Pro peníze cokoliv aneb plyn místo vody

FILIP TICHÝ

Pondělí, 13. února 2012

Sdílet na:

Vážení spoluobčané a přátelé posledních zbytků přírody a našich krásných domovů. Doslechl jsem se o plánech na vymezení průzkumného území pro vyhledávání ložisek břidlicového plynu. Toto území zahrnuje celý Broumovský výběžek a tím i Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko.

V první chvíli jsem si myslel, že se mi to jen zdá, že to není realita .Ale bohužel je. Podívejme se nejprve na to, jak určité věci v naší společnosti fungují.

Vyhlásí se nějaká chráněná krajinná oblast, zakáže se lidem vstupovat mimo vyznačené trasy ,trhat borůvky, horolezcům se omezí vstup do skal a podobně. Rozhoduje se o tom, jaké materiály musí občan použít na stavbě svého domu na svém pozemku, vyvěsí se zákazové cedule. Kvůli páru sokolů, kteří zahnízdí vysoko nad hlavami turistů se na dva měsíce uzavřou skály. Mimochodem, nikdo nebere zřetel na to, že v některých metropolích žijí poměrně početné populace sokolů v naprosté symbióze s lidmi.

Toto všechno je velmi jednoduchý způsob a trik, jak odvrátit pozornost od skutečného problému, vykázat činnost a obhájit své peníze z kapes daňových poplatníků. Netvrdím, že je to činnost zbytečná, o tom tu nechci polemizovat. Je to ale přinejmenším hodně málo účinná činnost pro ochranu území jako celku.

Jestliže se zároveň v takové oblasti pokračuje v těžbě dřeva a kamene, neustále se z lesů odváží dřevo a tím dochází k pomalé degradaci půd, likvidaci rostlin nešetrným použitím techniky, tak potom nemá ochrana přírody praktický význam. Jak dlouho je toto plíživé ničení přirozeného ekosystému vlivem ziskuchtivosti ve velkém, za podpory státních organizací možné? K čemu je nám například KRNAP (Krkonošský národní park, pozn. redakce), když z hor se stal zábavní park, kde z amplionů u vleků zní hlasitá muzika, dřevo se vyváží ve velkém a na Rýchorské květnici donedávna zdupával skotský náhorní skot poslední lilie cibulkonosné za tiché podpory ochránců? Všude je až příliš patrná moc peněz.

Ale na to už jsme si zvykli do té míry, že nám to ani nepřijde divné. A nyní se dozvídáme o dalším gradování tohoto fenoménu. Záměr hledání ložisek plynu v oblasti, kde by měla být prioritou ochrana vod. A nejde jen o vodu, jde i o celkový ráz krajiny. Osobně se domnívám, že takový záměr není v této lokalitě možné ani vyslovit, natož povolit. A vůbec nejde o to, zda je to jen průzkum nebo příprava na případnou těžbu. Pokud nám bude někdo tvrdit, že jde jen o průzkum, dává nám tím najevo, že jsme hlupáci. Proč by kdokoliv měl investovat, byť jen jedinou korunu do něčeho, co je naprosto nevyužitelné?

V tak krajinářsky cenné lokalitě by měla být naprosté tabu, byť jen myšlenka na takovou věc, jako je možné znehodnocení podzemních vod a krajiny jako celku. Umíte si představit pohled třeba z Broumovských stěn nebo z Teplických a Adršpašských skal na les těžebních věží a jedovatých jezírek protkaných sítí asfaltek? Chceme snad za každou cenu vydrancovat naši zem? K čemu nám, obyčejným lidem bude to, že stát získá deset procent spotřeby plynu z vlastních zdrojů? Kam výtěžek půjde? Určitě ne k nám, normálním lidem, kteří se živí poctivou a tvrdou prací.

Znáte to přísloví "Buben dostává rány, bubeník peníze"? Tady jsme bohužel my a naše domovina tím bubnem a několik vlivných si zahraje na bubeníky. A co zbude nám? Jedovatá zem, mrtvé ryby v potocích, otrávené jídlo, voda a dřina na neustále se zvyšující náklady. Lidé by si měli uvědomit, že mnohem důležitější než nafta a plyn je čistá příroda, kde roste pšenice a žito na chléb a voda bez chuti a zápachu, která se dá pít.

Pohoršujeme se nad likvidací deštných pralesů a nyní máme podobný problém za dveřmi našich domovů. Pojďme vyslovit jasné NE všem ziskuchtivým vlivným agresorům, kteří rozhodují o nás bez nás a chtějí profitovat z posledních zbytků přírody, která je zde na Broumovsku naším, nikoliv jejich domovem.

Foto Wikimedia Commons Leif Stridvall