Adršpašské skály se mohly jmenovat Jarošovy skály

KAREL FRANZE, MUZEUM BROUMOVSKA

Pátek, 10. dubna 2015

Sdílet na:

Následující text Karla Franzeho byl otištěn v měsíčníku Broumovské noviny, kde však byl pro nedostatek místa mírně zkrácen a hlavně ochuzen o obrazový doprovod ve formě humorné fotomontáže. Naše Broumovsko ho proto nyní čtenářům přináší v plné verzi.

Magazín MF Dnes Víkend přinesl 28. února článek o historii přejmenovávání různých měst a míst. K takovým změnám docházelo nejhojněji (až maniakálně) za totalitních režimů, po jejichž pádech se to zase různě vracívalo či nově měnilo, takže některá místa za sebou mají vskutku pestrou historii pojmenování.

A nemusíme chodit daleko, pamětníci jistě vzpomenou text z pera mé muzejní kolegyně Barbory Trenčanské, který roku 2005 vycházel na pokračování v Broumovském zpravodaji pod názvem O jménech broumovských ulic, zajímavé, dohledejte si případně. Škoda, že se nám těsně po roce 1989, kdy pro to byl celkem konsenzus, podařilo změnit jen ty opravdu nejkřiklavější případy a řada nesmyslných (neboť ideologicky poplatných) názvů ulic nám tak v Broumově zůstane patrně už navěky – v což ale vlastně doufejme, neboť jestliže je demokratická shoda na změně asi nereálná, pak nějaké opět totalitní přejmenovávání si nepřejme.

Marginálním důvodem ke změně názvů bývá nespokojenost místních s jejich stávající podobou. V tomto smyslu jsme na tom na Broumovsku, domnívám se, velmi dobře a názvy obcí označil bych přímo za pěkné. Je to dáno jistě i tím, že české ekvivalenty k původním německým názvům se ustálily již v dávnější historii. Poetické je třeba "růžové údolí", Rosental alias Rožmitál - tento ekvivalent zná čeština již od středověku, ač by se jistě nabízel i doslovnější, ovšem původnímu názvu méně foneticky podobný Růžo(vo)dol. Díky staletému česko - německému soužití, i přes fatální děsivé finále, u nás po roce 1945 nedošlo k takovému "názvoslovně kreativnímu přečůrání", jaké například uplatnili Poláci na nově získaných územích v našem sousedství.

Zato v českém vnitrozemí najdeme takové množství podivných názvů obcí, až by jeden mohl získat dojem, že je starým "Čechuom" museli násilím vnutit snad nějací jejich nepřátelé: Směrem od Broumova budou asi takovým prvním nejbližším příkladem Žabokrky, ze slavné písně Yo Yo Bandu známý Pičín se svého jména stále ještě drží stejně jako Mrchojedy, ale třeba Sračkov už se raději přejmenoval na Malou Lípu a Mrdákov na Mrákov. Nevím sice, jak jsou na tom jiné národy, ale tipnul bych, že Češi v tomto budou přeborníci. Jen namátkou jsem kouknul do internetu na údajně nejkomičtější polské názvy a v porovnání s námi mi to přišlo jen jako slabý čajíček. Pobavily mě snad jen obce Ruské Tvarohy (Twarogi Ruskie) a Studená Vodka (Zimna Wódka, čímž skutečně míněn alkohol) - přitom německý ekvivalent zde původně byl Kaltwasser, tedy stejný jako u naší božanovské Studené Vody, ale to víte, Poláci. V Německu pak sice 2 – 3 dosti peprné názvy obcí také najdeme, ale při velikostním poměru k nám je to rovněž slabotka.

