Zimní výšlap k Mořské transgresi

Ing. Stanislav Stařík

Pondělí, 28. ledna 2019

Sdílet na:

Vydatné vodní srážky konečně doplnily zásoby podpovrchové a podzemní vody Broumovské vrchoviny a třpytivá sněhová vrstva přikryla odpočívající přírodu i se spoustou jejích obdivuhodných výtvorů a zajímavostí. Ale i mrazivé zimní počasí, a jiskřivé slunečné o to více, může neodolatelně lákat nejen k malým vycházkám, ale i větším objevitelským výpravám do ledové přírody. Kam ale vyrazit?

Můžeme se tedy opět nechat naladit a inspirovat některou z geologických zajímavostí Národního geoparku Broumovsko. To, že v zimním mrazu můžete prožít a vidět mnoho zajímavého třeba na "Šonovské sopce" nebo u ledopádů v pískovcových roklích Polických stěn či ve skalních rozsedlinách údolí řeky Metuje, víte už z minulé zimy. Ale kam se tedy vydat dál? Jeden další pěkný tip na nenáročný zimní geoturistický výlet by tady byl. Přírodní památka Mořská transgrese u Bohdašína je dobře přístupná a především přehledná a "čitelná" i za sněhové pokrývky. A to nejen svým charakterem – jedná se totiž o zbytky svislé stěny malého lůmku, ale také díky údržbě a čištění od náletových dřevin, zajišťované zástupci Geoparku ve spolupráci se Správou CHKO Broumovsko.

Zmíněnou geologickou zajímavost nalezneme na okraji zalesněného svahu asi 250 metrů severozápadně od železniční zastávky Bohdašín, kam se pohodlně dostaneme vlakem z Broumova nebo Náchoda. To nejzajímavější, co můžeme na této lokalitě vidět, napovídá už název a jedná se o doklad rychlého zaplavení území dnešního Broumovska druhohorním mořem, tedy mořské transgrese v geologickém období, nazývaném křída. Současně nám tento doklad, představený výrazně odlišnými vrstvami různých druhů hornin, ukazuje jasnou hranici mezi usazeninami ranně-druhohorního geologického období trias a pozdně-druhohorního období křídy.

Jak se ale dá tohle všechno z malé skalní stěny vyčíst? S malým vysvětlením docela jednoduše. Spodní, tedy podložní vrstvu v obnažené stěně tvoří světlé triasové pískovce, o nichž se ještě podle krásně zachovalého chaotického šikmého zvrstvení dovídáme, že vznikly z písčitého materiálu, naplavovaného pravěkou řekou v meandrech jejího dolního toku nebo říční delty. Na těchto slabě zpevněných rozpadavých pískovcích můžeme navíc hned pozorovat probíhající proces intenzivního mrazového zvětrávání, projevující se zde odloupáváním povrchových vrstev horniny, takzvanou exfoliací. Na rozmytém povrchu triasových pískovců vidíme ve stěně výraznou slabou tmavohnědou vrstvu křídových mořských sedimentů příbojové zóny s valouny plážových štěrků jako důkaz nástupu moře. Nadložní šedavé rozpukané a kvádrovitě odlučné vápnité jemnozrnné horniny – prachovce a slínovce jsou pak dokladem dalšího postupného prohýbání a ponořování zemské kůry na tomto území a usazování mořských sedimentů v podmínkách mělkého moře. Skála, vystupující před námi ze svahu, je vlastně kamennou kronikou, zaznamenávající krátký, ale vzrušující úsek zdejší historie Země. A v zimních podmínkách s příjemným prosvětlením je mezi holými větvemi okolních odpočívajících listnáčů i mnohem čtivější.

Výlet si můžeme dále podle podmínek nasměrovat na nádraží v Meziměstí a cestou třeba ještě doplnit prohlídkou nedalekého starého písníku v Březové, vernéřovického kostela sv. archanděla Michaela, postaveného s využitím různých druhů místních pískovců, netradičního pískovcového monumentu Sluneční brána na vrcholku zvaném Nad Starostínem nebo využití zdejších červených pískovců z lomu u Alpské vísky na budovách meziměstského nádraží nebo zámku.

Doplňující informace najdete na: www.geopark.broumovsko.cz.

Foto Stanislav Stařík