Diskusní setkání svolané senátorem Lubomírem Francem a následné zamyšlení Beáty Hanouskové

BEÁTA HANOUSKOVÁ, PŘIPRAVIL PETR CIRKL

Pondělí, 15. ledna 2018

Sdílet na:

Na pondělí 22. ledna bylo do sálu Infocentra Broumovska svoláno diskusní setkání senátorem a zastupitelem města Lubomírem Francem. Jako hosté se setkání zúčastnili i další hosté – Martin Červíček, první náměstek hejtmana KHK, a Bc. Pavel Hečko, radní KHK. Setkání se také zúčastnil starosta města Broumova Ing. Jaroslav Bitnar.

Na programu setkání byla témata, na která by chtěli odpovědět občané města, a to především - řešení obchvatu města a budoucí využití budovy měšťanského pivovaru v Broumově. Ze strany pořadatele byl velký důraz kladen na diskusi přítomných občanů. Nejvíce se diskutovalo na téma: Jak využit v budoucnosti budovy měšťanského pivovaru. V diskusi zazněly názory občanů, většinou již dávno řečené, ale i další nové alternativy, a to i ze strany našich mladých občanů.

Se zajímavým dotazem přišla i Bc. Beáta Hanousková, občanka našeho města, která však je v současné době většinu času v Praze, kde studuje vysokou školu.

Slečno Hanousková, dozvěděl jsem se od Vás, že jste o Broumovu a Broumovsku psala ve své bakalářské práci. Uvedla jste tam, že vy mladí byste se chtěli po skončení studia nadobro vrátit do Broumova, ale že Vám Broumov zatím nenabízí dobré podmínky jak pro vaši budoucí práci, tak i pro život. Zajímavou alternativu využití budovy měšťanského pivovaru jste vznesla již nyní na tomto setkání. Zdá se mi ale, že mnozí vašemu návrhu moc neporozuměli. Můžete nám to trochu blíž osvětlit, abychom Váš názor mohli zveřejnit?

Co s měšťanským pivovarem?

Na setkání v broumovském informačním centru v rámci diskuze bylo proneseno pár vět, návrhů a připomínek právě k budoucnosti objektu městského pivovaru, které (téměř všechny) byly vcelku znepokojivé. Ačkoliv jsem si debatu přišla vyslechnout, nemohu ji zhodnotit jako plodnou. Pronést pár vět jsem se rozhodla až po vyslechnutí některých dech-beroucích poznámek. Demolice pivovaru, obchodní centrum, tenisové kurty a přesun pošty či jiných institucí do budovy pivovaru? V následujícím článku se pokusím reflektovat všechny nápady, které byly řečeny na setkání, a vysvětlit některé termíny, které nejspíše nebyly pochopeny.

Pokud chceme vytvořit totožnou situaci, kterou nalezneme v Hradci Králové, které úspěšně eliminovalo život ve městě postavením dvou obchodních domů na jeho okraji, pak ano, obchodní centrum nám toto umožní. Otázkou zůstává, kolik lidí (místních podnikatelů) bude ochotno zde mít své obchody? Nebo se uvažuje o zahraničních značkách, které by Broumov dokázal přilákat? V tomto případě se jedná o zajímavou možnost, jelikož široké okolí některé obchody a služby postrádá. Město by se však muselo opravdu předvést, aby vůbec umožnilo přilákat nové podnikatele. Ohledně nových sportovišť na Broumovsku jsem poněkud více pasivní. Běžkaři taktéž nemají, kde běžkovat v létě. Proto tenisoví nadšenci (a jistě jich víc jak pár desítek na Broumovsku nenalezneme) musí počkat do jara (pěkný kurt mají například v Olivětíně). Broumovsko má nádhernou přírodu, a je zde tudíž příležitost k různým outdoorovým sportům. Tímto narážím k hlavní pointě, že není třeba na Broumovsku hledat další kulturní, sportovní či jiné volnočasové aktivity. Kohokoliv se zeptám, proč odešel z Broumova, odpoví, že nenašel práci. Nikdy nikdo nezmínil, že v Broumově neměl dobrou knihovnu, či málo vybavené fitness centrum.

