Je třeba investovat smysluplně
V následujících týdnech bude Naše Broumovsko přinášet rozhovory se starosty obcí na Broumovsku. Jako první jsme se navštívili starostu obce Božanov Karla Rejchrta.
Jak se podle Vás žije ve vaší obci?
Já věřím, že dobře, ale to je spíše otázka na naše občany.
Kolik máte stálých obyvatel?
Máme asi 375 stálých obyvatel a byli bychom rádi, kdybychom si tento počet minimálně udrželi. V poslední době nám nějací občané přibyli, dlouhodobě nám přibývají velice pomalu, ale přibývají…
Čím aktuálně vaše obec žije?
Dokončili jsme přestavbu bývalé mateřské školy na 3 bytové jednotky. To byla jedna z větších investičních akcí, zabralo nám to 2 roky. Od 1. února už má objekt nové nájemníky. Přestavbu jsme realizovali z obecních prostředků. Pro letošek připravujeme pokračování budování kanalizace, chceme dokončit další část a také opravu vodovodního řadu. Dále chceme budovat nová sběrná hnízda pro tříděný odpad, abychom je trochu zkulturnili. Bojujeme s odpady tak jako všechny obce nejen na Broumovsku, ale v celé republice.
Co to znamená?
Řadu let jsme usilovali o to, aby se do našeho systému zapojili místní podnikatelé. Když se nám to konečně podařilo, tak se ukázalo (na základě nového zákona), že je musíme vyřadit ze systému a oni si musí svoz napřímo zajistit se svozovou firmou. To je po těch letech, kdy jsme usilovali o jejich zapojení do našeho systému a měli tak přehled o odpadu, který jde z naší obce, velice nepříjemná záležitost. Celé se to tedy stalo složitějším, jak pro živnostníky, tak pro nás. Obec v tuto chvíli nebude mít přehled o tom, kolik odpadu je z podnikatelské činnosti.
Stejně tak bojujeme s textilem, protože svoz starého textilu vázne a kontejner je neustále plný.
Tím myslíte kontejner tady vedle na parkovišti? Ten patří Diakonii?
Tenhle není Diakonie. Tu jsem oslovil, ale oni v současnosti nemají volné kontejnery. Starý textil nám sváží jiná firma. Bohužel to sváží a nesváží… Máme tu jen jeden kontejner na celou obec, víc kontejnerů nám nedali. Je to pro nás trošku problém. Nevím, z jakého důvodu to nesváží. Jestli je textilu moc, nebo ho nestačí třídit. Je to pro nás skutečně problém.
Čím se můžete pyšnit?
Že jsme dokončili byty v bývalé mateřské škole a před několika lety dokončili stavbu multifunkčního domu. Sídlí v něm mateřská škola, hasiči a spolky a nahoře je ještě jeden byt. To byla skutečně velká stavba, kterou jsme si dělali z větší části svépomocí za finanční podpory od Královéhradeckého kraje. Za to jsme velmi rádi, bez jejich přispění bychom to sami nezvládli.
Kolik lidí získalo bydlení v bývalé mateřské škole?
Zhruba devět. Jsou to tři bytové jednotky, jeden velký byt a dva menší.
Potřebovali byste víc bytů?
Nějaké nevyřízené žádosti tu pořád máme. Není to v desítkách, ale jsou tu. V posledních letech probíhá v obci větší výstavba, jak rodinných domků, tak i chalup. Byli bychom samozřejmě rádi, kdyby se tady lidé usadili a spojili svou budoucnost s naší obcí a zapojili se do obecní komunity. Trend chalup nabral nyní na obrátkách, mezi lidmi je zřejmě více peněz a oni cítí potřebu do něčeho investovat kvůli znehodnocující inflaci.
Co by podle Vás bylo potřeba udělat, aby se na Broumovsko mladí lidé vraceli?
To je těžká otázka. Určitě by tu měli mít vhodné zaměstnání a dostupné bydlení. Pokud například student vystuduje vysokou školu v Pardubicích – odsud se hodně jezdí studovat právě do Pardubic – tak už si tam většinou během studia najde práci a partnera a zůstane tam. Bohužel tak to je. Pravda, po letech se třeba někteří vracejí, ale pokud tady nebudou mít dostatečně lukrativní zaměstnání, tak se nám vysokoškoláci vracet nebudou. Bylo by tedy dobré, kdyby vznikly nějaké pracovní příležitosti právě pro tyto lidi, třeba odnože velkých firem... To je ale takové zbožné přání. Ono se to tedy trošku mění díky změně přístupu k práci z domova. Možná, že díky tomu se lidé na venkov budou opět vracet. I s ohledem na pandemii a celému dění během posledních dvou let.
Vzhledem k tomu, že Broumovsko je sociálně a ekonomicky ohroženou oblastí, je předpoklad, že sem přijdou nějaké větší finanční prostředky na rozvoj území. První úvodní jednání s CIRI Královéhradeckého kraje je k tomu naplánované již v tomto týdnu. Účastnit se budu já, starosta Broumova Bitnar a zástupce za MASky. Jde o to si prostě nastřelit, co by to naše území potřebovalo. Bude velice důležité definovat potřeby území, aby se peníze, jak se říká, neprojedly a byly investované do něčeho, co bude mít dlouhodobý přínos pro Broumovsko a její občany. Doufejme, že se to podaří.