Rozhovor s Jirkou Malíkem o suchu, zádrži vody a modelech Zdoňov a Křinice

KATEŘINA OSTRADECKÁ

Pátek, 20. září 2019

Sdílet na:

Jiří Malík, předseda spolku Živá voda, vyhrál počátkem září se svým modelem Zádrže vody na Zdoňovsku kategorii Nápad v 11. ročníku soutěže E.ON Energy Globe. V současné době zároveň dokončuje druhý model, který se věnuje oblasti Křinicka. Oba tyto modely přicházejí s návrhem nápravy vysušené krajiny a zádrže vody. Podrobnosti vysvětluje Jiří Malík v rozhovoru.

Jirko, můžeš popsat, o jaké modely jde?

Model je kus krajiny a studie proveditelnosti (v aplikaci QGIS), která na tomto území řeší komplexní nápravu krajiny s cílem zádrže vody v celé ploše povodí, a tím i adaptaci na klima.

Základem je obnova vodního režimu krajiny a její celková náprava, v rámci, který bude dohodnut.

Konkrétní opatření k zádrži vody a nápravě krajiny mají celou škálu variant, které se snažíme uplatnit všechny, pokud to je možné. Jedná se zejména o návrat mokřadů, niv a toků do přírodě blízkého stavu, nové vodní plochy od rybníků po tůně nebo rekonstrukce starých rybníků, nové zatravňovací pásy, meze, svejly, nové lesy, novou zeleň do krajiny, jak stromy, tak keře, které podpoří větrolamnou funkci. Zásadním přínosem je částečné odstavení systematického odvodnění tak, aby nám většina vody neodtekla na jaře, ale místo toho krmila všechny tyto prvky co nejdéle vodou.

Tím dosáhneme mohutné retence vody v krajině, i za menších dešťů, a tím i většího odparu vody z krajiny, postupného návratu malého oběhu vody, a tím i adaptaci na klima. A pokud to uděláme na velkých územích, budeme schopni zmírnit i klima změnu samotnou.

Zde bych si dovolil vložit ti do úst ještě jednu otázku: V souvislosti s modely ale hovoříš i o replikaci, co to přesně znamená?

Realizovat nápravu krajiny na konkrétních místech našich modelů (bude jich několik, dle základních krajinných typů ČR) je primární cíl. Ale ještě důležitější je druhý krok – replikace. Je to cesta, jak naše know-how sdílet kdekoli jinde. Jedná se o to, že nestačí dělat chaoticky jednotlivá nebo nedostatečná krajinná opatření jako dosud. Naše systémové a komplexní know-how lze totiž použít i na jiná území, jinými lidmi, ale podle jednotné metodiky a jednotného mapového klíče. Něco jako automatická sněhová koule.

Cílem snažení je zcela unikátní Krajinný plán ČR/EU, který jasně a expertně správně stanoví, jakým způsobem a kde zadržet vodu v ČR a jak napravit krajinu.

Naše know-how se jeví opravdu převratným, i přes to, že jednotlivá, výše zmíněná opatření na zvýšení retence vody jsou poměrně známá. Poldery se třeba používaly celkem běžně už kolem roku 1820. Soubor obnovy vodních prvků, kterému říkáme revitalizace, je již taky nějaký pátek na světě. Ale dosud nikdo se účinně a na velkých plochách nepustil do snížení intenzity funkce systematického odvodnění a hlavně, asi nikdo toto dosud neučinil v onom komplexním duchu a na tak velkých územích – a to ani teoreticky, natož prakticky.

Naše inovace spočívá právě v komplexnosti a možnosti rychlého plánování navrhovaných změn v souladu se státními postupy i cíli a díky tomu i možností rychlé realizace nápravy krajiny. Naše modely (pilotní studie) zpočátku pokryjí typově odlišné formy české krajiny k jejich snadnějšímu (modelovému) sdílení. Další inovací je i možnost vtáhnout do procesu nápravy krajiny i veřejnost od začátku. Čímž opět můžeme urychlit zejména mapovací práce i replikaci.

