Kája Franze: "Žiju v Praze, ale sem se vracím vždycky rád."

MARKÉTA HANUŠOVÁ

Sobota, 28. července 2018

Sdílet na:

Festival Bigboš už po třinácté pořádá broumovská kapela Kluci. V letošním roce vystoupila na několika festivalech a na Bigboši jednoznačně předvede opět skvělou show. O fesťáku i kapele jsem si povídala s Kájou Franzem - členem kapely, spolupořadatelem fesťáku.

Kájo, jako zakládající člen kapely Kluci, předpokládám, jsi byl i u zrodu festivalu Bigboš. Pamatuješ na začátky? Je něco, co ti fakt utkvělo v paměti?

Za zakládajícího člena bych se určitě nepovažoval. Společný nápad založit kapelu a festival Bigboš Křinice jsme dostali všichni dohromady zrovna před 13 lety, když jsme stanovali u křinického rybníka. Tehdy jsme měli vlasy až pod ramena, vyřezávali jsme si z klacků paličky na bicí a měli jsme v hlavě sen hrát v kapele a pořádat festival. A já jsem se zasnil tak, že jsem se při vyřezávání paliček říznul do prstu. Kluci mi pak do rány kapali citron, což byla největší bolest na světě, která mně utkvěla v paměti. Letos máme před sebou 13. ročník a já mám na prstu stále jizvičku.

Momentálně pracuješ a žiješ v Praze. Na festivalu Bigboš se s klukama pořád podílíš, zejména, co se týká dramaturgie apod. Je nějaká strategie při výběru účinkujících?

Ano, v Praze již pátým rokem pracuji a žiji. Do Broumova se však moc rád vracím. Snažím se klukům pomáhat "na dálku". Vyloženě dramaturgickou strategii asi nemáme. Snažíme se však na festival zvát nadějné a mladé kapely, které mnohdy potkáváme při společném koncertování s kapelou po celé ČR. Snažíme se také, aby byl festival žánrově rozmanitý a na každý ročník vždy pozveme nějakého headlinera.

Je těžké pomáhat fesťáku na dálku, případně, co je tvojí funkcí v místě konání? Prásknu, že loni jsem tě viděla "hlavně v zákulisí" skládat nové songy.

Bylo období, kdy jsem toho měl fakt hodně, ale v rámci možností se snažím klukům pomáhat. Ale musím se přiznat, že to dost flákám. Jinak, s tím pomáháním na dálku je to individuální. Jára třeba pomáhá až z dalekého Zélandu. Jinak 1-2 týdny před festivalem v místě konání těch funkcí je opravdu hodně. Od vykopávání brambor až po stavbu pódia. Snažím se pomoci, co je v mých silách. Jinak v zákulisí se také samozřejmě motám.

Za mě hraješ v kapele na velmi osobitý nástroj umístěný na žehlicím prkně. Mohl bys nezasvěceným fanouškům přiblížit svou "hudební" funkci a princip tvého nástroje?

V kapele hraji na midi klávesy a samplery, ale rád říkám, že prostě mačkám čudlíky a občas u toho něco vyžehlím. To si myslím, že je osobitější. Na posledním koncertě jsem zahrál na svoje trenky, u kterých, když se zmáčkne Santa Claus, tak zahrají vánoční koledy. To je také dost osobité.

Letos jste hráli na Rock for people a nebylo to poprvé. Byl zážitek z vystoupení jiný, vnímáš, že jste se někam ve své tvorbě posunuli? Jak reagovali fanoušci?

Letos jsme hráli na RFP již podruhé. Poprvé to bylo před 6 lety. Opět se ale jednalo o jeden z těch zásadnějších koncertů. Dříve jsme sem jezdili jako návštěvníci a byl to jeden z našich dalších snů zahrát si na tak velkém festivalu. Za těch 6 let jsme se neposunuli ani tolik tvorbou, ale jsme si mnohem jistější na pódiu a koncerty jsou mnohem energičtější. Letos jsme hráli hned na začátku, ale stejně se hangár, kde proběhl náš koncert, celkem slušně zaplnil. Zvuk sice nebyl nejideálnější, ale reakce fanoušku byly pozitivní. O našem koncertě se dokonce zmínil i tuzemský a zahraniční hudební server.

Na Rock for people vystoupily další dvě kapely, které vystoupí také na Bigboši. Můžeš nám přiblížit jejich tvorbu a jak jste je objevili? Jsou to kámoši?

Jedná se o kapely Mala Ruckus a Glad for today. Musím se přiznat, že jsem ani jednu z kapel na RFP neslyšel, jelikož jsem musel po našem koncertu odjet. Mala Ruckus je indie rocková kapela založená v Číně, ale momentálně působí v Praze. Kapela se žánrově pohybuje okolo folku s melodickými harmoniemi a nápaditými texty. Jinak každý ročník festivalu se snažíme potěšit fanoušky "tvrdší" hudby a i letos jsme si pozvali právě kapelu Glad for today z Hradce Králové, která hraje melodický post hardcore. Jinak kámoši ještě úplně nejsme, ale to změní letošní Bigboš.

Co s kapelou Kluci chystáte krom festivalu?

Léto je tradičně zaměřené hlavně na organizaci festivalu, ale kromě toho třeba opět zahrajeme na festivalu BCB Summer Jibbing, který pořádají naši kamarádi v novém areálu na Janovičkách. Další koncerty máme naplánované až na září. V létě ještě sbalíme dodávku a vyrazíme na menší dovolenou někam za hranice. Jo, a pak nám ještě zbývá dodělat nahrávky.

Zkus vystřelit od boku jednu věc, kterou je Bigboš jedinečnej?

Když paní babička Winterová, která sedí na zápraží, loupe brambory a po každé odehrané písničce zařehtá řehtačkou. V tom je to jedinečné, rodinné a atmosférou všudypřítomné.

I letos se všichni těšíme na vaši nezřízenou koncertní jízdu na fesťáku. Vystupovali jste nejen na Rock for People, ale taky na Street food festivalu v ČR, Žižkovský noci (a zase ne poprvé) a dalších akcích. Prozraď nám na závěr nějakej silnej okamžik, chvíli. Je každá akce úplně jiná a cítíš ty osobně vaši kapelu spíš klubovou, open air nebo energie funguje a je jedno kde?

V kapele nemáme vyloženě nějaký management, kterým bychom koncerty vyhledávali, ale naopak nás organizátoři z celé ČR oslovují sami. Na některá místa se moc rádi vracíme. Nekoncertujeme sice úplně každý víkend, ale o to víc za to koncerty stojí. Mnohdy koncert spojíme s nějakým výletem. Pokud to čas dovolí, tak si rádi prohlédneme město, ve kterém zrovna hrajeme. Koncerty v rámci Street food festivalu byly fajn, ale spíše nám vyhovuje klubová scéna a nejlépe bez velkého pódia, kde není hranice mezi námi a návštěvníky. Tyto koncerty bývají mnohdy energičtější. Osobně si myslím, že nejsilnější okamžik tohoto roku byl, když jsme předskakovali v pražském Café v lese americké kapele The Gardens. No a samozřejmě vrchol roku je vždy koncert na Bigboši, kde máme velkou fanouškovskou základnu. Tímto bych vás chtěl všechny pozvat na letošní Bigboš Křinice.