Dnes a denně mě těší mnoho věcí
Pomyslný štafetový kolík převzal tento týden Martin Huml, sportovec a spolumajitel společnosti HS Flamingo. Minulý týden ho oslovil sportovec a bývalý trenér basketbalu Milan Sokol.
Milan Sokol: Zeptal bych se Martina Humla, místního sportovce, a hlavně podnikatele na dvě věci. Co ti dával basketbal v 15 letech a co ti dává dnes? A jako ředitele firmy HS Flamingo bych se zeptal, jak se vám podniká v této celosvětově turbulentní době a jak vás ovlivňuje fakt, že sídlíte daleko v pohraničí a CHKO Broumovsko?
Martin Huml: Zdravím kouči! Děkuji za otázky a také za osvětu ohledně této štafety (moc dobrý nápad mimochodem). Basket mi v patnácti dal disciplínu a kamarády, které mám dodnes. Pamatuji si, že jsme basket začali hrát s panem Loudou před vyučováním v Sokolovně. Normálně se mi vstávat nechtělo, ale tady jsem skoro nemeškal! Z dnešního pohledu jsou to hlavně ti kamarádi, s kterými se díky basketu rád setkám a společně pak zajdeme na pivko. V každém případě je to hra, která mě baví a člověk trochu zapojí také jiné části těla.
K tvé druhé otázce, podniká se nám krásně. Překážky budou vždycky, ale z celkového pohledu máme fungující firmu díky skvělým lidem uvnitř a dobře nastavené strategii. Troufnu si říct, že poloha naší společnosti není hendikepem. Dnešní logistické možnosti jsou na skvělé úrovni a vzhledem k nemalým objemům už si můžeme mezi přepravci vybírat. Obchod se začíná razantně přesouvat do e-commerce, což je moje parketa, a to se mi líbí. Obchodní tým v rámci B2B a DIY máme od Hradce Králové dál a pracují 4 dny v týdnu na cestách, případně na homeoffice. Z mého pohledu, řízení společnosti HS Flamingo pozitivně ovlivňuje fakt, že mohu bydlet v Broumově.
Co vás v poslední době potěšilo?
Dnes a denně mě těší mnoho věcí. Jsem sice realista (manželka říká pesimista), ale ať se zpětně podívám kamkoli, něco hezkého tam je. Pravda je, že přibývají i věci, které nepotěší, ale takový je život. Mám super rodinu, manželku, o niž se mohu kdykoliv opřít a často mi pomáhá ty hezké věci vidět. Děti jakbysmet. Andílci, co zlobí, ale pak vám to vše vrátí v podobě lásky, úsměvu a všech těch pokroků, které dělají. Mnoho pozitivních věcí je také ve veřejném prostoru, alespoň to poslední měsíce tak cítím. A nutno podotknout, že v neposlední řadě se nám daří budovat naši společnost HS Flamingo.
Kdyby za vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslal?
Já velmi rád běhám po Broumovských stěnách a Javořích horách, takže vždy volím přírodu od Broumovského špičáku po Hvězdu. Určitě bych je však nasměřoval do Broumovského kláštera a na jídlo do Kovářovy kobyly ve Zdoňově. Rád bych podotkl, že ze zkušenosti všichni víme, že Broumovsko má co nabídnout především na delší pobyty.
Jaká kniha leží na vašem nočním stolku?
Je to kniha Myšlení, rychlé a pomalé od Daniela Kahnemana.
Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptal?
Štafetu bych rád předal Liborovi Prouzovi, rodákovi z Broumova. Libore, jaké rozdíly jsou pro tebe nejmarkantnější co do žití v Praze a v Broumově. Jak hodnotíš vývoj našeho regionu v posledním desetiletí? Neláká tě to někdy zpět?