Jen co nejrychlejší a komplexní reakce při nápravě krajiny může mít šanci reagovat na stále rychlejší klimatické ohrožení.

Náš nápad se dá přirovnat k vynálezu bicyklu. Do té doby také existovaly prakticky všechny prvky, ze kterých je kolo sestaveno jako řetěz, kliky, kolo. Ale bicykl z nich sestavený je zcela nová kvalita.

V našem případě to je ono know-how vedoucí ke Krajinnému plánu ČR. Dokonce se zdá, že ani ve světě nemají zatím nic tak komplexního.

Proto bychom byli rádi, aby se naše know-how šířilo i po Evropě. Pokud napravíme krajinu tímto komplexním způsobem na většině Evropy, je možné, že vrátíme malý oběh vody, který jsme si již před desetiletími zničili, když nyní vlivem oteplování, zpomalování Golfského proudu a narušeným jet streamům přicházíme o oběh velký. Tak bychom mohli rovnat očekávaný srážkový deficit.

V jaké fázi se nyní oba modely nacházejí?

Oba modely jsou studie proveditelnosti, které nyní čekají na to, až se místně projednají se státní správou, veřejností a zejména dotčenými vlastníky. Pak se udělají projekty jako podklad pro stavební povolení. Poté lze žádat až o 100% dotace na námi navržené úpravy. Předpokládáme, že investorem na Broumovsku bude náš spolek Živá voda, z.s., který má možnost čerpat právě až 100% úhradu na realizaci, včetně nákladů za projekty či výkupy pozemků.

Zde je i dobrou příležitostí, že realizaci mohou provádět i malé místní firmy. Přitom se jedná o obrovský objem prací na mnoho let po celé ČR.

Co se týče krajinného plánu, tak máme připraveno 40 lokálních koordinátorů po celé České republice s celkovou rozlohou území připraveného k replikaci na 2400 km2 - to je naprostá revoluce.

Odlišují se oba modely od sebe něčím, kromě lokace?

Ano, model Zdoňov je jednodušší, protože tam je méně orné půdy a méně meliorací, než v Křinicích. Proto jsme i pro řešení Křinic uplatnili některé nové postupy, které umožnily rychlejší mapování a lepší systém opatření, i zhotovení  modelu. Křinice se tak dají již uplatnit na většině území ČR.

Oba modely se také budou lišit finančně. Realizace na území Zdoňovska by měla stát 80 mil Kč (bez ozelenění), Křinice budou stát více. Celá ČR po našich výpočtech pro zajímavost vyjde asi na 1,5 bilionu Kč.

Jakou roli v projektu hraje Maiwaldova akademie Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov?

Maiwaldova akademie hraje roli klíčovou, protože nejen umožnila práce na Křinicku spolu s Lesy ČR financovat, ale pomáhá nám s administrací, zázemím a v neposlední řadě i skvělou prezentací toho, co děláme.

Věříme zároveň, že v rámci cílů MA ohledně výjimečného vzdělanostního centra, můžeme v mnohém pomoci. Jedná se tedy o týmovou spolupráci a jsme za ní opravdu velice vděční. 

Příkladem naší spolupráce je již hotová brožura pro model Zdoňov, určená jak do místních rodin, tak i pro širokou veřejnost, aby bylo zřejmé, že vlastnický souhlas s návratem vody do krajiny (a tím omezení sucha) je veřejný zájem číslo jedna.

Krásně graficky zpracovaná tiskovina jde na dračku, dostal ji například i pan ministr životního prostředí Brabec či pan ministr zemědělství Toman, někteří senátoři jako pan Vorel či paní senátorka Seitlová a mnoho dalších. Brožuru si chválí i spolky a veřejnost, jako inspiraci k vlastní činnosti u nich či na jejich pozemcích. Recenze od renomovaného vodaře pana Davida Pitharta z Koalice pro řeky hovoří o tom, že to je asi nejkomplexnější naučný materiál v ČR s tímto tématem. Rovněž věnování v tiráži brožury od pana exministra Moldana a pana profesora ekologie Frýdy kvitují šíři záběru a vehementně podporují jeho realizaci.

