Můj rozum zůstává stát nad tím, jak naši úředníci v tichosti povolí riskantní průzkum těžby ropy a plynu

JINDŘICH HORKEL

Neděle, 22. ledna 2012

Sdílet na:

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo 9. prosince 2011 rozhodnutí, které rozeslalo účastníkům řízení těsně před Vánoci, s odvolací lhůtou 15 dní. Z rozhodnutí vyplývá, že MŽP na základě žádosti subjektu Basgas Energia Czech s.r.o. Praha „Stanovuje průzkumné území Trutnovsko" pro vyhledávací průzkum ropy a hořlavého zemního plynu. V rozhodnutí je dále uvedeno, že výměra plochy průzkumného území je 777,54 km2 a toto území se nachází v Královéhradeckém kraji na katastrálních územích 56 obcí, 33 obcí v Náchodském okrese, a na katastrálním území 23 obcí okresu Trutnov. Průzkumné území zahrnuje celé CHKO Broumovsko a část Krkonošského národního parku.

Ovšem stačí se jen málo zamyslet a celá záležitost se ocitne v úplně jiném světle. Přitom otázku, koho bude ještě ropa nebo zemní plyn zajímat z „budoucích generací", naprosto přehlédněme a nenechme se unést vášněmi nad šlendriánem, který se zejména na vysokých, nejen úřednických postech, zahnízdil. Kdy čím vyšší šarže, tím méně se zjevně cítí být vázána zákony, vyhláškami, závaznými postupy. Kdejaký starosta obce, o školených úřednících městských úřadů nemluvě, prohlásí, že se MŽP při vydání uvedeného rozhodnutí dopustilo řady procesních chyb. To samo o sobě navozuje podezření, že zde něco není v pořádku. Podívejme se tedy, co je uvedená společnost, která má zájem tak štědře investovat do průzkumu na našem území, aby se příští generace v České republice měly dobře.

Basgas Energia Czech, s.r.o.

Tato společnost s ručením omezeným, se základním vkladem 200 tisíc Kč, je dceřinou společností australské BASGAS PTY LTD, vlastněnou třemi podílníky z Austrálie, jedním americkým a Davidem Duncenem Messinou. Ten je současně od 26. listopadu 2010 jednatelem Basgas Energia Czech, s.r.o. Všichni uvedení se podílejí na těžbě ropy a plynu v různých částech světa, zejména na největším ložisku břidlicového plynu ve Spojených státech amerických (severovýchodní Pensylvánie), v západní Austrálii a v posledních letech se zajímají o Evropu.

Základní informace najdete na www.basgas.com . A uvidíte, že „Pražská kotlina" má tu čest být do aktivit firmy již zahrnuta a vyjmenovaná mezi „výslovně cílovými oblastmi, které jsou perspektivní pro břidlicový plyn včetně Polska, Ukrajiny, Španělska, Francie, Nizozemska a České republiky". Na www.marcellus-shale.us pak najdete nejen rizika a negativní dopady těžby, ale i ilustrační fotografie, jak krajina, dotčená obdobnou těžbou, vypadá. Pokud se podíváte na posledně uvedené stránky, pak to krásné jezírko na kopci mezi lesy je plné kontaminované vody a jeho posláním je ušetřit odpařením za speciální čističku. Nad rozborem vody v ní by asi nadšením nejásal žádný z nás. Jak mi vysvětlili odborníci na životní prostředí, kteří se problematikou zabývají, jedná se o tekutinu použitou pro proces hydraulického štěpení, který je podmínkou efektivního dobývání plynu z málo propustných břidlic. Je to tedy voda s příměsí různých chemikálií, některých pro životní prostředí velmi rizikových (benzen, toluen, formaldehyd, pesticidy a další), která si po použití z hloubek často nese ještě další rizikové příměsi jako ropné látky, těžké kovy nebo radioaktivní látky. Tyto nebezpečné látky pak různými netěsnostmi mohou prosáknout i do podzemních vod. Při odpařování „produkované vody", jak ji eufemisticky nazývají těžaři, vedle vodní páry unikají do ovzduší i těkavé uhlovodíky. Při tom až 50 % objemu této „vody" zůstává trvale v podzemí.

Technologie těžby spočívá v provedení nejprve vertikálních, do hloubky kolem 2 km, a následně horizontálních vrtů, podél kterých se trhavinou inicializuje vznik puklin. Do nich se pod tlakem stovek MPa tlačí v rázech speciálně připravená tekutina – voda s příměsí písku a speciálních chemikálií, jejichž složení bývá předmětem průmyslového tajemství, jak jsem se dozvěděl od odborníků na životní prostředí na Broumovsku, kteří problematiku řeší. Na jednom vrtu se jedná o objemy řádu tisíců kubíků kapaliny, obsahující jednotky až desítky kubíků chemických přídavných látek. Jak již bylo uvedeno, 30 až 50% zůstává v zemi. Co se podaří, se odčerpá a mělo by se vyčistit ve speciálních čističkách, případně se ukládá jako odpad. I když tato technologie počítá s opatřeními proti úniku ropných látek a plynu nekontrolovaně do prostředí, nedá se tomu již dnes, bez podezírání těžařů ze špatných úmyslů, věřit. Je řada případů podobných garancí a téměř stejný počet jejich selhání.

