Pomozme si navzájem aktivní pomocí demokracii
Dnes si připomínáme po dvacáté čtvrté listopadové události z roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu. Slavíme Den boje za svobodu a demokracii připomínající také nacistické represe českého studenstva v roce 1939. Určitě nejsem jediný, kdo cítí v dnešní společnosti nespokojenost, která ovlivňuje naše mysli při každodenním rozhodování.
Administrátor broumovského kláštera, břevnovský převor Prokop Siostrzonek, nedávno v jednom rozhovoru řekl, že naděje není slepý optimismus, že věci dobře dopadnou, ale víra, že věci mají smysl. O to horší je, když nyní naději jakoby ztrácíme.
Nevím, jestli jsem schopen posoudit všechny důvody této nespokojenosti. Souvisí s žitím lidí a jejich každodenními problémy. Jejím společným jmenovatelem je, zdá se, pocit nespravedlnosti a ztráta důvěry. Slyšel jsem, že je to ztráta důvěry v demokracii a její schopnost zajistit lidem spravedlivý a smysluplný život. Takový povzdech může vést k hledání jiného než svobodného demokratického systému. To je však opravdové nebezpečí dnešní doby. Jsem přesvědčený, že ve skutečnosti se jedná spíše o ztrátu důvěry v lidi, jejich schopnost s demokracií správně zacházet. Ještě horší v tomto smyslu je, že v duchu přísloví "podle sebe soudím tebe" jde možná o nedostatek důvěry v sama sebe, tedy sebevědomí a odvahy postarat se o své věci sám. Snad strachu, že nejsme sami schopni využít výhody, které nám svoboda a demokracie dává.
Zvykli jsme si na pohodlný život, kde nám nehrozí fyzická nouze a hlad. Zřejmě i proto hledáme méně vlastní cesty ke štěstí, ale čekáme na to, že nám spokojený život někdo zajistí. Rodina, zaměstnavatel, stát, Unie. Že se o nás někdo postará. Přitom jediná cesta k fungující demokracii je společnost aktivních svobodných lidí neustále diskutujících a hledajících spravedlnost nejen pro sebe, ale i celou společnost. Je tedy čas, zamyslet se každý sám nad sebou a aktivně vstoupit do diskuze. Sebrat odvahu a vzít svůj život do vlastních rukou, vykročit do neznáma. Investovat do hledání cest ke spolupráci a soužití bez hloupých předsudků formovaných často médii, hledat to dobré kolem nás i v nás. Důvěřovat si navzájem a při pochybnostech je otevřeně prověřovat. Respektovat se. Tolerovat jiné názory a nebrat si je osobně.
Přeji nám, abychom 25. výročí listopadových událostí prožívali v atmosféře větší důvěry a naděje. Já osobně se budu snažit přispět tím, že budu předkládat náměty k diskuzi. Přeji i Vám, abyste nacházeli svou cestu.
Foto Wikimedia Commons Rémi Diligent