Tak tedy, co je skutečným problémem našeho města? Co chceme zlepšit? Co naše město potřebuje, aby se zvýšila kvalita životní úrovně místních obyvatel? Ten problém netkví v tom, že pošta byla přemístěna na sídliště Spořilov, či ano? Uvědomme si, že opětovné přemístění tohoto objektu bude stát opět velké peníze, stejně jako přesunutí jiné instituce, která již má dobré zázemí. Nebylo by lepší za tyto peníze pořídit něco, co bude v našem městě vytvářet ekonomický multiplikační efekt, aby se i ostatní měli dobře? Mám na mysli něco, co bude stimulovat místní podniky a bude je podporovat v jejich činnosti. Budova měšťanského pivovaru je stále cenná historická památka. Možná bychom jí mohli vrátit původní účel a vařit zde například Broumovský Cider. Bohužel pivovar díky mechanizaci nedokáže zaměstnat více než desítku lidí.

Mou ideou bylo vytvořit zde místo pro startupy. Tedy začínající firmy, které zde mohou umístit své kanceláře či pobočky. Dát prostor kreativnímu průmyslu či co-workingovému centru. V kreativním průmyslu se nachází velký potenciál především sociálně-ekonomický. Designová centra, reklamní centra či IT technologie ponechám na zvážení. Kreativní průmysl je pojem, který zahrnuje škálu odvětví, kde je důležitým vstupním faktorem právě talent a kreativita člověka. Město by tento prostor mohlo výhodně nabídnout na trh, a přilákat tím jiné instituce, které by si zde mohly založit pobočku nebo svá pracoviště (spolupráce s UHK?). Město by na oplátku získalo impuls podněcující život ve městě a jeho širším okolí. Broumovsko je odlehlý periferní region, ale některá odvětví dokáží fungovat, aniž by byla na něčem závislá. To, co náš region potřebuje, aby nadále fungoval, je tvořivé podnikatelské prostředí, nové alternativy a umět se přizpůsobit současným trendům a potřebám regionu. Pokud se to někomu zdá jako nepřiměřené sci-fi, je třeba podotknout, že taktéž příchod benediktinů do zdejšího pralesa a zkulturnění místní krajiny jistě nebyl lehký úkol. Navíc, my již máme příklady jak u nás, tak ve světě. Je tím například The Guinness Enterprice Centrum. U nás pak pivovary v Holešovicích nebo Českém Brodě. Navíc Guinness Storehouse byl zvolen za nejnavštěvovanější památku roku 2017 (WTA 2017). Pokud město dokáže zvolit vhodný koncept, jistě by se mohlo pomýšlet i na čerpání finanční podpory. V mysli mám například podporu klíčových oblastí: malých a středních podniků, inovace a výzkum, zaměstnanost a mobilita, vzdělávání, lidské zdroje, boj s nezaměstnaností mladých lidí aj. Spousta subjektů dokázala vytvořit vhodný mix, který si říkal o možnost finanční podpory. Pivovarské industriální prostory jsou dle mého jedinečné a jistě se zde najde spousta prostor k zajímavému využití. Vidím jej jako příležitost k vytvoření nové dominanty města.

Závěrem bych poznamenala, že bych byla ráda, aby se při rozhodování o budoucnosti této budovy, místní správa, tak občané města a okolí oprostili od vlastních zájmů a soustředili se na to, co je vlastně dobré pro město a jeho obyvatele a co bude přínosem do budoucna.

Moc Vám děkuji za Váš názor a přeji Vám, abyste úspěšně ukončila studium na vysoké škole a abyste se skutečně chtěla do našeho města vrátit.