Na vlně břidlicového plynu do Senátu

FILIP STEHLÍK

Úterý, 18. září 2012

Sdílet na:

Jedna podbrdská obec se na mě jako na geologa obrátila s prosbou o uspořádání informativní besedy o těžbě a environmentálních aspektech dobývání břidlicového plynu. Problematika získávání plynu z pevných hornin hluboko pod povrchem za pomoci trhavin a chemických roztoků je ožehavým tématem taktéž ve středních Čechách, kde byly pro průzkum vytipovány některé lokality v CHKO Český kras. Pro získání inspirace jsem se vydal do Police nad Metují na odborný mezinárodní seminář „Geologické dědictví Kladského pomezí", pořádaný Centrem pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově, o kterém jsem se dozvěděl z přeposlané pozvánky.

Seminář zastřešil a moderoval prof. Bedřich Moldan, odborník přes otázky geochemie životního prostředí a seznam přednášejících uvedený na pozvánce sliboval na první pohled nestrannou odbornou diskusi nad vytčenými tématy.

Hned po vstupu do přednáškového sálu v Pellyho domech jsem začal tušit, že na této akci jde o něco víc, než jen o přírodní bohatství Sudet. Před zahájením přednášek byli někteří přítomní zaneprázdněni natáčením rozhovorů na kameru, což nebývá na seminářích s geologickou problematikou běžné. Jako první vystoupil Jiří Oliva (TOP 09), místopředseda Sněmovny a poslanec Parlamentu. Po něm následovali odborné přednášky, kde vystoupili zástupci Univerzity ve Wroclawi, Přírodovědecké fakulty UK, Správy CHKO Broumovsko a také dvou soukromých hydrogeologických firem: Hydrogeologické společnosti (jedná se o spol. s r. o. se sídlem v Praze – Zbraslavi, abych doplnil informaci, která nebyla v pozvánce uvedena); druhou firmu OPV (Ochrana podzemních vod, s.r.o.) sídlící na pražském Břevnově zastupoval dr. Zbyněk Vencelides (na pozvánce uvedený jako zástupce Univerzity Karlovy). Nedostavil se prof. Jiří Frýda z České geologické služby (ČGS), což je škoda, protože by možná mohl vysvětlit dvě rozporuplná stanoviska ČGS – pravé ruky státu v otázkách geologie – na těžbu břidlicového plynu na území České republiky. Prof. Frýdu nahradil paleontolog doc. Oldřich Fatka, který provedl analýzu aktuálního vědeckého poznání geologické stavby Severní Ameriky (odtud pochází metoda těžby břidlicový plynu), severního Polska (kde probíhá těžba) a Českého masivu a v brilantní prezentaci uvedl pádné argumenty ukazující nesmyslnost pokusů o těžbu břidlicového plynu ve vytipovaných oblastech České republiky.

Všechny přednášející spojoval skeptický či přímo odmítavý postoj k těžbě břidličného plynu nebo případně dobývání uranu loužením kyselinou sírovou. Co mi však v odborné diskuzi chybělo, byl názor protistrany. Nebyl tu nikdo, kdo by dokázal odpovědět na řečnickou otázku moderátora, proč vlastně chtějí těžařské firmy investovat do drahého vrtného průzkumu, když podle všech informací je reálná těžba odsouzena k nezdaru. Zástupci opačných názorů možná promluvit nechtěli, možná promluvit neměli. Jisté však je, že konfrontace a případné konflikty by narušily klidný průběh prezentace politických názorů TOP 09, jejichž propagační stánek vyrostl během semináře sto metrů od přednáškového sálu před budovou městského úřadu. Z polepů na zaparkovaném autě se usmíval moderátor právě ukončené odborné exhibice, nápis hlásá „prof. Bedřich Moldan do senátu". Považoval bych za korektnější zahrnout odborný seminář otevřeně do programu předvolební kampaně v regionu (kam by patřil např. i „Vandr s Bedřichem", konaný o dva dny později) a na veřejnou pozvánku to bez studu uvést.

V podstatě se nic závažného nestalo a většina účastníků může být spokojena. V kraji, kde většina občanů je a priori proti těžbě břidlicového plynu, přinese seminář, kde zaznívají negativní názory na těžbu, body pro pořádající politickou reprezentaci; pro zachování puncu odbornosti a nestrannosti je ale lepší stranické transparenty „skrýt" na druhé straně náměstí a akci zahalit „univerzitním talárem". Akademici mohou vykázat aktivní účast na konferenci a to se počítá. Pro soukromé odborné firmy jsou takové akce vítanou reklamou a mají možnost navázat potřebné kontakty s těmi správnými lidmi, což se může v budoucnu hodit, zejména v dobách, kdy je velmi obtížné získat výdělečnou ekologickou zakázku. Přesto však alespoň za sebe musím vyslovit vážné obavy z možné politizace a následné diskreditace akademického prostředí a vědeckých institucí. Tyto instituce by měly zůstat apolitickým garantem odbornosti a objektivity a vystříhat se účasti na propagaci názorů politických stran či jednotlivců.

Z Broumovského výběžku odjíždím poučen a s novou zkušeností o tom, jak současná „politika nebere ohled, nemá vkus, ba ani míru". Svou besedu proto uspořádám pro jistotu až po volbách, abych si společně s hudebníkem Tomášem Klusem nemusel naříkat: „Byli jsme použiti, lidé nalákáni" (obě citace z rozhovoru v hradecké MF Dnes, 11.9.2012).

PS: Dávám na vědomí, že nemám politického vyznání, nepreferuji žádnou z politických stran nikde na světě a nepracuji pro žádnou privátní firmu v oboru geologie a environmentální problematiky. Je-li třeba uvádět nějakou příslušnost, jsem externím doktorandem na PřF UK v Praze, dočasně nezaměstnaný. 

Foto archiv policko.cz