Krajinný ráz prostředí, ve kterém zde žijeme

Nahlédněme do krajiny na území CHKO a v katastru dalších obcí i na Trutnovsku, jak může vypadat za 2 nebo 3 roky od nabytí právní moci uvedeného rozhodnutí MŽP. Ještě dost vysoko nad vrcholky stromů ční vrtné věže (které se od těch těžebních, které přijdou později moc neliší), na rozšířených, vyasfaltovaných a vybetonovaných lesních cestách potkáváme těžké nákladní vozy, tahače, cisterny, všude je rámus a prach, občas na vykácené mýtině městečko z barevných kontejnerů a cisteren? A za několik let se dále kácí lesy, kopou se plynovody, ropovody, vytvářejí sedimentační jezera kontaminovaných vod a není vyloučeno, že pro nás bude nutno pitnou vodu dovážet odjinud. Může se stát skutečností výjev z jednoho satirického šotu, kdy si omýváte kuře pod vodovodem, škrtnete sirkou a již je zároveň vesele opékáte na plynu, který spolu s vodou uniká z kohoutku. K zahoření plynu vycházejícího spolu s vodou z vodovodního kohoutku v důsledku těžby břidlicového plynu již podle odborníků na několika místech v USA skutečně došlo. Protože naše neobyčejná a v Česku zatím jedinečná Polická křídová pánev bude otrávena chemikáliemi, které těžaři potřebují k tomu, aby vůbec něco vytěžili?

Matka Země

I když to není až tak moderní, podívejme se na tento problém ještě z hlediska etického, z hlediska naší lidské morálky. Drancování planety, která byla pro generace našich předků matkou, živitelkou, ochránkyní, útočištěm. Protože to, co zde plánuje ve veřejném zájmu Ministerstvo životního prostředí České republiky, již není podle expertů na životní prostředí z Broumovska  pouhá těžba. To je svojí technologií (tlaky stovek atmosfér, uměle vyvolané podzemní výbuchy, do země pod tlakem vpravované tuny chemikálií bez možnosti jejich odebrání s tím, že budou Zemi otravovat „navždy") skutečné drancování a postupné otravování planety zevnitř.

A naléhavě se vnucuje otázka, k čemu nám bude ropa, když nebudeme mít kam jezdit (pozorovat těžní věže?) ani co jíst (na asfaltu a betonu nic neroste). A když je spočítáno, že již dnes se bez ropy obejdeme 3 dny, a to stále ještě dýcháme a máme vodovodní kohoutek, ale bez vody již k večeru padáme únavou a jsme k nepotřebě, pak je zřejmé, že je to celé nesmysl.

Zodpovědnost za sebe a za druhé

Je zde ještě jedna zarážející věc. Jak málo myslíme vůbec, nebo jak nemyslíme, na sebe, na ostatní. V rozhodnutí MŽP se píše, že z 56 dotázaných měst a obcí se k žádosti uvedené firmy, kterou rozeslalo MŽP obcím loni v listopadu, vyjádřilo 9 negativně, 11 kladně a 26 obcí to prostě „přehlédlo". Na jejich omluvu třeba uvést, že dopis MŽP byl napsán skutečně „nevinně" (jistě do něj můžete nahlédnout na Obecním úřadě, kde bydlíte). Nic zde nebylo o firmě kromě názvu, žádné upozornění, čím se zabývá, žádné stanovisko odborníků třeba z ChKO nebo „jen" úředníka z odboru životního prostředí v Trutnově nebo v Broumově. O přebujelé administrativě, tisících mailech a hlášeních, různých upozorněních psát nebudu, však v té záplavě je skutečné umění nepřehlédnout důležité. Měli bychom si ale dávat větší pozor všichni. Protože, jak je vidět i z tohoto případu, svojí nepozorností, nezodpovědností vůči sobě i druhým, riskujeme již i svoji existenci, životy těch, co přijdou po nás, ale, zvlášť zejména, pokud jsme mladí, i svoje.

Odvolání – Rozklad

Naštěstí má být v uvedeném rozhodnutí tolik procesních chyb, že je snad bude možno zvrátit. Zcela jistě jde o velké peníze a možná nejen uvedené firmě. Proto je pravděpodobné, že toto rozhodnutí bude zrušeno a vráceno zpět k novému projednání. Nezbývá nám než doufat, že teď již všichni, od starostů počínaje, avšak i my občané budeme pozornější, seženeme si informace a rozhodneme v souladu se svým lidstvím, které zatím ještě v sobě máme. Mementem budiž, že francouzská vláda uvedenou firmu ze své země, na základě řádně zdokumentovaných negativních průvodních jevů z oblastí takové těžby zejména z USA, loni vykázala. I když tato již své „dílo" ve Francii započala. Dobývání břidlicového plynu pomocí hydraulického štěpení je zakázáno i v některých státech Kanady a USA.

Na závěr, bez snahy jakkoli zesměšňovat či snižovat výkony státní správy, jen jednu otázku. Proč provádět geologický průzkum tam, kde lze vlastní těžbu, s ohledem na ostatní zákonem hájené zájmy, již teď vyloučit? A kde i vlastní průzkum zahrnující průzkumné vrty je značným rizikem. K tomu je dobré dodat, že, jak se uvádí v uvedeném rozhodnutí MŽP: „5 dotčených orgánů státní správy životního prostředí uplatnilo svoje připomínky (nesouhlas) k návrhu žadatele prakticky opět z důvodu ochrany přírody a krajiny a ochrany povrchových a pozemních vod." Ani to nezabránilo ministerstvu vstup uvedených firem na naše území povolit?