Broumovsko mám hezky zakotvené v srdci

Michaela Plchová, foto archiv K. Menšíkové

Čtvrtek, 6. ledna 2022

Sdílet na:

Páteční štafetu otevírá v roce 2022 Kateřina Menšíková, koordinátorka cestovního ruchu v Adršpachu. Minulý týden se ptal starosta Jiří Beran.

Jiří Beran: Když můžu využít příležitosti, rád bych se zeptal a možná i trochu představil Kateřinu Menšíkovou, milou a skromnou dámu, která věnuje spoustu svého času a úsilí turistickému potenciálu Adršpachu a Adršpašských skal. Zajímalo by mě, co jí na této práci naplňuje a jak vidí potenciál této atraktivní oblasti do budoucna v návaznosti na rozvoj regionu.

Kateřina Menšíková: Děkuji panu starostovi za milé představení a také za jeho podporu a názory ohledně rozvoje regionu v oblasti cestovního ruchu. V Adršpachu žiji s rodinou devět let. Za tu dobu mám Broumovsko hezky zakotvené v srdci. Může za to specifická krajina, příroda i lidé. Vzhledem k tomu, že mi nebylo lhostejné, kam se v Adršpachu ubírá cestovní ruch, dostala jsem se k příležitosti, pracovat jako koordinátorka cestovního ruchu. Mým hlavním úkolem byl návrh a realizace rezervačního systému na vstup do Adršpašských skal. Po roce intenzivní práce byl systém spuštěn a úspěšně obstál i zatěžkávací zkoušku v uplynulé turistické sezóně. Kromě toho, že vidím smysluplnost v této práci, mám možnost se potkávat se zajímavými lidmi a řešit s nimi problematiku cestovního ruchu a rozvoje regionu.

Cením si toho, že celé Broumovsko zatím odolává velkorysým developerským projektům. To se z mého pohledu může brzy změnit a s dokončením dálnice D11 bude narůstat tlak spekulantů s pozemky i developerů. Někteří starostové již toto potvrzují. Doba dojezdu z velkých měst se výrazně zkrátí. Snadno může dojít k situaci, kdy k nám budou proudit autobusy cestovních kanceláří a přivážet turisty tzv. na otočku. Společnou snahou měst, obcí a subjektů v CR na Broumovsku by nemělo být statistické zvyšování počtu návštěvníků, ale počet přenocování, což znamená větší ekonomický přínos pro region. Máme tu Společnost pro destinační management Broumovska (SDMB), která z mého pohledu zdařile prezentuje Broumovsko jako turisticky atraktivní oblast, kde stojí za to setrvat déle. V minulém roce SDMB spustila nový produkt Kartu hosta Broumovska, která má velký potenciál motivovat k návštěvě dalších atraktivit v regionu. Pozornost by se měla věnovat obnově a doplnění návštěvnické infrastruktury, kterou považuji za vyvážený přístup mezi ochrannou krajiny a rekreačním využitím. K lepšímu propojení celé oblasti by pomohlo více cyklostezek.

Co Vás v poslední době potěšilo?

Odpočinek. Zbývala mi stará dovolená, pokusila jsem se „hodit práci za hlavu“. Po roce a půl jsem si dovolila neotevřít notebook celých 5 dnů. Trávila jsem čas s rodinou a těsně před oblevou jsme stihli dva dny běžkování na Šumavě.

V práci mě nejvíce těší zpětná vazba od návštěvníků. Po procházce ve skalách přijdou do infocentra a kvitují, že je vše dobře udržované, čisté a mohou si dát kávu nebo čaj na zahřátí. Jsme jedno z mála míst na Broumovsku, které je v provozu po celý rok.

Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslala?

Pokud by se jednalo o návštěvu, která zavítala na Broumovsko poprvé, vzala bych je hned po ránu do Adršpašských skal. Zprostředkovala bych jim komentovanou prohlídku, aby nepřišli o mnoho zajímavých detailů, které při procházení skalním labyrintem nestačí postřehnout.

Dále mě napadá krásné putování naší krajinou s gastronomickým zážitkem. Nejprve si vyšlápnout na Křížový vrch, dále pokračovat do Zdoňova, cestou je několik nádherných sakrálních památek a na samém konci obce navštívit restauraci Kovářova Kobyla. Sice se odsud nechce odcházet, ale k návratu bych doporučila, vydat se přes zaniklou obec Libná. Místo, které si příroda bere už nějakou dobu zpět. Ti, co se zajímají o ekologii, mohou při cestě spatřit prvky, které pomáhají zadržování vody v krajině a zabraňují erozi. Ve Zdoňově byl realizován zajímavý projekt s názvem Model Zdoňov, dnes Model Živá krajina.

Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?

Myslet hudbou – sborník textů ke stému výročí úmrtí Hanuše Wihana, violloncelisty, profesora pražské konzervatoře a jednoho z nejvýznamnějších rodáků Police nad Metují. Hlavním autorem textů je Pavel Frydrych, který mi publikaci věnoval. Nejspíš bych se k takovému titulu nikdy nedostala, ale získal si mě název, a nakonec i samotné čtení o místním hudebníkovi. Až povezu dceru do ZUŠky, uděláme si čas a půjdeme se podívat na pamětní desku a rodný dům Hanuše Wihana. Tímto děkuji Pavlovi za rozšíření znalostí o významných osobnostech regionu.

Kdybyste se mohla kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptala?

Obdivuji práci a způsob, jakým manželé Bošinovi hospodaří na své ekofarmě ve Vernéřovicích. Ráda bych se zeptala paní Lucie Bošinové, jak se vám žije a farmaří na Broumovsku, co jsou největší radosti, a naopak úskalí a je pro vaše odvětví důležitý cestovní ruch?