Broumov se může stát modelovým městem, kde Evropa žije
Neděle, 20. února 2022
Svůj pohled na kandidaturu Broumova na Evropské hlavní město kultury přináší politický sociolog Karel B. Müller působící na vysoké škole CEVRO Institut v Praze.
Co všechno s sebou přináší kandidatura na titul Evropské hlavní město kultury, to je beze sporu velké téma. Řeší se nejen na úrovni kandidujících měst, dotyčných států a Evropské unie, ale také mezi samotnými obyvateli, protože těch se možné změny dotknou nejvíce. V Broumovských novinách byly již dříve představeny projekty, které započaly právě díky kandidatuře a které budou dokončeny ještě před tím, než se dozvíme, jestli postoupíme v boji o titul do druhého kola. Jedním z takových projektů je i připravovaná Koncepce kultury města Broumov 2022-2032, jejímž cílem je i mimo jiné zvýšit kvalitu života zdejších obyvatel. Na ní se kromě zástupců městské samosprávy a regionálních kulturních aktérů podílí také vybraní odborníci. Rozhovory s nimi jsou zdrojem cenných doporučení, která se mohou stát inspirací pro další rozvoj našeho města.
Svůj pohled zvenčí přinesl mimo jiné i politický sociolog Karel B. Müller působící na vysoké škole CEVRO Institut v Praze. Jedná se o respektovaného vědce a odborníka, který se věnuje otázkám občanské společnosti a utváření evropské identity. Aktivně se zapojuje do komunální politiky a je také autorem či spoluautorem řady knih a vědeckých článků. O úryvky z rozhovoru s ním jsme se s vámi rozhodli podělit.
Jak se dá město proměnit skrze kulturu? A je to vůbec reálné?
Když jsem pročítal webové stránky jiných žadatelů o titul Evropské hlavní město kultury, mimo jiné mi bylo nápadné, že mnozí chápou kulturu v poměrně úzkém slova smyslu především jako umění, případně spojené s komunitními projekty. Ano, dodejme, že pojem kultura je z pohledu sociologie problematický. Domnívám se ale, že v případě kandidatury je podstatné chápat kulturu široce čili tak, aby zahrnovala i rozvoj občanského života a politiky, v případě Broumova zejména té komunální. Bez toho se tento projekt neobejde.
Co může Evropa přinést Broumovu a co Broumov Evropě?
V otázce toho, co může přinést Broumov Evropě, je dobré vycházet z tragické historie kraje a přítomnosti kláštera. Obrovskou devizou města je gymnázium. Právě díky studentům a jejich aktivnímu zapojování do diskusí je totiž možné pěstovat kulturu vzpomínání. Vypořádávání se s minulostí stojí u kořenů evropanství a zajišťuje, aby minulost nezničila budoucnost. Diskuse je dobré rozšiřovat ale i o další aktuální a palčivé otázky, například jak mladí vidí svou kariéru či další rozvoj města a regionu, jak na nás dopadá klimatická změna, jaká je budoucnost demokracie, nebo co dnes znamená a má obsahovat vzdělání. Jakmile dáte lidem možnost jednat, vzbudíte v nich automaticky zájem o veřejné dění. V naší společnosti se obecně málo diskutuje se studenty. Pokud se Broumov vydá touto cestou, ukáže, že periferie se může stát evropským jádrem, které pěstuje kulturu přeshraničního vzpomínání a je si vědomo svých hendikepů. Právě svojí otevřeností a ochotou k inovacím se může odlišit od „spokojených“ velkých měst, která často nemají příliš ochotu něco měnit. Broumov se může naopak stát modelovým městem, kde Evropa žije.
