Neurologie zaznamenala neskutečný pokrok
Neděle, 23. ledna 2022
.jpg)
Rozhovor s odcházejícím primářem náchodské neurologie MUDr. Miroslavem Škodou
Po 26 letech ve funkci primáře neurologického oddělení náchodské nemocnice se MUDr. Miroslav Škoda rozhodl předat žezlo svému nástupci. „Neurologie je progresivní obor a oddělení se musí stále vyvíjet. Proto jsem se rozhodl předat jej mladšímu kolegovi, který ho opět posune dál,“ říká dlouholetý primář, pod jehož vedením vzniklo v náchodské nemocnici iktové centrum či akreditované centrum pro léčbu bolestí hlavy. V náchodské nemocnici strávil celý svůj profesní život, ale medicína ho přitom stále baví. I proto do penze ještě zcela neodchází, dva dny v týdnu se bude věnovat svým pacientům v neurologické ambulanci.
Skončit po 26 letech ve vedoucí funkci je velká životní změna. Jak ji prožíváte?
Sám jsem zvědav, jak se s tímto životním mezníkem vyrovnám. Jsem rád, že s neurologickým oddělením zůstanu v kontaktu, práce mě stále baví a mám rád lidi. Vyhodnotil jsem to tak, že nadešel čas předat primariát mladšímu kolegovi. Oddělení povede MUDr. Petr Štěpán, který je vedoucím lékařem iktového centra a na náchodské neurologii pracuje téměř 13 let. S novou rolí si určitě dobře poradí.
Na co se vy osobně těšíte?
Těším se, že budu mít víc času na své koníčky. Mám rád tenis, atletiku, cyklistiku, turistiku, dobrou hudbu, výtvarné umění, potěší mě i dobré jídlo a kvalitní víno. S manželkou rádi cestujeme. Mám čtyři děti a čtyři vnoučata, bydlím přímo v centru Náchoda s krásným výhledem na náměstí a zámek. Náchod mám od studia na gymnáziu velmi rád, mám tady mnoho známých i dobrých přátel, takže se určitě nudit nebudu.
Když porovnáte své někdejší představy o svém profesním životě se skutečností, co Vás napadá?
Původně jsem chtěl být učitelem, protože můj tatínek byl ředitelem na vesnické škole, takže práce s dětmi mě lákala a bavila. Názor jsem změnil ve třeťáku na gymnáziu, kdy jsem rozhodl, že půjdu na medicínu. Trochu mě tehdy ovlivnila moje tehdejší přítelkyně, která šla studovat medicínu. Studoval jsem tedy lékařskou fakultu v Hradci Králové a nikdy jsem nelitoval. Vždycky jsem se chtěl věnovat internímu oboru, spíše než chirurgii, proto jsem zvolil internu. Neurologie se jako příbuzný obor v padesátých letech z interny oddělila a tady v Náchodě vzniklo tehdy jedno z prvních neurologických oddělení v republice. Založil ho roku 1953 pan primář Kříž. Za bezmála sedmdesát let se tu vystřídali pouze tři primáři.
Kde jste po studiích začínal?
Moje první zaměstnání bylo v OÚNZ Náchod, kdy jsem v roce 1982 začal pracovat jako sekundář na interním oddělení v Broumově. V červenci 1984 jsem pak přestoupil na neurologii do náchodské nemocnice, když mě emeritní primář Kamil Kříž přesvědčil o krásách tohoto oboru. S panem primářem jsem občas cestoval autobusem do broumovského výběžku a poslouchal jsem jeho příhody z medicínské praxe. Byl to neuvěřitelně vtipný a erudovaný lékař, který ve své době patřil k nejprogresivnějším odborníkům v oboru. Dodnes mám uschovány seznamy jeho odborných prací a přednášek. První atestaci z neurologie jsem absolvoval v roce 1986 a druhou v roce 1991. Primariát jsem převzal po paní primářce Benešové 1. ledna 1996 a od té doby jsem působil bez přerušení na stejné pozici.
Jak se za tu dobu váš obor vyvíjel?
