Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání
  • Lidé
  • Rozhovory
  • Pavel Volk: "Pracovat s těmi, co nechtějí, je jako tahat krávu na Mont Blanc. Možná ji tam dokážete vytáhnout, ale co potom s krávou na Mont Blancu?"

Pavel Volk: "Pracovat s těmi, co nechtějí, je jako tahat krávu na Mont Blanc. Možná ji tam dokážete vytáhnout, ale co potom s krávou na Mont Blancu?"

René Herzán

Čtvrtek, 11. března 2021

Pavel Volk: "Pracovat s těmi, co nechtějí, je jako tahat krávu na Mont Blanc. Možná ji tam dokážete vytáhnout, ale co potom s krávou na Mont Blancu?"

Několika lidem z Broumovska jsem položil několik otázek. Nyní odpovídá podnikatel z Bischofsteinu Pavel Volk.

Je to už plus minus rok, kdy byl vládou vyhlášený nouzový stav. Prožíváte i teď obavy z nakažení, z budoucnosti, nebo se situace již stala denním chlebem současné doby?

Obavy z nakažení se nikdy nikdo nezbavíme, je to stav mysli a mediální masáže o zástupech zemřelých. Postupem času jako lidi rezignujeme a přizpůsobujeme se danému stavu věcí. Cituji jednu paní doktorku: "Světlo na konci tunelu existuje, jen ten strojvůdce je poněkud šílený."

Internet je plný různých teorií o původu viru, účinnosti vakcín či důvěryhodnosti vedení státu. Jak si to vše vysvětluje váš "selský" rozum?

Zajímavě položená otázka, ale toto není o "selském rozumu", to je o návyku ověřovat si informace, které do sebe vstřebáváme. Původ viru je asi jedno, jaký byl, horší na tom je, jak se k němu jako společnost stavíme. Nejsem epidemiolog, abych uměl posoudit účinnost kterýchkoliv vakcín. Z čistě laického pohledu jsou potřeba, i kdyby jen jako placeba pro zklidnění lidstva v úvahách o konci žití.

K vedení státu, můžu na něj nadávat jako asi většina společnosti, otázkou je, kolik toho jako jedinci děláme pro stát. Teď nemyslím placení daní... ale své vlastní chování se ke svému okolí. Mám na mysli např. ohleduplnost k lidem kolem sebe, k rodině, k věcem kolem nás, k přírodě... Ta se nám vytrácí ze života, zvykli jsme si na žití v konzumním světě, a tak se k němu i chováme, včetně lidí kolem sebe.

Studenti broumovského gymnázia v nedávné anketě objevili dosud netušené možnosti, jak trávit volný čas o samotě a sám se sebou. Jak je to u vás?

Se samotou nemám problém, je to doba, kdy mám možnost přemýšlet nad věcmi, které se staly, nebo které bych byl rád, aby se staly. Zároveň jako chci mít lidi kolem sebe, nemám problém být sám se sebou. A je jedno jestli u muziky, videa, práce...

Co vám zaručeně zvedne náladu?

Když se s někým bavím na dnešní téma a jsem schopen nabídnout mu pomocnou ruku, už jen v tom, že společné téma posuneme dál a on zvedne tu šanci a posune ji dál do svého okolí. Jako příklad bych uvedl téma dnešní doby – školství a školy – je jednoduché dívat se na věc, jako na obtěžující prvek, ale je mnoho rodičů, kteří si jakoby mimoděk uvědomují, jak alibistické je posílat své děti do školy na výuku někde z minulého století, neřkuli tisíciletí, a mít čas pro sebe, pro svou práci. Pro práci, kterou jsme si svým způsobem svobodně vybrali. Jak neustále přebíráme vzoreček z doby, kdy učitel byl ten "s patentem" na vědění, ale doba je jinde a jiná. Osobně bych na druhých stupních přivítal místo klasického učitele průvodce věděním, tou hromadou informací kolem nás, někoho, kdo by moje děti naučil číst v informacích kolem nás. Pak by totiž otázka na množství informací na internetu ze začátku pozbývala smysl, jelikož bychom se uměli v dané problematice alespoň trochu orientovat. Tak, jako sdílíme informace na internetu, tak sdílejme informace k výuce s učiteli, kteří se podílí na výchově našich dětí.

Pak to jsou samozřejmě úplně obyčejné věci – sluníčko na nebi, zelená tráva – zelená barva je uklidňující, dobré jídlo, ještě lepší káva, je toho mnoho z čeho se dá radovat.

Asi většinou ženy mají v současné době trable s tím, co pořád doma vařit. Poraďte nějaký svůj oblíbený recept! Podrobně prosím, ať si to můžeme uvařit či připravit.

Vzhledem k tomu, že jsem vyučen řemeslu kuchař, je toto otázkou, která mně zrovinka rozesměje. Ano, v dnešní době je problém neustálého vymýšlení co vařit, a otázky od rodiny, co bude k obědu a co k večeři jsou z těch, které změní náladu ve vteřině. Problém není v tom, že nám došly nápady, co vařit, problém je v tom, že už neumíme kombinovat jednotlivé suroviny tak, aby nám chutnaly. Existuje projekt pro výuku na učňovských a hotelových školách – Kulinářské umění – kde se učí, jak kombinovat jednotlivé druhy potravin. Pak je již vaření jen o momentální náladě a dostupných surovinách. Někomu bude chutnat masový salát se sladkokyselým nálevem, někomu koprovka s vajíčkem, někdy je to o sladkém – však ten štrůdl nemusí být jen s jablky, ale co třeba broskve s tvarohem?

Co uděláte, až to všechno skončí? A nechci slyšet, jak naočkovaní vyrazíte do Chorvatska.

Odpočinu si, jelikož je u každého jiný pojem chápání konce, jestli otázka směřuje někam, jako že to bude zase jako před dvěma roky – pak moje odpověď zní, už nikdo to nebude stejné. Asi úplně nejraději se potkám se svou rodinou, kamarády, přáteli

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Mašková, šéfredaktorka
Telefon: +420 734 257 512
Bára Fialová, 732 284 847, redakce
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)