Dnešní doba malým obchodům příliš nepřeje

Michaela Mašková, foto archiv J. Martince

Pátek, 20. října 2023

Sdílet na:

V Páteční štafetě odpovídá Jiří Martinec.

Klára Hovjacky: Ráda bych se zeptala Jiřího Martince: Jak se ti jeví podnikání na malém městě, jak vnímáš posun času a vývoj podnikání? Šel by si do toho „mít vlastní krám“ znovu? 

Jiří Martinec: Ahoj Klárko, zdravím Tebe i celou Tvoji rodinu do Kanady. Co se týče podnikání na malém městě, tak je to čím dál horší. Malá kupní síla, a hlavně mě jako podnikatele se sportovním zbožím válcuje Lidl a internetový prodej. Kdybych měl žít jenom z krámu, tak bych už byl možná na pracáku. I mě živí hlavně můj e-shop a musel jsem si ještě najít jednu práci, abych žil nějak obstojně.

Doba je úplně jiná, než když jsem začínal cca před 30 lety podnikat. V tu dobu byl největší problém vůbec sehnat nějaký prostor pro obchod. Všechny prostory byly v Broumově obsazené od Horní brány přes obě náměstí až po nádraží. Museli jsme se společníkem koupit barák Na Příkopech, abychom mohli vůbec začít podnikat. Neměli jsme skoro ani korunu, ale šli jsme do toho a uživili se.

Dnes je po Broumově tolik volného podnikatelského prostoru možná za stejné, nebo i nižší nájemné než v době, když jsem začínal podnikat a město zeje prázdnotou.

Takže odpověď je v celku jednoduchá –znovu, a hlavně v tuto dobu, bych do toho určitě nešel. Nějak to snad doklepu do důchodu. Předat to stejně nebude komu, protože to na slušné živobytí není a asi už nikdy nebude.

Co Vás v poslední době potěšilo?  

Mně k potěšení stačí v celku málo. Jsem šťastný se svojí rodinou, mám skvělou ženu a hlavně děti, i když jsou už dospělé, dělají mi radost. Vojta nedávno dostudoval bakaláře, těšíme se na promoci a Lucka letos maturuje a čekají ji přijímačky na VŠ.

Potěšilo mě, že jsme se minulý pátek sešli všichni doma a po dlouhé době společně vyrazili i s kamarády do klubu Eden na skvělý koncert kapely Laura a její tygři.

Těší mě, že žijeme poměrně v klidu ve středu Evropy, nelétají nám nad hlavou rakety a nemusíme se bát o život. Připadá mi, že spousta lidí si neumí vážit svobody a žití v klidu bez válek a velkých živelních katastrof.

Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslal?

Návštěvu bych směřoval, pokud by to šlo spojit, na nějakou akci v klubu Eden. Mám to tam opravdu hodně rád a pravidelně se tam setkávám se svými známými a kamarády.

Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?

Já moc velký čtenář nejsem, brouzdám a čtu si články spíš na internetu. Před 14 dny jsem se vrátil z dovolené, kde jsem rozečetl knížku od Jardy Špuláka Někdy mě to až děsí, tak ji snad v brzké době dočtu.

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptal?

Rád bych zeptal mého dlouholetého kamaráda Jana „Henryho“ Mrkose, který je celý život odkázán na chůzi o berlích, chodítku a v poslední době na elektrický vozík.

Henry, kamaráde, jak se žije invalidnímu člověku odkázanému na zdravotní pomůcky, bez kterých se neobejde, v Broumově? Jaká je dostupnost pro lidi s handicapem, co se týče běžného života, lékařské dostupnosti apod.? A protože vím, že jsi velký rocker a pravidelně se setkáváme na koncertech hlavně v Edenu, pomáhá ti muzika s Tvými problémy a obohatil se Tvůj život pořízením elektrického vozíku?