Broumov se může stát modelovým městem, kde Evropa žije

Ivana Čuříková, Petra Kultová

Neděle, 20. února 2022

Sdílet na:

Svůj pohled na kandidaturu Broumova na Evropské hlavní město kultury přináší politický sociolog Karel B. Müller působící na vysoké škole CEVRO Institut v Praze.

Co všechno s sebou přináší kandidatura na titul Evropské hlavní město kultury, to je beze sporu velké téma. Řeší se nejen na úrovni kandidujících měst, dotyčných států a Evropské unie, ale také mezi samotnými obyvateli, protože těch se možné změny dotknou nejvíce. V Broumovských novinách byly již dříve představeny projekty, které započaly právě díky kandidatuře a které budou dokončeny ještě před tím, než se dozvíme, jestli postoupíme v boji o titul do druhého kola. Jedním z takových projektů je i připravovaná Koncepce kultury města Broumov 2022-2032, jejímž cílem je i mimo jiné zvýšit kvalitu života zdejších obyvatel. Na ní se kromě zástupců městské samosprávy a regionálních kulturních aktérů podílí také vybraní odborníci. Rozhovory s nimi jsou zdrojem cenných doporučení, která se mohou stát inspirací pro další rozvoj našeho města.

Svůj pohled zvenčí přinesl mimo jiné i politický sociolog Karel B. Müller působící na vysoké škole CEVRO Institut v Praze. Jedná se o respektovaného vědce a odborníka, který se věnuje otázkám občanské společnosti a utváření evropské identity. Aktivně se zapojuje do komunální politiky a je také autorem či spoluautorem řady knih a vědeckých článků. O úryvky z rozhovoru s ním jsme se s vámi rozhodli podělit.

Jak se dá město proměnit skrze kulturu? A je to vůbec reálné?

Když jsem pročítal webové stránky jiných žadatelů o titul Evropské hlavní město kultury, mimo jiné mi bylo nápadné, že mnozí chápou kulturu v poměrně úzkém slova smyslu především jako umění, případně spojené s komunitními projekty. Ano, dodejme, že pojem kultura je z pohledu sociologie problematický. Domnívám se ale, že v případě kandidatury je podstatné chápat kulturu široce čili tak, aby zahrnovala i rozvoj občanského života a politiky, v případě Broumova zejména té komunální. Bez toho se tento projekt neobejde.

Co může Evropa přinést Broumovu a co Broumov Evropě?

V otázce toho, co může přinést Broumov Evropě, je dobré vycházet z tragické historie kraje a přítomnosti kláštera. Obrovskou devizou města je gymnázium. Právě díky studentům a jejich aktivnímu zapojování do diskusí je totiž možné pěstovat kulturu vzpomínání. Vypořádávání se s minulostí stojí u kořenů evropanství a zajišťuje, aby minulost nezničila budoucnost. Diskuse je dobré rozšiřovat ale i o další aktuální a palčivé otázky, například jak mladí vidí svou kariéru či další rozvoj města a regionu, jak na nás dopadá klimatická změna, jaká je budoucnost demokracie, nebo co dnes znamená a má obsahovat vzdělání. Jakmile dáte lidem možnost jednat, vzbudíte v nich automaticky zájem o veřejné dění. V naší společnosti se obecně málo diskutuje se studenty. Pokud se Broumov vydá touto cestou, ukáže, že periferie se může stát evropským jádrem, které pěstuje kulturu přeshraničního vzpomínání a je si vědomo svých hendikepů. Právě svojí otevřeností a ochotou k inovacím se může odlišit od „spokojených“ velkých měst, která často nemají příliš ochotu něco měnit. Broumov se může naopak stát modelovým městem, kde Evropa žije.