Milan Kulhánek oslavil 60. narozeniny

René Herzán

Neděle, 5. prosince 2021

Sdílet na:

Učitel Gymnázia Broumov oslavil v úterý 2. listopadu své 60. narozeniny. Na svém FB profilu tento den uvedl: „Věk je prostě jen číslo. Mám pocit, že teprve nyní vše začíná. Jedeme dál.“

Milan Kulhánek pochází z Náchoda. Studoval na Pedagogické fakultě Ústí nad Labem, obor český jazyk, dějepis. Učil na SOU strojírenském Přerov, SOU obchodním Broumov, na SOU a SOŠ Broumov pracoval jako zástupce ředitele. Od roku 2000 učí na místním gymnáziu. Mimo to učil tři roky češtinu na Státní vysoké škole ve Walbrzychu. Jako průvodce cestovního ruchu odjel 131 zájezdů, z toho 70 do Paříže.

Setkal ses ve své životní etapě žáka, studenta či učitele s pedagogem anebo s člověkem (vždyť to nemusí být přímo učitel), který tě nejvíc lidsky ovlivnil?

Jedním z impulsů, proč jsem se stal učitelem, byl profesor náchodského gymnázia Stanislav Máslo. Nezapomenutelné hodiny v době normalizační šedi. Přísný, ale férový. Měli jsme zvláštní vztah, většina studentů se ho bála, na mě se tak potutelně usmíval, řada věcí mi procházela.

Jaký vidíš rozdíl u svých žáků a studentů z doby, kdy jsi začínal a v současné době?

Obecně se říká, jak je dnešní mládež zkažená, jak nic nerespektuje, jak nemá úctu k dospělým a podobné nářky. Já to tak nevidím. Mladí jsou pořád stejní. Změnily se samozřejmě kulisy, vstoupily do hry informační technologie a internet. Možná je to dáno tím, že učím na gymnáziu, což je určitý skleník, není to přesný vzorek společnosti. Komunikuji denně s mladými inteligentními lidmi, a to mě nabíjí. Jinak školství šlo kupředu mílovými kroky, za nás jsme jen seděli a učitelé nám diktovali látku. Žádná diskuse, žádné jiné pohledy na věc.

Není v této době až zbytečně moc vysokoškolsky „oceněných“, a tím právě nemyslím natolik vzdělaných, lidí?

To je otázka na dlouhou diskusi. Myslím si, že čím déle chodí mladí lidé do školy, tím lépe. Také si myslím, že je potřeba více humanitního vzdělání, všeobecného rozhledu. Zdánlivě si za humanitní vzdělání jako nic nekoupíte, v konečném důsledku lidé se širokým záběrem a celkovým rozhledem mají v životě větší uplatnění než od patnácti let úzce zaměřený specialista. Proto mají i v dnešní době nezastupitelnou roli všeobecná gymnázia.

Výchovná role učitele v posledních letech značně upadla. Mám na mysli dobu, kdy osobností bývali pan starosta, pan farář a pan učitel. Vrátí se někdy tato doba?

Zavádějící otázka? Jak upadla? Vždy byli v každé době učitelé, kteří jako osobnost působili pozitivně na studenty jak vědomostmi, tak svým chováním, také vždy byli učitelé, kteří se jen mihli a byli jak průtokový ohřívač vody. Žádná doba se nemůže  vrátit. Nežijeme v době národního obrození. Děti jsou dnes logicky jiné v tom, že mají větší přístup k informacím, mohou se svobodně vyjádřit, řadě učitelů to přináší problémy, protože s nimi neumí komunikovat. Místo aby zapojili třeba chytré telefony do výuky, tak jdou cestou zákazů. Agrese ale plodí zase jen agresi. Řada učitelů na sobě nechce pracovat, bojí se informačních technologií, nechce třeba pochopit svět sociálních sítí, na kterých většina studentů je. Pokud nepochopím, z čeho jsou dnes mladí duchovně napájeni, tak s nimi nemohu adekvátně komunikovat a budu působit jako dinosaurus.

Má současný svět a vztahy lidí šanci na přežití? Jinými slovy: Kam se to řítíme?

A proč by neměl? Možná skončí tento mejdan a budeme se mít trochu hůř. Toť vše. Žijeme v nejlepší době, která kdy v Evropě byla. Mimo sovětských výletů do Maďarska 1956 a k nám 1968 a mimo lokálních válek v zemích bývalé Jugoslávie v 90. letech a mimo konfliktu v Donbasu je v Evropě od 1945 klid. Evropa byla dříve mnohem horším místem pro život. První světová válka. Druhá světová válka. Protektorát. Holocaust. Komunisté. 50.léta. Mám pokračovat? Žiju ve svobodném světě a jsem za to rád.