"Spolupráce je lepší než boj," říká o smyslu Broumovských diskusí Jan Školník

KATEŘINA OSTRADECKÁ

Pátek, 14. října 2016

Sdílet na:

Sál Dřevník v zahradě broumovského kláštera bude 7. a 8. listopadu hostit "festival rozmluv, myšlenek a naslouchání" – 3. ročník Broumovských diskusí. Letošním hlavním tématem je evropská identita. Diskutovat přijede řada zajímavých hostů a ke sdílení názorů jsou zváni i všichni ti, kteří se zamýšlejí nad důležitými tématy naší doby. O vzniku i poslání Broumovských diskusí jsme si povídali s jejich iniciátorem Janem Školníkem.

Letošním tématem diskusí je evropská identita. Proč jste zvolili právě toto téma?

V organizačním výboru se každý rok nad tématem zamýšlíme a hledáme takové, které je nadčasové, ale přesto má i aktuální konotace. Myslíme si, že Evropa stojí před mnoha rozhodnutími a nám přišlo důležité zamyslet se nad tím, jakou Evropu bychom vlastně chtěli, a za jakých podmínek bude Evropa svobodným místem inspirujícím lidi k tvořivosti a pokračování mírového soužití.

Vnímáme jak úvahy o další integraci, tak i návrhy spíše směřující k menším celkům spojeným jen principiálními vazbami a bilaterálními vztahy. Evropa a s ní vyspělý svět hledá své budoucí uspořádání a my se chceme ptát, zda může Evropa udávat v tomto směru tempo, jestli je k tomu potřeba evropská identita, existuje-li vůbec, o co má být opírána… Pojí se s tím mnoho dalších otázek.

Komu je vůbec konference určena?

Broumovské diskuse jsou pro širokou veřejnost. Nejen T. G. Masaryk zmiňoval, že demokracie je diskuse a dodával, že je možná jen tam, kde si lidé důvěřují a poctivě hledají pravdu. Broumovské diskuse by tak měly být setkáním lidí, kteří si důvěřují, ctí svobodu a vnímají kvalitní veřejnou diskusi jako nezbytný předpoklad rozvoje naší společnosti. 

Letos jsme poprvé nabídli studentům vybraných středních a vysokých škol tzv. stipendia a předpokládáme tak, že mezi účastníky diskusí bude i mladá generace. Diskusi by mělo toto generační setkání obohatit; hodnotu vidíme především v tom, že se studenti a dospělí účastníci potkají na akci tohoto typu společně, což nebývá zvykem.

Jak vznikl nápad na pořádání tohoto typu konference?

Tento typ setkání vyšel z našich úvah o potřebnosti kvalitní demokratické diskuse, respektive snahy o příspěvek k jednoduchému umění žít spolu. Vnímáme v této oblasti deficit, často spolu nemluví sousedé, natož veřejnost. Naše zkušenost je taková, že vznikají názorově homogenní ghetta, která spolu bojují v mediálním prostoru. Chceme se pokoušet dokazovat, že spolupráce je lepší než boj. Její podmínkou je však kvalitní komunikace, diskuse a umění naslouchat, a k tomu chceme v kontextu našeho středoevropského prostoru přispívat.

Na předchozích diskusích vystoupila řada zajímavých osobností. Která z nich vám nejvíc utkvěla v paměti?

Zatím proběhly dva ročníky a řečníků tu byla celá řada. Velmi rád si pokaždé poslechnu příspěvky Romana Jocha, pravidelně u nás vystupuje Pavel Bělobrádek, který – stejně jako řada dalších mediálně známých řečníků – ukazuje, jaký rozdíl je mezi obrazem krátkých sdělení z médií a možností vést kvalitní diskusi. Rád vzpomínám na vystoupení kardinála Miloslava Vlka na téma kvalita diskuse, ale i na dotazy účastníků konference.

V čem spatřujete význam konference a proč by se jí měli lidé zúčastnit?

Jsem přesvědčený, že je mezi námi mnoho lidí, kteří se pravidelně zamýšlejí nad smyslem světa, svém místě v něm, nad tím, jak žít spokojeně. Snažili jsme se vytvořit akci s klidným průběhem, takovou, při které se lidé vymaní z běžné agendy, čímž si odpočinou a přitom, zvláště ti, kteří ovlivňují svou prací životy dalších lidí, "odpracují" svou odpovědnost zapojovat se do širší veřejné diskuse a hledat společná východiska pro náš společný život. Takový aktivní odpočinek, jak ho ale v dnešní době ne často chápeme.