Daleko od města v kraji s neuvěřitelným kostelem
Spletitou souhrou různých náhod se podle vlastních slov na Broumovsku ocitla režisérka Lenka Wimmerová, jež odpovídá v dnešní Páteční štafetě.
Kateřina Boučková: Zeptala bych se paní Lenky Wimmerové. Nechci ji oslovovat jako známou režisérku, ale jako majitelku statku ve Vernéřovicích, který kdysi koupila od mé babičky, paní Anastázie Hrádkové. Paní Wimmerová, zajímalo by mě, jestli to bylo Vaše přání, nebo spíš náhoda, že jste se ocitla ve velkém statku v jedné vesnici v pohraničí?
Lenka Wimmerová: Broumovsko mi poprvé do mysli proniklo při listování knihou Obrazy z dějin české architektury od Kotalíka a Vávry. Na fotce byl kostel sv. Markéty v Šonově. Něčím se mi ta fotka obtiskla do paměti. Když jsem pak po letech našla inzerát na prodej statku babičky paní Boučkové, tak jsem si řekla: to je v tom kraji s tím neuvěřitelným kostelem. Tam se musím jet podívat. Tou dobou jsem hledala nějaké útočiště na venkově a bylo mi vcelku jedno, kde to bude. Objížděla jsem celou republiku, povětšinou právě Sudety, chtěla jsem být daleko od metropole. Takže to nejspíš byla spletitá souhra různých náhod.
Co Vás v poslední době potěšilo?
Naučila jsem se radovat z všedních maličkostí. Poslední dobou mě asi nejvíc těší ranní zpěv ptáků. Nebo vyklíčená semínka.
Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslala?
Lidi, co za mnou přijedou na statek, posílám pěšky na Bukovou horu k památníku obětí poválečného násilí, ke kříži smíření. Do skal si najde cestu každý, na toto místo tiché piety nikoli. A přitom je této reflexe třeba.
Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?
Noční stolek nemám. Ale u postele mám knih vždycky několik. Teď momentálně Senzibila Markéty Pilátové, Hejno bez ptáků Filipa Douška, Thoreauovy deníky, Zapomenutý ostrov někde v Pacifiku od Terezy Dusové a Zločiny českých králů Antonína Polácha.
Kdybyste se mohla kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptala?
Ráda bych se zeptala toho, kdo je zodpovědný za objížďku opravované Masarykovy třídy v Broumově, jestli to opravdu nešlo řešit semafory i pro osobní vozidla nebo zkrátka nějak vstřícněji k lidem, co zde žijí. Tahle uzavírková situace se tu v kraji opakuje. Přitom například hlavní tah Hradec Králové – Jaroměř na semaforech být mohl, tam nikdo nehnal dopravu do malých vesnic v desetikilometrové objížďce.