Jan Školník: Chceme se aktivně věnovat odkazu benediktinů

RENÉ HERZÁN

Středa, 3. července 2013

Sdílet na:

O uplynulém víkendu se konala broumovská vernisáž výstavy Via Benedictina a zahajovací koncert festivalu Za poklady Broumovska. Za oběma akcemi stojí pracovníci Vzdělávacího a kulturního centra (VKCB) vznikajícího v broumovském klášteře a Agentury pro rozvoj Broumovska. U zrodu obou projektů stál Jan Školník, který nám přiblížil současné projekty Vzdělávacího a kulturního centra i odvážné plány do budoucna.

Kde se vzala myšlenka Vzdělávacího a kulturního centra Broumov?

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov je přirozeným výsledkem vývoje aktivit Agentury pro rozvoj Broumovska od roku 2004 do současnosti. Centrum obsáhlo naše kulturní aktivity pořádané v klášterní zahradě a v budově bývalého gymnázia a zároveň přináší nové vzdělávací a osvětové projekty.

Vize VKCB se líbila i Ministerstvu kultury ČR, které benediktinskému opatství přiznalo dotaci na rekonstrukci zahrady a významné části kláštera. Agentura je pro opatství partnerem garantujícím realizaci vzdělávacích a kulturních aktivit. Vedle samotné rekonstrukce stavebních objektů je pro nás důležité právě jejich oživení a náplň činnosti centra. Chceme se aktivně věnovat odkazu, který zde zanechali benediktini. Za stěžejní považujeme umění jako projev tvořivosti a svobody a vztah k prostředí, ve kterém žijeme.

Čemu se tedy v současnosti věnujete?

Jedním z nejvýznamnějších projektů je bezesporu hudební festival Za poklady Broumovska, jehož již osmý ročník byl nyní zahájen. Festival si získal významné místo nejen v regionálním, ale i celostátním kulturním dění a Vzdělávací a kulturní centrum mu zajistí zázemí. Jsme moc rádi, protože festival pomyslně otevírá dveře k dárcům a je také jakýmsi důkazem, že umíme připravit i náročné projekty, a to jak po stránce organizační, tak dramaturgické. Z úspěchu festivalu čerpají i další místní projekty a tato synergie je nesmírně důležitá pro další rozvoj regionu.

Naším druhým velkým letošním projektem jsou oslavy 800 let od příchodu benediktinů na Broumovsko. V rámci tohoto výročí proběhla nyní broumovská vernisáž výstavy Via Benedictina. Výstava byla již představena v Polici nad Metují, kam přišli benediktini nejdříve, a dále bude k vidění ještě v Hradci Králové a v Praze. Studium odkazu benediktinů v širším kontextu je naším posláním i proto, že tady na Broumovsku je jím krajina prostoupena více než kde jinde.

Klášter v Broumově nežije ale jen těmito aktivitami. Co dalšího chystáte?

Klášter je obrovský komplex, národní kulturní památka a významný symbol města Broumova, které je centrem regionu. Jsme přesvědčeni, že každá památka by měla plnit co nejvíce své historické funkce, aby měla zajištěnu udržitelnou budoucnost. Klášter je chráněn jako exponát, jako unikátní ukázka barokního stavitelství, jako objekt nesoucí určité hodnoty. Jako takový ho představujeme v rámci prohlídkových okruhů našim návštěvníkům.

Znakem benediktinských klášterů bývá také pohostinnost. Proto jsme vybudovali návštěvnické centrum s kavárnou tak, jako je to v mnoha jiných klášterech běžné. V Břevnově je restaurace Klášterní šenk, podobně v polském Tynieci je restaurace a kavárna.

Chceme, aby klášter sloužil nejen turistům, ale také místním obyvatelům, proto zde pravidelně pořádáme kulturní programy. Už druhým rokem funguje Artcafé, klub přátel umění, kde představujeme zajímavé programy a koncerty od jazzu po klasiku. Pro místní seniory organizujeme s Univerzitou Hradec Králové tzv. univerzitu třetího věku. Poskytujeme zázemí pro nejrůznější přednášky, semináře a setkání. Důležitá je pro nás i Galerie Dům v klášterní zahradě. Přináší moderní konceptuální umění a nabízí ho vnímavých a otevřeným návštěvníkům v prostředí barokní památky. To jsou příklady aktivit, které bude VKCB rozvíjet.

V klášteře probíhají i kostýmované prohlídky s mnichem či jeptiškou. Takové prohlídky mají však i své kritiky...

