Srpen 1968 očima Zdeňka Streubela

RENÉ HERZÁN

Středa, 8. srpna 2018

Sdílet na:

Jak vzpomíná na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy tehdejší ředitel základní školy Zdeněk Streubel? Co v tu dobu dělal a jaké následky to pro něj mělo? I to mimo jiné zaznamenali dospělí i dětští dokumentaristé neziskové organizace Post Bellum pro projekty Příběhy 20. století a Příběhy našich sousedů.

"Osmičková výročí mají v české moderní historii nezastupitelnou úlohu. Byly to právě přelomové "osmičky", které navzdory vnitřním a vnějším okolnostem politicky aktivizovaly generace a na dlouhou dobu ovlivnily společnost. Rok 1968 je přelomové období, které ovlivnilo generaci Václava Havla a poznamenalo společnost do současnosti. Je to doba velké naděje a následného zklamání, ale i naivity, že se totalitní režim dokáže demokratizovat z vnitřních zdrojů," vysvětlil ředitel Paměti národa Východní Čechy Tomáš Heller, proč je důležité si události nejen roku 1968 připomínat.

"Události roku 1968 ovlivnily celou společnost, ale také odhalily charaktery lidí. O to více je smutné, že i přes velké množství pamětníků, které máme a kterým nenasloucháme, se do současného politického popředí vrací a zakořeňují lidé, kteří se aktivně podíleli na totalitním režimu. Jak vidno, část českého národa trpí ztrátou paměti, a proto je jediným řešením obnova mezigeneračního dialogu a oživování příběhů pamětníků, kterým totalitní režim prostřednictvím i těch lidí, kteří se nyní opět chápou příležitostí, ničil či zničil život," dodal Heller s tím, že sdílení mezigeneračních zkušeností je nejlepší ochranou demokracie.

Učitelská rebelie v Broumově

Jak srpnové události roku 1968 prožíval na Broumovsku dlouholetý pedagog Zdeněk Streubel, zdokumentovali v loňském školním roce v rámci projektu Příběhy našich sousedů žáci Základní školy Hradební v Broumově. Díky tomuto projektu měli žáci možnost zaznamenat příběh pamětníka, uchovat ho pro budoucnost a zároveň se obohatili o cenné zkušenosti, dovednosti a nezapomenutelné osobní setkání s pamětníkem.

"Přišel rok 1968, teď jsme se sešli, když byl vstup vojsk, tak akorát měla začínat škola. A teď jsme si říkali, tak co my uděláme, co podniknem," vyprávěl žákům Zdeněk Streubel, který v původně ZŠ Komenského pracoval jako ředitel. Společně s kolegy se rozhodli na protest proti vstupu okupačních vojsk přejmenovat školu na Masarykovu.

Škola byla totiž po svém postavení v roce 1930 pojmenována Masarykova základní škola na počest tehdejšího prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Po komunistickém převratu v únoru 1948 ale musely být ze škol tyto a jim podobné názvy odstraněny. "Tak my jsme na protest proti vstupu vojsk dali znovu ceduli Masarykova škola. No a to se nám teda nevyplatilo, protože hned na to tam byly nějaký sankce, tak mě například odvolali z funkce ředitele a přeložili mě do Police," dodal Streubel s tím, že on dopadl velice dobře, ostatní jeho kolegové dostali horší tresty. Kolegyně byla přeložena do malé školy v Martínkovicích a další tři učitelé nesměli vykonávat své povolání úplně – byla jim přidělena pracovní místa ve státním statku, v tiskárně a na stavbách.

Zajímá Vás celý životní příběh Zdeňka Streubela? Najdete ho společně s dobovými fotografiemi v archivu Paměti národa na www.pametnaroda.cz nebo v podobě videoreportáže na webových stránkách projektu Příběhy našich sousedů na www.pribehynasichsousedu.cz.

Přijdou Vám svědectví pamětníků událostí 20. století důležitá? Chcete pomoci s jejich natáčením? Staňte se členy Klubu přátel Paměti národa! https://www.postbellum.cz/klub/. Přihlášku do klubu naleznete na http://klub.pametnaroda.cz/.

Víte ve svém okolí o člověku, jehož životní příběh by stálo za to zaznamenat?
Kontaktujte prosím východočeskou pobočku Paměti národa na tel. 723 113 280 nebo emailem na tomas.heller@postbellum.cz. Děkujeme!