Broumovsko má autentickou atmosféru. A tu nelze vybudovat

-red-, foto archiv K. Profousové Pátek, 26. září 2025

Sdílet na:

V Páteční štafetě odpovídá Kateřina Profousová, architektka a ředitelka Společnosti pro destinační management Broumovska.

Redakce NB: Souhlasíte s tím, že turistický ruch má na Broumovsku stále velký potenciál? Co jsou hlavní výzvy v regionu a jak turismus rozumně rozvíjet, abychom nepřišli o proklamovaný „boží klid“? Co byste ráda, aby se vám v pozici ředitelky SDMB podařilo zrealizovat/prosadit?

Kateřina Profousová: Ano, turistický ruch má na Broumovsku stále velký potenciál. Je to region s jedinečnou krajinou, hlubokou historií, kulturním dědictvím a tím pověstným „božím klidem“, který si člověk snadno zamiluje a který láká stále více návštěvníků. Ale zároveň si myslím potenciál sám o sobě nestačí, i když například u skal by se to mohlo zdát. Pokud z turismu nemají prospěch místní, je v podstatě zbytečný. A zároveň jsem si vědoma, že turismus tvoří nezanedbatelné procento HDP. U nás v ČR se mluví o 2,4 %, o 4–6 % v přírodních oblastech, v Rakousku v některých oblastech až o 40 %. A je možné, že u nás skutečný podíl neumíme opravdu vyčíslit. Proto je pro nás klíčové, aby se turistický ruch rozvíjel udržitelně – s respektem k přírodě, k místnímu prostředí, ale především k lidem, kteří tu žijí.

Chci, aby se místní cítili součástí a měli z turismu skutečný užitek - ekonomický i komunitní.

Hlavní výzvou je najít rovnováhu mezi rozvojem a zachováním „božího klidu“, který je pro Broumovsko tak typický. Nechceme z regionu udělat turistický skanzen ani hlučnou destinaci. Chceme, aby se návštěvník stal dočasným sousedem – někým, kdo si koupí lokální produkt, povečeří v hospodě s místními, zaplatí poplatek za ubytování s vědomím, že tím přispívá na služby, které s námi sdílí. Třídí odpad, respektuje noční klid, dokáže si zvolit veřejnou dopravu nebo kolo pro pohyb po regionu, a hlavně – odjíždí s pocitem, že mu nic neuteklo, že si to tu opravdu užil, a že se sem rád vrátí.

V roli ředitelky SDMB bych ráda pomohla vytvořit prostředí, kde se turismus stává přirozenou součástí života v regionu – ne rušivým elementem, ale partnerem. Chci, aby se místní cítili být součástí toho, co se tu děje, aby měli z turismu skutečný užitek – nejen ekonomický, ale i komunitní. A zároveň aby se návštěvníci cítili vítaní, ale s vědomím, že jsou tu na chvíli, jako hosté, kteří respektují místo, kam přijeli.

Na Broumovsko dojíždíte za prací. Co Vás tady těší?

Na Broumovsko dojíždím za prací ráda – a není to jen kvůli pracovní náplni, ale hlavně kvůli tomu, co tenhle region nabízí. Těší mě právě ten obrovský potenciál, který tu cítím na každém kroku. A zároveň ten klid, který je dnes tak vzácný. Broumovsko má něco, co se nedá naplánovat ani vybudovat – autentickou atmosféru, krásnou přírodu, silnou historii a architekturu, která vypráví příběhy, které mě jako architektku fascinují a baví mě je vyprávět dál.

Je pro mě hodně motivující a inspirující, že se mohu aktivně podílet na jeho rozvoji – a to způsobem, který respektuje jeho charakter. Mám ráda, když se věci dějí v souladu s místem, s lidmi, s krajinou. A právě možnost být u toho, pomáhat regionu růst udržitelně, citlivě a s ohledem na to, co ho dělá jedinečným, je pro mě velkou motivací.

Naprosto mě ohromila Oravská galerie v Dolním Kubíně. Návštěvu určitě doporučuji.

Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i Váš největší jídelní prohřešek?

Moje nejoblíbenější jídla se proměňují v čase, ale existují dvě nebo tři spíš nostalgická nejoblíbenější, která budou asi i jídelními prohřešky. Blbouni s borůvkami nebo ještě lepší s malinami, bramborové placky se švestkovými povidly, no a studené pečené vepřové na chlebu se sádlem.

Jaký je Váš největší kulturní zážitek v poslední době?

Mám ráda živé koncerty, tak většinou, co koncert, to je zážitek. Ale otázka je položena na největší kulturní zážitek v poslední době, tak to byla návštěva Oravské galerie v Dolním Kubíně, kde jsem byla naprosto ohromená a uchvácená celou jejich sbírkou, a hlavně pozdně gotickými soškami z oravských kostelů. Určitě se tam třeba cestou do Tater zastavte. 

Kdybyste se mohla kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptala?

Chtěla bych se zeptat Martina Jirky, co očekává architekt s nastartovanou kariérou ve Stuttgartu při návratu na Broumovsko? A jestli, případně jaký, vidí potenciál ve spoustě statků tzv. broumovského typu i v množství brownfieldů v regionu? A zda a proč se vyplatí investovat do studií a projektů na jejich využití?