Neurologie jako obor zaznamenala v posledních desetiletích neskutečný pokrok. Když jsem začínal, bylo v Hradci Králové k dispozici jedno CT vyšetření mozku za měsíc. Dnes je normou, že pacient s podezřením na cévní mozkovou mrtvici musí absolvovat CT vyšetření spolu s mozkovou angiografií a perfuzí (zobrazením průtoku krve určitými oblastmi mozku) do několika minut po příjezdu do nemocnice. Dalším průlomem v diagnostice neurologických onemocnění bylo zavedení magnetické rezonance (MRI), zejména v diagnostice roztroušené sklerózy mozkomíšní (RSM) a dalších neurologických onemocnění. Díky pokrokům v léčbě je možno při včasném zásahu zcela vyléčit množství pacientů s mozkovou mrtvicí, a u třetiny pacientů s RSM zastavit progresi onemocnění. To se ještě koncem 20. století zdálo utopií.
Současně vám ale také přibyli pacienti s cévní mozkovou příhodou. Čím to je?
Ano, nárůst cévních mozkových příhod (CMP) je poměrně vysoký. Na oddělení přijmeme ročně okolo 500 pacientů s tímto onemocněním. Pozitivním trendem naopak je, že současně poklesla četnost mozkových krvácení, a to zejména díky kvalitní léčbě vysokého krevního tlaku. Nárůst CMP je dán především stárnutím populace, ale svou roli hraje také špatný životní styl, nízká pohybová aktivita a obezita. Dalšími významnými rizikovými faktory pro vznik mrtvice jsou zejména vysoký krevní tlak, kouření a nedostatečná léčba srdeční arytmie.
Jakou roli hraje v tomto onemocnění stres?
Nadměrný stres vede právě k hypertenzi, nadměrnému vyplavování adrenalinu a poruchám metabolismu glycidů. Je tedy také jedním ze závažných rizikových faktorů cerebrovaskulárních onemocnění.
Ještě nějaký další trend ve svém oboru pozorujete?
Je pravdou, že v posledních letech výrazně přibylo pacientů s nádory mozku, primárními nebo metastatickými při postižení jiných orgánů. Určitě je to částečně způsobeno zlepšenou diagnostikou (CT, MRI), ale i zhoršující se kvalitou životního prostředí. Přibylo i vertebrogenních onemocnění (obtíže s páteří) což sebou nese současný životní styl.
Jako primář oddělení jste stál u zrodu iktového centra v náchodské nemocnici. Co to náchodské neurologii přineslo?
Boj o iktové centrum (IC) probíhal několik let. Akreditaci pro jeho provoz jsme nakonec získali v roce 2012. Velkou zásluhu při založení a funkci centra má současný primář MUDr. Petr Štěpán se svou erudicí v intenzivní medicíně. Ruku v ruce s otevřením IC se nám otevřely možnosti přístrojového dovybavení oddělení, radiodiagnostiky a rehabilitace prostřednictvím dotací. V té době jsme pořídili celou řadu přístrojů, včetně počítačového tomografu (CT) a ultrazvuku. Iktové centrum je přínosem zejména pro pacienty z našeho regionu, kteří nemusejí být převáženi až do Hradce Králové, ale včasnou diagnostiku a léčbu jim můžeme poskytnout už během několika minut po vzniku mozkové příhody, což je rozhodující faktor pro další prognózu nemocného.
Neurologie je komplexní obor, který člověka vnímá možná celistvěji než mnohé jiné specializované obory. O to složitější je ale možná někdy najít příčinu potíží…
Někdy je to skutečně pátrání, a to mě právě baví. Neurologie je velmi zajímavý obor s úžasným potenciálem, zvláště v dnešní době, kdy je již k dispozici celá řada sofistikovaný diagnostických metod a nových terapeutických postupů. To samozřejmě vyžaduje neustálé studium a celoživotní vzdělávání lékařů. A proto je zapotřebí, aby se oddělení dále vyvíjelo. To je jeden z důvodů, proč by měl vedoucí funkci převzít někdo mladší, kdo oddělení posune opět dál.
Co byste se svými bohatými zkušenostmi v současném zdravotnictví změnil?
Určitě je to současný komplikovaný systém vzdělávání. Velké množství medicínských oborů tak trpí nedostatkem lékařů. Zejména obory jako dětská neurologie nebo psychiatrie, nejsou v rámci našeho kraje dostatečně personálně zajištěné. To samé platí u zdravotních sester, kde je podle mého názoru i nízké platové ohodnocení vzhledem k náročnosti jejich práce. Také mám pocit, že se zhoršují i interpersonální vztahy mezi lékaři, trochu se tady vytrácí etiketa. Často vázne i spolupráce nemocnic s praktickými lékaři. Lékaři v nemocničních ambulancích suplují práci praktických lékařů u diagnóz, které nepatří do péče specialisty.