Kdo všechno na vzniku modelů pracuje?

Na našich projektech se podílí řada expertů z části v terénu, z části při zpracování dat. Důležitou složkou naší práce jsou konzultace s naší vědeckou radou či dalšími experty, se kterými řešíme, jak nejlépe navrhnout všechna opatření, která používáme.

Druhou složkou práce na modelu jsou konzultace se státní správou.

Třetí, neméně důležitou, je odlaďování systému práce s veřejnými daty. Spolupracujeme zde s dalšími skupinami – například s Asociací soukromého zemědělství, kdy se snažíme připravit legislativní změny tak, aby nepodporovaly sucho v ČR, jako dosud, ale opačně. Bude rovněž nutné zasáhnout do externích veřejných výstupů katastrálního úřadu aj. V neposlední řadě jsme rozhodnuti v nejbližších týdnech založit ústav, který by tuto problematiku zastřešil.

Už jsou na modely nějaké reakce?

Ohlasy na modely jsou zatím nesmírně pozitivní. Hlásí se nám řada lidí ze všech možných koutů republiky, všech možných profesí, že se jim to velice líbí a že chtějí, abychom jim pomohli s nápravou krajiny. Také se nám přihlásilo zmíněných 40 lidí, kteří se rozhodli zmapovat dle našeho know-how často obrovská území, za což jim nesmírně děkujeme, takže i tím se rozrostl i náš tým velice. Když jsme dali poprvé model Zdoňov na Facebook, že už to máme hotové, a ukázali jsme tam obrázek dnešní krajiny a našeho návrhu, do měsíce to sdílelo 7000 lidí a sdílení pokračuje dodnes.

Osvětlit model Zdoňov si přál i odbor ochrany vod MŽP ČR a několik dalších se přidružilo, téma bylo představeno několika rádiím, v ČT na Dobrém ránu z Brna, kde naší snahu interně podpořil celý TV štáb i další host – herečka a zpěvačka Hana Holišová. Mnohá další média přinesla množství článků a desítky rozhovorů. Namátkou: Flowee, Lidové noviny, Reportér Magazín, Volvo Magazín, Deník N, Ekolist a další. ČT2 Nedej se bude točit další díl cyklu – tentokrát o Křinicích.

O modelech budu přednášet i v senátní komisi Voda sucho a přednášel jsem na mnoha veřejných přednáškách i vědecky zaměřených seminářích po celé ČR. Zatím největšího ocenění Model Zdoňov dosáhl vítězstvím v kategorii Nápad v soutěži E.ON Energy Globe 2019.

Projevil o modely zájem někdo z odborné veřejnosti?

O model Zdoňov mají zájem zejména občané a zastupitelé všech kategorií, rovněž některé firmy a instituce. Model Zdoňov byl přednesen a kladně přijat i na Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu na MŽP ČR při Radě vlády pro trvale udržitelný rozvoj. Navazujeme slibnou spolupráci s národním centrem místních akčních skupin (MAS). Zkoušíme rozpohybovat kraje. Ze zahraničí má o naše know-how veliký zájem vodní sekce Světový fond na ochranu přírody (WWF). Bohužel se nám zatím nedaří rozjet replikaci a Krajinný plán. V tomto směru vehementně vybízíme k akci jak státní správu, samosprávu i politické strany napříč spektrem.

Jiří Malík, předseda spolku Živá voda, z.s., člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro trvale udržitelný rozvoj.

Rozhovor vedla Kateřina Ostradecká - Agentura pro rozvoj Broumovska, Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov.

Foto Tomáš Binter pro Reportér magazín.