Radost a pokoj
Neděle, 31. prosince 2017
Snad se nám během posledních volných dnů uplynulého roku podařilo věnovat chvilku i sobě samým. Zhodnotit, poděkovat, ale i odprosit. Pak jsme zcela jistě, třeba když jsme měnili kalendáře, mohli začít s nádechem, podvědomě odkazujícím na vdech Stvořitele Adamovi, či Zmrtvýchvstalého nejistým učedníkům.
Dle všeho můžeme počítat alespoň s jedním, a to, že o rocích končících osmičkou budeme v nastávajících měsících hodně slyšet a snad i číst. Vždyť ty nejvýznamnější letopočty defilují v mysli jaksi automaticky samy: 1968, 1948, 1938, 1918, 1848, 1618 či 1348.
Opírání se o numerologii by bylo smutným projevem nedůvěry v Boží slovo. Poučeni z historie, letos zvláště té, která se odehrála v roce 1918, ale vlastně i v roce 1618, se však můžeme podívat sami na sebe dnes často opomíjenou optikou. Mír a svoboda, které jsou společným jmenovatelem všech uvedených milníků, nebyly nikdy samozřejmostí. Vděčnost za pro nás v posledních dekádách už tyto vžité danosti by měla pomoct i k posílení radosti. Radost pak působí pokoj.
Radost a pokoj. Přejme si, aby snad někdy i únavná vánoční repetice těchto dvou evangelních slov se nám vryla do srdce. Takto inspirovaný životní sloh sám nabídne prostor pro znovuobjevení a znovupřijetí Ježíšova poselství.
