Dnes se dívám na věci v širších souvislostech

Michaela Mašková, foto archiv J. Rutarové

Pátek, 1. prosince 2023

Sdílet na:

V Páteční štafetě odpovídá Jana Rutarová, bývalá dlouholetá vedoucí kultury v Polici nad Metují.

Kdybyste se mohla kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptala? 

Lenka Ištoková: Chtěla bych se zeptat Jany Rutarové, která donedávna vedla kulturu v Polici. Myslím, že za ty roky udělala spoustu skvělé práce, díky za to! Ráda bych ale věděla, jakých věcí, které Ti práce přinesla, si ceníš nejvíce. Ať už to jsou kontakty, známosti nebo organizační schopnosti. A naopak, co Tobě přijde jako největší úspěch, který se za tvého působení v Pellyho domech v Polici podařilo zrealizovat.

Jana Rutarová: Děkuji Lence za otázku i její slova. Roky strávené v Pellyho domech mi v podstatě daly druhou rodinu – kolektiv, kde se jeden na druhého mohl spolehnout, rádi jsme spolu trávili a trávíme i nadále čas mimo práci. Od náctiletých brigádníků po seniory, to je pro mě úžasné a velmi si toho cením. Možnost setkávání s účinkujícími a jejich reakce na náš celkový program, na prostory divadla nebo Pellyho domů, na organizování akcí, mi dávaly určitou zpětnou vazbu, motivaci, zprostředkovaný náhled z druhé strany. Těšilo mě, že se lidé vraceli, dávali nám odezvu, měli jsme hodně návštěvníků „přespolních“. Naučila jsem se dívat na věci v širších souvislostech, být trpělivější, na některé věci nespěchat. Jestli jsem kulturu i ostatní činnosti v rámci Pellyho domů vedla úspěšně, nebo ne, nechám na hodnocení těm, pro které jsme vše plánovali a realizovali.

Co Vás v poslední době potěšilo?  

Narození neteře, nadšení z Vánoční koledy v pražském divadle Studio Dva, těší mě zdraví mých blízkých. To, že mám přátele, se kterými ráda trávím čas a na které se mohu kdykoli obrátit. Každodenní maličkosti, nad kterými se většina asi ani nepozastaví. Snažím se denně připomínat si následující věty (autora neznám): „Žijeme jen jednou.“ „Omyl. Zemřeme jenom jednou. Žijeme každý den.“

Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslala? 

Návštěvu bych určitě doprovodila. Záleželo by, jestli by u nás v regionu byla poprvé nebo opakovaně a zda by jednalo spíš o ty, kteří rádi tráví čas aktivně nebo spíš „pasivněji“. Provedla bych ji po místech, kam ráda chodím osobně. Mimo hlavní centra zájmu – do méně frekventovaných oblastí Broumovských stěn, na Machovsko. Konkrétněji své „srdcovky“ neprozradím. Je fajn, že jsou stále místa, kde člověk nepotkává mnoho lidí a může užívat klidu a krás přírody.

Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku? 

Tobiáš Lolness, souborné vydání obou dílů (autor Timothée de Fombele, kniha rozhovorů Pro smrt uděláno autorů Michala Plzáka a Lucie Vopálenské, tu čtu vzhledem k rozsahu i tématu po malých částech a dočítám knihu Prokop Siostrzonek – arciopat břevnovského kláštera z edice Osudy z vydavatelství Českého rozhlasu.

Kdybyste se mohla kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptala? 

Zeptala bych se Drahomíry Večeřové, která má na starosti polické pobočky Muzea Náchodska. Jaké má plány? Nejen na další sezónu v Polici, ale i nějaké dlouhodobější. Jak hodnotí letošní rok, kdy byla zpřístupněna nová expozice v polickém klášteře?