Názor: Rozvoj území česko - polského příhraničí v závislosti na obnově a modernizaci železniční trati Broumov - Tlumaczów

ANTONÍN KOHL

Čtvrtek, 23. června 2011

Sdílet na:

Jako NÁZOR zveřejňujeme článek k problematice navrhované obnovy železnice z Broumova do Polska, který nám poslal Antonín Kohl. K tématu se věnujeme ve více článcích - naposledy: Zveřejňujeme prezentaci studie obnovy železniční trati mezi Broumovem a Tlumaczowem

Rozvoj území česko - polského příhraničí v závislosti na obnově a modernizaci železniční trati Broumov - Tlumaczów

"V broumovském infocentru v budově bývalého kina se konal 17. června 2011 seminář na uvedené téma Rozvoj území česko - polského příhraničí v závislosti na obnově a modernizaci železniční trati Broumov - Tlumaczów. Chci jen za sebe reagovat na některé reakce, které jsem nechápal.

Nejzávažnější byla reakce starosty Petra Nováka z Otovic. Pan starosta odmítá tento projekt, který slibuje obnovu a rekonstrukci železniční trati a osazení trati novými, moderními drážními vozidly s odkazem na hluk. Na první pohled dobrý argument, který se zastává občanů obce. Ale je tomu opravdu tak?

1)     Moderní drážní vozidla, která zde mají být použita, jsou podstatně méně hlučná, než současná a to i ta nákladní.

2)     Průjezd vlaků se štěrkem by představoval pouhých 8 minut v průběhu celého dne.

3)     Trať v Otovicích je vedena mimo obydlenou část obce. Pouze v jednom místě obec kolmo protíná, aby se pak opět vzdálila na druhou stranu.

4)     Jiné obce (Broumov, Olivětín, Hynčice, Meziměstí) jsou obydleny kolem trati. Přitom Meziměstí má zkušenosti s daleko vyššími počty projíždějících a posunovaných vlaků (zejména v minulosti), a přesto projekt podporuje.

5)     Na příkladu Police nad Metují je možné dokumentovat, co v minulosti přineslo městu a obyvatelstvu (potažmo rozvoji průmyslu) odmítnutí poskytnutí pozemků pro výstavbu železniční trati v 19. století přímo přes město Police. Ano, už více jak 120 let se vše v Polici nad Metují muselo zvlášť přepravovat k nádraží vzdálenému asi 3km od města.

6)     Otovice mají nyní nejbližší nádraží (Broumov) vzdálené 2x až 3x dále, než Police.

7)     Ať chceme a nebo ne, ať se líbí anebo nelíbí, ale je před námi soumrak individuální automobilové dopravy osobními auty. Ceny nafty a benzínu se nikdy již nevrátí a budou stoupat i nadále. Cesty do zaměstnání a do škol auty začnou být pro mnoho lidí s podpůměrnými platy (a to je většina), nedostupné. S nástupem vysokých cen pohonných hmot přestane být i autobus levný, což nahraje železnici, která přepraví osoby levněji z důvodu daleko nižšího valivého odporu jízdy po koleji oproti silnici a možnosti vyšší přepravy osob na spotřebovanou jednotku pohonných hmot.

8)     Elektromobily také moc nevyřeší. Nyní sice čteme, jak je levný provoz elektromobilu, porovnáme – li jeho spotřebu elektrické energie a benzínu či nafty u stejného vozidla. Ale jednak cena elektřiny bude stoupat také, už to slyšíme v tisku, ale hlavně se zatím taktně zamlčuje, že podstatnou cenou elektromobilu jsou jeho baterie (větší část hodnoty vozidla), které mají podstatně nižší životnost než sám automobil a bude je třeba po několika letech vyměnit. A najednou se stane projetý kilometr daleko dražší.

9)     Otovice opravdu chtějí být odříznuty od ostatního světa a jeho hromadné (a tím levnější) dopravy?