Ale zpět k politicky motivovanému přejmenovávání a ke zmíněnému článku z Víkendu. Jeho součástí byl i místopisný kvíz. Bezpečně jsem dokázal zodpovědět jen asi dvě otázky, u zbylých jsem váhal nebo vůbec nevěděl. Nejvíce mě však zaujala otázka poslední: "V roce 1949 usilovali obyvatelé jedné východočeské vesnice o změnu názvu skal, u nichž obec leží. Chtěli se zbavit německého jména a vzdát hold vojákovi padlému u Sokolova. Který slavný útvar se měl jmenovat Jarošovy skály?" Rychle jsem zalistoval na zadní stranu s rozluštěním a neblahé tušení se potvrdilo, odpověď zněla: "Adršpašské skály"!!!

Pro mladší ročníky raději připomenu: kapitán Otakar Jaroš, hrdina odboje na východní frontě, příslušník 1. československého praporu padlý 1943 v klíčové bitvě u Sokolova, coby legenda však následně nepěkně zneužit komunistickou propagandou; s Adršpachem ho pochopitelně nepojilo ani nejmenší. Jak se mi následně podařilo dopátrat, záležitost s pokusem o změnu názvu vyšla najevo až roku 2009, kdy zastupitel Dolního Adršpachu Václav Bruckner v radničním archivu objevil korespondenci proběhlou v roce 1949 mezi tehdejším MNV a Jarošovými rodiči. Ti na adršpašskou žádost o souhlas s přejmenováním obce i skalního města na počest jejich syna odpověděli kladně a nic pak už zdánlivě nestálo v cestě. Proč k přejmenování (naštěstí) nedošlo, už archiv nevypovídá, ale u místních nad uvědomělým nadšením nakonec zjevně převážila prostá nechuť k byrokratickým změnám pojících se nezbytně s takovým aktem. Ale klidně mohlo být ještě hůř, například pro tehdy nově vznikající Havířov byla prý původně navrhována i jména jako Rudohvězdov, Uvědomělov, Lidovlád, Budovatelnice...

Jistě zde sehrálo opět roli i to, že český ekvivalent k Adersbachu byl už dlouhodobě zažitý. Ovšem zcela ustálen nebyl, v předválečné době se můžeme setkat s následujícími variantami: Skály aderspašské, adrsbašské, adršpachské, adršpachšské, adršpašské – přičemž pouze poslední varianta je dle moderního pravopisu přípustná.

Pamatuji však, že svého času proběhla na internetovém diskusním fóru debata, zda Adršbach či Adršpach. Správné je opět to druhé, ale hlavně protože se to tak už ustálilo. Pokud to někomu "ulítne" jako Adršbach, rozhodně bych mu za to hlavu netrhal. Kdosi tam tehdy argumentoval, že to už bychom rovnou mohli psát Adržbach a pak i Broumof. Nepomyslel však na skloňování: v Adržbachu řekneme klidně, v Broumofě asi sotva. Ale jinak je pravda, že z hlediska české výslovnosti je přirozené buď "-špach" nebo "-žbach". Takže říkat budeme sice nadále, že "jedem do Adržbašskejch skal", ale psát budeme kodifikovaně Adršpašských. Podobně to koneckonců měli i staří Broumováci; víte, jak nazývali ve svém nářečí Horní Adršpach, oficiálně Ober Adersbach? - "Ewo Awoschpuch"!!!, či též "Awoschpoch", neboť místní dialekt se v jednotlivých obcích lišil. Nejstarší podoba názvu však zní Ebersbach a jako u většiny obcí na Broumovsku by se mohlo jednat o odvozeninu ze jména kolonizačního lokátora, tedy dejme tomu jakéhosi Eberharda, jinak ale nedoložitelného. Jestliže však "Eber" znamená v němčině i kance, divočáka, a druhou částí složeniny není "-dorf" (ves), nýbrž "-bach" (potok), pak lze uvažovat i o převzetí prvotního názvu vymezujícího vodního toku.

(Popiska pod vedle sebe posazené fotky: Mohly poválečné snahy o novátorské přejmenování v Adršpachu pokračovat? A mohly skončit například i takto?)