Z kláštera se šíří krása, moudrost a osvícené myšlenky

JINDŘICH HORKEL

Pátek, 6. listopadu 2015

Sdílet na:

Po letošních 2. Broumovských diskusích mi přijde, že se z kláštera do Broumovské kotliny a dál do českého prostoru skutečně šíří krása, moudrost a osvícené myšlenky. Broumovská klávesa, divadelní hra HRA-NIC-e, výstavy v Galerii Dům, řada výchovných a vzdělávacích programů včetně posledních Broumovských diskusí, iniciovaly mimo jiné vztahy člověka k přírodě, člověka k člověku i člověka k Bohu, na které ve shonu zapomínáme.

Jejich potřebu podtrhl ve svém vystoupení na konferenci kazatel Rostislav Staněk. Některé myšlenky, vyřčené na Broumovské diskusi, mne překvapily tak, že jsem je nestačil uchopit a budou se v mé mysli ještě dlouho vynořovat a nutit k mentálnímu zpracování.

Duchovní význam působení nádherného prostředí rekonstruovaných "opatských sálů" opraveného kláštera, dokonale připravená konference na téma Mír i její bezchybný průběh, a na prvním místě vystoupení devíti osobností v čele s moderátorkou konference Danielou Brůhovou, je nepopsatelný. Ale cítím, že má takový náboj, že se jako rádiová vlna bude šířit dál.

Když k tomu připočtu vysokou úroveň obsahu i formy všech přednesených úvodních příspěvků, smekám pomyslný klobouk a těším se, že jsem se mohl zúčastnit. Protože to, co se odehrávalo po tři půldny v opatském sále Anastáze Opaska, by vyniklo i v Hradci Králové, v Brně, v Ostravě a neváhám říci, že i v Praze.

Jen je mi líto, že chyběla řada mých dobrých přátel a známých, se kterými si rozumím a sdílím stejné hodnoty, a jejichž duše by se tu povznesly a pookřály stejně jako moje a ostatních, co přišli.

Protože slova o situaci v Sýrii od člena našeho tamního zastupitelského úřadu, o příčinách konfliktu a podílu Ruska na současné přistěhovalecké vlně do Evropy od velvyslance v USA a později v Rusku, lze určitě brát vážně. Podobně jako vysvětlení pojmu "spravedlivá válka" od prvního vojenského kaplana Armády ČR a současného poradce ministra obrany, dnes i Generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba.

Uvědomil jsem si, jak odvykáme zamýšlet se, a sklouzáváme do pozice konzumentů donekonečna se opakujících plytkých a bezobsažných blábolů. Jak řekl jeden z diskutérů: "Naše nedůvěra je tak velká, že vyžadujeme další a další informace. To vede k nárůstu informačního balastu. Vyžadujeme víc a víc informací a jsme míň a míň informovaní. Takže nakonec nevíme, čemu můžeme věřit." Pak třeba v konfrontaci s předřečníky na "konferenci o míru" v klášteře zjišťujeme, že skutečnost a její příčiny jsou úplně jinde, než jsme si nechali navykládat.

Zaujala mne třeba tvrdá slova bývalého diplomata Petra Koláře, že (volně citováno): "Trpíme (tu v Česku) nedostatkem sebevědomí a schopnosti postavit se zlu čelem, a současně syndromem oběti, který je důsledkem toho, jak jsme se stavěli k nacismu, ke komunismu. Pak je většina lidí přesvědčena, že máme nárok na pomoc. Ale když se chce pomoc od nás, strkáme hlavu do písku."

Pořídil jsem si pár poznámek a mám do příštích Broumovských diskusí o čem přemýšlet. I nad vyprávěním Rostislava Staňka o jeho misijních cestách do Afriky a výkladu "stavění mostu smíření". Konference byla však mnohem bohatší.

Jsem vděčný za účast studentů broumovského gymnázia. Možná ne všichni chápali výklad v celé hloubce, ale ti vnímavější určitě zachytili kouzlo skutečného vědění, brilantního myšlení a vzdělání i rozhledu, s jejichž šiřiteli se zde mohli potkat a třeba osobně seznámit stejně, jako ostatní účastníci diskuse.

Anebyl jsem zdaleka sám, kdo byl konferencí na téma Mír v klášteře nadšen, jakkoli jsem si od ní předem moc nesliboval.

Foto Martina Szabová