Tereza Machková: Gympl mi ukázal cesty, po kterých mohu jít v životě dál
"Mám ještě v živé paměti, jak přišla Tereza do své třídy. Nastoupila o rok později, do sekundy. Byla tichá, ušlápnutá, začátky pro ní byly velmi těžké, třída už byl rozjetý vlak. Dnes? Tereza vyrostla v inteligentní, kultivovanou a sebevědomou dívku. Mám z její proměny skutečně velkou radost a budu ji držet palce v další životní cestě." Milan Kulhánek, učitel Gymnázia Broumov
Tereza Machková - Co mi dal gympl?
Na gympl jsem se nehlásila jako většina ostatních. I když jsem v páté třídě velmi intenzivně nad gymnáziem uvažovala, nakonec jsem přihlášku nepodala. Všude jsem slyšela, jak bych se akorát okradla o dětství a neužila si roky na základní škole. Jenže po nástupu do šesté třídy mi pomalu docházelo, že to byla chyba. Netrvalo dlouho a v roce 2013 nastoupila po ukončené šesté třídě do druhého ročníku osmiletého gymnázia. Na tuhle dobu si pamatuji už jen velmi matně, ale vím, že to byl poměrně velký punk. Třeba v tom, že jsem se na testy, které jsem psala místo přijímaček, učila jen pár minut ráno v ten samý den, co testy probíhaly.
A jaké je na našem gymplu studium? Nebudu lhát, studovat na škole osm let, v mém případě sedm, je dost velký oříšek. Pořád stejní spolužáci, pořád stejní učitelé, pořád stejná budova, pořád stejný systém. Po pár letech vás nadšení opadne a budete mít pocit, že jsou ty měsíce ve škole nekončící.
Ale nemá to jen svá negativa. Jako pozitivní stránku vnímám například to, že si prohloubíte vztahy mezi lidmi ze školy, nebudou to jen ti "noví prváci". Taky budete zvyklí na režim, který škola má. Učitelé se vám budou snažit pomáhat. Snad nikdy se mi nestalo, že by moje prosba byla odmítnuta bezdůvodně.
Oceňuji na naší škole fantastický přístup ke studentům. Učitelé nás žáky znají, zajímají se i o věci, které s látkou, kterou oni vyučují, nemusí nutně souviset. Oceňuji přístup učitelů k výuce jejich předmětů, protože jen málokdy se setkáme s tím, že sedíme v lavicích a opisujeme si zápis do sešitu. Berou nás jako kolegy a podle toho se k nám chovají.
Tento rok na broumovském gymnáziu maturuji. Končí jedna z mých velkých etap života. Na školu jsem přišla jako malá, drobná holčička, co se bála říct svůj názor. Odcházím jako dospělá a sebevědomá dívka. A přesně tohle je to, co mi gympl dal. Dal mi možnosti. Ukázal mi cesty, po kterých mohu jít v životě dál. A jednou z nich je třeba dobrovolničení skrze organizaci Maltézská pomoc.