně rozhlédli po zdejším překrásně hornatém kraji. Připravíme se na středně náročnou trasu po štěrkových i asfaltových cestách s celkovým převýšením kolem 800 výškových metrů a délkou asi 31 km.

Než vyrazíme z žacléřského Rýchorského náměstí, určitě si zde prohlédneme mistrovskou kamenickou práci na místních pískovcových uměleckých dílech – Mariánský sloup, sochu sv. Floriána u podloubí domu čp. 116, případně i sochu Krista u nedalekého kostela Nejsvětější Trojice. V případě dostatku času zde můžeme před cestou navštívit i Městské muzeum se zajímavou hornickou expozicí, věnované historii dolování černého uhlí.

Z Rýchorského náměstí se tedy vydáme po značené Lampertické cyklotrase č. 4081 hlavní ulicí J. A. Komenského. Při průjezdu kolem budovy Základní školy ještě krátce zastavíme a v parčíku před školou si prohlédneme venkovní Geologickou expozici s velkými ukázkami a popisy nejrozšířenějších místních hornin, vybudovanou za pomoci žáků ZŠ. Pojedeme dále po zmíněné cyklotrase, na které si po výjezdu z města užijeme pěkný sjezd do údolí Lesního potoka a podél něj dojedeme lesní cestou na silnici v dolní části obce Lampertice. Cestou si můžeme všímat občasných výchozů prvohorních karbonských slepenců a arkózových pískovců, místy s vrstvami jemnozrnnějších uhlonosných hornin. Z Lampertic dojedeme po silnici zeleně značenou turistickou trasou do Bernartic, kde budeme podjíždět nevšedně koncipovaný kamenný železniční most, na kterém nás kromě jiného zaujme i barevnost a různorodost hornin, ze kterých byly vyrobeny mohutné stavební kameny. Jedná se především o různé druhy permských (načervenalé) a křídových (nažloutlé či šedavé) pískovců z mnohých míst Broumovské vrchoviny.

Bernarticemi projedeme po značené cyklotrase č. 4210 a na konci obce odbočíme vlevo do kopce na značenou cyklotrasu Traverz Vraních hor. Po prudkém stoupání polní cestou mezi pastvinami se dostaneme na lesní úboční cestu, která nás traverzem dovede až na rozcestí Úbočí Špičáku, kde odbočíme vpravo a vydáme se na náročnější vrcholový výstup značenými cyklotrasami Vrchová a Královecká spirála. Odměnou za sportovní výkon nám však budou opravdu úchvatné výhledy. Zde si také můžeme všimnout výrazné závislosti reliéfu krajiny na geologickém podloží, tedy geomorfologie zdejšího kraje. Žacléřské sedlo odráží relativně plochou strukturu karbonských uhlonosných vrstev, táhlý Rýchorský hřbet, tvořený pestrými přeměněnými – metamorfovanými horninami, je vyvrásněným kontaktem na okraji mohutného vyvřelého žulového masívu Krkonoš, a okolní ostré vrcholy a hřbety Vraních hor jsou typickou formou zbytku starého vulkanického pohoří. Když jsme se dostatečně vydýchali a pokochali panoramatickými rozhledy, můžeme opět nasednout do sedel a užít si taky pořádný sjezd, což je další odměnou za předchozí stoupák. Po Královecké spirále sjedeme zpět k odbočce, na které zahneme doleva do Sedla U buku a odtud dál po značené Údolní cyklotrase sesvištíme až do spodní odtěžené části lomu Královec. Zde si můžeme ve starých vysokých lomových stěnách všimnout podle barvy různých typů vyvřelých hornin, řadících se podle minerálního složení od nejrozšířenějších světlých ryolitů až k tmavě zbarveným andezito-bazaltům. Tyto druhy těžených hornin si můžeme detailně prohlédnout a osahat na drobných odvalech u cesty ve staré části lomu.

Dále při průjezdu cyklotrasy činnou částí kamenolomu je však třeba dbát zvýšené opatrnosti. Z lomu se dostaneme značenou Lomovou cyklotrasou na hlavní silnici na okraji Královce, kde odbočíme vlevo na cyklotrasu č. 4081 a po necelých 100 metrech se uchýlíme na zasloužené pořádné občerstvení na zahrádku restaurace Královecký Kohout. Po odpočinku vyrazíme dál zmíněnou cyklotrasou směrem na Žacléř, hned za železničním přejezdem však odbočíme vpravo na modrou turistickou cestu a po ní dál projedeme polní cestou celou značenou Černovodskou cyklotrasu. Tato trasa vede místy těžby uhlí v období 19. století, jejíž stopy v krajině už nejsou viditelné, a pouze některé remízky kryjí staré důlní propadliny nebo zbytky důlních budov. V začátku trasy se můžeme krátce stavit také na starém královeckém hřbitově s pěknými pískovcovými plastikami a reliéfy na honosných náhrobcích a kamenném kříži. Na turistickém rozcestníku Černá voda – odbočka se slepou odbočkou vpravo vydáme kolem barokní pískovcové sochy sv. Anny u Nových Domků k pomníku J. A. Komenského na Růžovém paloučku.

Cestou z Růžového paloučku se budeme držet žluté turistické značky, která nás dovede až k bráně Hornického skanzenu Důl Jan Šverma Žacléř. Zde si můžeme prohlédnout nejen staré důlní objekty a provozy – šatny, vozíkový oběh, strojovnu s paleontologickou a hornickou expozicí, ale i novou prohlídkovou štolu Jitřenka, a můžeme také vystoupit na nevšední rozhlednu – 52 m vysokou těžní věž Jan. Od dolu budeme dále pokračovat po žluté značce polní cestou kolem rekultivovaného uhelného lomu, na jehož okraji se můžeme pokusit najít i drobný suvenýr z naší geologické výpravy – zuhelnatělý otisk některé z karbonských rostlin v horninách uhlonosných vrstev. Anebo kousek černého uhlí. Nad posledním stoupáním po stromy kryté polní cestě můžeme ještě krátkou neznačenou odbočkou vpravo dojet k významné technické památce – důlním budovám s těžní věží dolu Jiří z roku 1848. Odtud se vrátíme zpět na žlutou turistickou značku, po které již lehce dojedeme na žacléřské náměstí Josefa Čapka a po hlavní ulici zpět na Rýchorské náměstí.

Více si můžete o zmíněných i dalších zajímavých lokalitách Národního Geoparku Broumovsko přečíst na: www.geopark.broumovsko.cz.

Foto: Stanislav Stařík