Dnešní doba volá po celostním pohledu na život i krajinu

Michaela Plchová, foto archiv F. Vávry

Pátek, 17. února 2023

Sdílet na:

Včelař Filip Vávra ze Suchého Dolu odpovídá v Páteční štafetě a pokouší se nahlédnout broumovskou krajinu pohledem včel.

Petr Kafka: Mým velkým koníčkem je chov včel, který kdosi nazval „poezií zemědělství“. Rád bych se proto zeptal Filipa Vávry ze Suchého Dolu, jak dobrý byl uplynulý rok pro včely na Broumovsku a jak vnímá naši krajinu pohledem včel.

Filip Vávra: Pokud budu hovořit za naše včelstva, tak loni vyzimovala bez ztrát a dobré kondici, snůška medu byla průměrná. Za zmínku stojí větší přínosy nektaru v červnu, z divokých malin a ostružin z okrajů lesů a mýtin. Takový med mívá tmavší barvu než jarní květové medy. Pak přišla krátká snůška z lípy a po druhém vytáčení v polovině července pro včely začalo období přípravy na zimu. Podařilo se nám také odchovat potřebné množství mladých včelstev, z nichž deset jsme usadili do nového apidomku, který bude od letošního jara sloužit k léčebným a harmonizačním pobytům.

Cestu pro uzdravení zrychleného tepu dnešní doby se všemi jejími vedlejšími účinky (psychická i ekologická nestabilita, klimatická změna atd.) vidím v prohlubování vnímání vlastní propojenosti s celkem, vědomí zodpovědnosti za každý náš krok a aktivní přístup k životu.

Dnešní doba volá po celostním pohledu na krajinu a vlastní život. K tomu může pomoci si představit život v těle jiného tvora, třeba včely. Při pokusu nahlédnout na Broumovsko pohledem včel vnímám, že naše krajina lesů, luk, polí a skal poskytuje ve srovnáním s nížinami např. kolem Hradce Králové, pestřejší škálu stanovišť. Zaručuje vyrovnanější zdroje potravy (nektaru a pylu) a nejsou odkázány na to, co zemědělci vysejí na polích (řepka, slunečnice, mák). I na Broumovsku místy rozlehlé partie polí ztěžují přelety včelám za větru, proto by uvítaly hustší síť remízů jako větrolamů a pestrého zdroje potravy. Také minimalizace postřiků na polích a jejich efektivnější načasování by snížily negativní dopady na prostředí – ubývání hmyzu, degradace půdy a půdního života, rezidua v potravinách, mizení planých rostlin.

Při častém sečení luk a zahrad většina druhů bylin nestihne vykvést, proto by včely ocenily, alespoň na části pozemků, méně časté sekání, což se týká i trávníků u domu, které mohou být přínosem pro přírodu a hmyz i potěchu oka. V nestabilním počasí předjaří či za sucha by včely podpořily i bližší zdroje vody k napájení (tůně a mokřady). Včely totiž potřebují vodu v úle každý den, i za nepříznivých podmínek, mimo zimu, si pro ni musí doletět.

Co Vás v poslední době potěšilo?

Uplynulou neděli nás navštívily děti z kroužků Mladý Robinson a Survival z hronovského DDM Domina. Po jejich putování mokrým sněhem z Machova je u nás na statku čekalo 9 kusů polotovarů ptačích budek, které si zde samy zkompletovaly a v okolí společně pověsily. Tato akce se konala v rámci projektu Patronáty vedené Skautským institutem, kdy různá dětská uskupení mohou převzít patronát nad vybranou přírodní lokalitou. Pod odborným vedením se pak několikrát do roka podílí na její údržbě s cílem podpořit biodiverzitu a získávají praktické zkušenosti v ochraně přírody. Mladí Robinsoni zapáleně pracující s kladívkem a akuvrtačkou, hrdě věšící budku s vlastním jménem, slunce, sníh, oheň a smích. Co říci víc? … Tento den byl pro mne potěšením.

Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslal?

Rád navštěvuji místa jak s impozantními výhledy, tak i klidná zákoutí kraje. V tomto duchu bych volil mé tipy na výlety. Mezi ty honosnější trasy řadím např. okruh Chrámovými stěnami v Teplických skalách, Kovářovu rokli s návštěvou Skalního divadla a Hvězdy. Méně frekventovaných tras je celá řada, z nich bych doporučil např. Hruškovu rokli v Suchém Dole, okolí Boru, či průzkum divočejší přírody na stezkách po Javořích horách.

Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?

Na hromádce časopisů Včelařství, Sedmé generace a brožur o ekologické pěstování ovocných stromů leží dvě knihy. První je Stromy v zemědělství – Historie a současnost agrolesnictví v ČR (Jana Krčmářová a kol.). Kniha přehledně a zároveň do hloubky popisuje pozitivní vliv stromů na cyklus živin, hospodaření s vodou, zvyšování půdní úrodnosti, produkce z plochy v zemědělské krajině a opírá se o rozsáhlé vědecké studie z Evropy. Kniha také informuje o nové podpoře zemědělců v roce 2023 a možnostech pro zavádění agrolesních systémů na zemědělské půdě (pěstování stromů na zemědělské půdě – pásy na polích nebo roztroušeně na pastvinách atd.).

Druhá kniha se jmenuje Pravda je (autor Šrí H. W. L. Púndža) a jde o sled otázek a odpovědí mezi autorem a jeho žáky v severní Indii. Co řádek, to připomínka toho, že vše potřebné pro naplněný život už máme, jen to uslyšet za silným hlasem mysli.

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptal?

Rád bych se zeptal Jana Kozderky, kolik za svůj dosavadní život vysázel stromů a co ho k tomu vedlo?