Velikonoce připomínají smrt a vzkříšení Ježíše Krista

JINDŘICH HORKEL

Sobota, 7. dubna 2012

Sdílet na:

Velikonoce jsou pro křesťany spolu s Vánoci oslavou historické osobnosti, Ježíše Krista, který přibližně v posledních třech letech před svou smrtí, o nichž máme písemná svědectví, podle některých zdrojů i pamětníků, a vzpomínky následovníků, chodil mezi lidmi a dnešním jazykem bychom řekli, přednášel a léčil.

Protože obsahem svých přednášek i nedodržováním náboženských ustanovení při léčení provokoval představitele tehdejší židovské obce, zmanipulovala židovská rada v Jeruzalémě veřejné mínění a dosáhla, že byl římským prefektem Pilátem, neboť v té době ovládali území Římané, odsouzen k smrti a ukřižován.

O Vánocích oslavujeme Ježíšovo narození. Kdo to byl a co se událo, že na památku Ježíše Krista, mesiáše, spasitele, jak jej již za jeho života prý nazývali, dnes oslavujeme i Velikonoce? Ovlivnil a stále ovlivňuje životy miliónů lidí, kteří se k němu hlásí. Po staletí jsou jeho zásady morální normou a předlohou životních vzorců věřících i mnohých nevěřících v různých zemích. V příbězích, které si můžeme přečíst a jejichž autorství mu je připisováno, lze nacházet prvky soucítění, lásky k lidem i jeho krédo, které hlásal: „Miluj bližního svého jako sebe samého."

Při svých kázáních, v nichž se obracel téměř výhradně k prostým lidem opakoval, že přišel nastolit nové království, že přináší lidem novou smlouvu. Nepochopili to tenkrát ani jeho souvěrci. Možná i proto jej ze strachu, který u nás lidí startuje, kdykoli něčemu nerozumíme a máme pocit, že nás to ohrožuje, poslali v jeho 33 letech na smrt. Její význam a možné důsledky pro lidstvo jsou dodnes předmětem studia nejen teologů nebo antroposofů.

Týden před Velikonocemi je Květná neděle a křesťané světí ratolesti na památku Ježíšova slavnostního přivítání při příchodu do Jeruzaléma. A za pár dnů odlétají zvony do Říma (lidová průpovídka) v upomínku jeho ukřižování, protože téměř stejný dav si hlasitě přál jeho smrt.

Poté došlo v Kristově příběhu k výjimečné a pro velikonoční svátky významné události, zaznamenané mimo jiných evangelistou Lukášem: „Petr (jeden z jeho žáků) utíkal ke hrobu. Ale když se naklonil, vidí jen plátna (do kterých byl Ježíš při ukládání zabalen). A odešel domů plný údivu nad tím, co se stalo." Co se to tedy podle Lukáše stalo? Když v neděli ráno šly ženy, které se o něj za života staraly, k jeho hrobu, nalezly hrob, vytesaný ve skále a při pohřbívání v pátek zavalený těžkým balvanem, otevřený. Jak vyplynulo z dalších událostí a uváděných svědectví účastníků, Kristus vstal z mrtvých. To je pro ty, kdo příběh Ježíše Krista přijali jako základ své víry, a jak tvrdí teologové, i pro lidstvo, významné.

Slavíme Velikonoce, pro některé svátky jara, jiní oslavují Vzkříšení. Někteří si najdou čas i na chvilku zamyšlení.

Foto Věra Kopecká