10)    A nyní se dopustím něčeho, co se jiní bojí vyslovit, ale co mi je jasné a s čím sám sice nesouhlasím, ale co se zcela jistě stane. Tlak na přepravu zboží nikdy nepoklesne a bude nadále stoupat. Ať chceme, nebo ne. Je to daň vývoji světa. A to se nezmění. Můžeme se bránit, jak chceme. Ale proti finanční a průmyslové lobby??? Myslíte si, že vše ochrání CHKO? Já tomu nevěřím. Snad jen dočasně. Až přijde čas a lobby zapracuje, protože si to vyžádá tok peněz, budou i přes Otovice (a rovněž i Starostín) jezdit šňůry těžkých kamionů, že se nikdo ani nenadechne a cestu nepřejde. A to přímo kolem domů a zahrádek. A záleží skutečně jen na tom, kolik přepravy se do té doby podaří vrátit zpět na železnici, která je pochopitelně mnohem čistší a ekologičtější, než silniční. Nemusíte mi to nyní věřit, ale budoucí generace toto hodnotit bude a jistě si vzpomene i na ty, kteří neviděli, co vidět měli i z titulu své funkce.

11)    Z ostatních reakcí mne zaujala reakce pana Miloše Simona (mimochodem kamaráda z dětství), oba jsme vyrůstali v Rožmitále. Je vedoucím lomu kamene v Rožmitále a také nesouhlasí s obnovou trati. Proč? Je to tím, že produkuje kámen? Totiž jinak by musel být sám podle svého stanoviska pro okamžité uzavření lomu, kde se trhavinami střílí kámen, drtí v drtičkách a vozí náklaďáky po téměř celé délce obydleného Rožmitálu. Lidé se nebouří zejména proto, že se to dělo po celou dobu, co zde vyrůstali. Jsou zvyklí. A dokonce za našeho dětství, kdy byla těžba daleko vyšší a obcí uháněly tehdy největší náklaďáky ŠKODA 706 jeden za druhým neomezenou rychlostí. Protože se v republice budovalo daleko více, než dnes. A uháněly nikoliv po asfaltu, ale po šotolinové cestě (hlína a štěrk) až do Broumova a za nimi neskutečně hustý, neprůhledný červený oblak zvednutého prachu. Bydlel jsem v domku asi 15 metrů od silnice a větrat jsme mohli jen v neděli. V sobotu se tehdy také pracovalo. Je to tak pane Miloši? Nemám nic proti lomu, neboť materiál se někde brát musí. Protože:

12)      To, jak se dnes máme všichni, že svítíme, topíme, pracují za nás elektrické stroje – (kdo dnes sekáte trávu kosou? – kdo řežete dřevo obloukovou pilou?) to je také díky tomu, že Ostravsko a Mostecko vypadá tak, jak vypadá. Ano, oni položili své životní prostředí za naše krásné. Proto mi připadá sobecké držet si jen „tu svoji hájenku v lese na jejich úkor"! Pod Beskydami je nové ložisko kvalitního černého uhlí, které jeho obyvatelé nedovolili těžit, i když jim bylo slibováno, že na povrchu by se těžba novými technologiemi moc neprojevila. Nedovolili a zatím vyhráli. Já říkám zatím. Myslíte si, že odpojili své domy od elektřiny, že nemají lednice atd, atd? Jistě že ne. Vykořisťují životní prostředí jiným zcela bezostyšně. Bližší košile, než kabát, že?

13)      Můj názor je, že lidé by měli být vzájemně daleko více solidární. Ne jeden hájenku a druhý odkaliště. Dokonce mne napadla „bláznivá" myšlenka. Neměli by obyvatelé čistého životního prostředí platit zvláštní ekologickou daň ve prospěch obyvatel, jejichž prostředí se ničí, nebo bylo zničeno? Pozor! Vidím vás, jak se smějete! Ale ruku na srdce. Nebylo by to spravedlivé? Ne? Pak by se měla u Police ustřihnout všechna elektrická vedení na Broumovsko. Nelíbí? Pak jsi nepochopil podstatu problému.

Antonín Kohl"