Ano. Rozumíme tomu a velmi zvažujeme, které aktivity realizovat a které nikoliv. Myslím, že prohlídky v kostýmech, kde průvodce informuje návštěvníky, že je v kostýmu, aby připomněl atmosféru a smysl klášterů a odkáže na patřičné kapitoly dějin daného místa, jsou v pořádku. Kdyby v klášteře žila mnišská komunita, jistě by průvodci byli právě převážně mniši.

Stejně tak považujeme za přínosné například hrané prohlídky, kdy se v objektu potkáváte s historickými osobnostmi. Není přitom až tak důležité, které postavy na takové prohlídce vidíte, ale co a jakým způsobem vám sdělují. Obsah je vždy o něco důležitější než forma, ale ani tu nemůžeme opomíjet. I tady se snažíme ukázat život za zdmi kláštera, představit klášter jako živý objekt a ne právě jen jako exponát.

A co prohlídky s Lotrandem?

Postavu Lotranda do broumovského kláštera umístil Karel Čapek. Lotrando byl malý loupežnický synek, který byl v klášterní škole řádně vychován a vzdělán. Pohádku jsme nyní nově vydali v češtině a připravujeme ji v polštině, a právě touto útlou knížečkou chceme reagovat na případná nepochopení. Příběh hocha, který byl vychován k počestnosti právě v klášteře a který přišel z ne zcela zdravého prostředí, je myslím poučný.

Jak bude Vzdělávací a kulturní centrum Broumov fungovat po rekonstrukci kláštera?

Vedle rekonstrukce zahrady a části kláštera jako zlepšení a rozšíření infrastruktury pro naše aktivity to bude možnost nabídnout účastníkům našich akcí ubytování. To v případě, že se podaří zajistit jeho financování. Nyní vedeme kampaň v zahraničí, především ve Spojených státech a zaznamenali jsme první úspěchy. K dosažení cílové částky ještě dost chybí. Nicméně věříme, že budeme úspěšní a pak bude možné zvát sem návštěvníky na delší pobytové programy a rozšířit tím naši nabídku.

Nemyslím, že bychom dělali více vlastního programu, s výjimkou environmentálního vzdělávání, spíše čekám, že sem budou jezdit třeba studenti vysokých škol, aby v unikátním prostředí studovali daná historická období či místní fenomény.

Jeden můj kolega tuto ideu vystihl tak, že bude více lidí moci využívat Broumovsko jako učebnici, která má o čem vyprávět. Tedy především o benediktinech, o okolní krajině a architektuře, o místní přírodě a lidech.

Kolik plánujete, že centrum vydělá peněz na další obnovu místních památek?

Představa, že Vzdělávací a kulturní centrum Broumov něco vydělá, je lichá. Naše činnost je a i v budoucnu bude částečně závislá na grantech, dotacích, darech a sponzoringu. Celý provoz zajišťuje nezisková organizace. S ekonomikou projektu to vlastně vůbec není jednoduché: předpokládáme například, že v zimních měsících bude provoz zčásti utlumen, abychom nemuseli vytápět celý objekt. Řešíme kvůli tomu nyní rekonstrukci oken, abychom vůbec provoz objektu finančně zvládli.

Sám nevím, co nás v této oblasti přesně čeká. Pak také musíme zvažovat kvalitu našich aktivit, která je pro nás prioritou, a tudíž je nákladná. Unikátní prostory národní kulturní památky jsou pro nás zavazující ale rovněž omezující: nikoliv každý program je určený do prostor kláštera

Čeho se do budoucnosti nejvíce obáváte?

Před celým naším týmem stojí velký úkol a věřím, že ho se ctí a s úspěchem naplníme. Obávám se vlastně spíše obecného trendu, kdy je mnohdy nasloucháno lidem, kteří hovoří, ale podle svých slov nežijí.

Je to velký problém, protože společnost je pak napodobuje a myslí si, že může jinak hovořit a jinak konat. To je ale nemožné. Přitom do něčeho se pustit je velmi obtížné a každý bude vždy dělat chyby. Důležité je vidět, že se z nich poučuje a nedělá je podruhé a znova. Lidé jsou na jedné straně netolerantní k lidské omylnosti, na druhé straně sami velmi omylní. Proto se obávám netolerance pramenící z nedostatečného sebevědomí. Straší mě prostředí, v němž účel světí prostředky.

To nezní moc optimisticky...

Ale ano, je to optimistické, protože stále věřím, že náprava je možná. Neztrácím naději.