Hospodařit ekologicky je naprosto přirozené

Michaela Plchová, foto archiv L. Bošinové

Čtvrtek, 13. ledna 2022

Sdílet na:

O lásce ke zdejšímu kraji a ekologickém farmaření hovoří v Páteční štafetě Lucie Bošinová z Vernéřovic. Minulý týden se jí ptala Kateřina Menšíková.

Kateřina Menšíková: Obdivuji práci a způsob, jakým manželé Bošinovi hospodaří na své ekofarmě ve Vernéřovicích. Ráda bych se zeptala paní Lucie Bošinové, jak se vám žije a farmaří na Broumovsku, co jsou největší radosti, a naopak úskalí a je pro vaše odvětví důležitý cestovní ruch?

Lucie Bošinová: Děkuji mnohokrát paní Menšíkové za uznání. To nás vždycky potěší a dodá energii pro další práci. Manžel pochází z Chomutova a vždycky snil o vlastním hospodářství na vesnici. Já jsem se do něj zamilovala při vyjížďce na koni a očarovala mě nejen zdejší příroda, ale i architektura. Postupem času jsem zjistila, že mě baví i práce v zemědělství. Proto jsem po mateřské pověsila své původní povolání učitelky na hřebík a hledala uplatnění na farmě. Chráněná krajinná oblast Broumovska nás utvrdila v tom, že je naprosto přirozené hospodařit ekologicky a zbytečně nezatěžovat přírodu. Za to, co nám dává, se o ní musíme zodpovědně starat, abychom ji mohli v ještě lepším stavu předat dalším generacím. Je pro nás poctou, že se podílíme na utváření krajiny a produkujeme kvalitní lokální potraviny. Zpracování vlastní produkce a následný prodej je hlavní náplní mé práce na farmě. Jako velkou radost a zpestření beru zážitkové vyučování, které vytvářím pro děti mateřských, základních i středních škol a pořádání Farmářských slavností, kde se snažíme život a práci na farmě přiblížit široké veřejnosti. Nedílnou součástí je Farmářská stezka pro děti, farmářský trh a občerstvení z lokálních produktů.

Nechci se rozepisovat o úskalích, která se nevyhnou žádnému podnikání, ani nám. Naopak vidím velký potenciál v cestovním ruchu. Naše farma se postupem času stala vyhledávaným výletním místem nejen pro místní, ale i pro turisty. Loňský „covidový“ rok toho byl velkým důkazem. Zahraničních turistů sice ubylo, ale těch tuzemských naopak velmi přibylo. Farma se tak stává útočištěm nejen pro rodiny s dětmi, kde mohou pozorovat, hladit, poslouchat a krmit zvířata, pohrát si na dvoře, občerstvit se třeba skvělou ovčí zmrzlinou a nakoupit kvalitní lokální potraviny. Lépe tak poznají život na vesnici a z uspěchaných měst pocítí návrat ke kořenům. Snažíme se tomuto trendu přizpůsobit a zlepšovat se v oblasti agroturistiky.

Abych odpověděla jednoduše na otázku, jak se nám tady žije, jsem moc vděčná za práci, kterou máme a že můžeme žít s rodinou v této krásné krajině.

Co Vás v poslední době potěšilo?

V poslední době mě těší mnoho drobností, jako například krásný západ slunce před pár dny, kdy zasněžený zmrzlý kopec Ruprechtického špičáku zalilo růžové světlo a nebe bylo plné červánků. Je to malý okamžik štěstí, na který dlouho vzpomínáte. Potěšilo mě, že se příroda na chvilku umoudřila a začalo zase mrznout. To je pro nás, a hlavně naše zvířata, mnohem příjemnější než rozbředlé bahno. Velmi mě také potěšilo, že si přišlo poslechnout náš malý vánoční koncert pěveckého sboru Clari Cantus ve Vernéřovicích nečekaně mnoho lidí z Vernéřovic i okolí, přestože se vše odehrávalo venku a teplota byla dost hluboko pod bodem mrazu.

Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslala?

Všechny návštěvy, které k nám jezdí, posíláme na různá místa podle toho, v jakou roční dobu a za jakého počasí se u nás nachází. Jelikož pocházím ze severní Moravy a manžel ze severních Čech, je pro nás, naše rodiny a přátele neskutečně atraktivní zdejší krajina, soubor barokních kostelů a vesnice s množstvím roubenek. Dříve, když byly naše dcery ještě malé, jsme moc rádi návštěvy vodili do skal. Na Hvězdu, na Ostaš, do Teplic i Adršpachu. Spousta mých kamarádů jsou horolezci a skály jsou pro ně magnetem. Poslední dobou dáváme přednost procházkám ve skalách v zimě. Jednak tam není tolik turistů a zasněžené skály, lesy a zamrzlá jezírka mají neopakovatelné kouzlo.

V letních měsících bereme návštěvy na divadelní představení na klášterním nádvoří (Malé letní divadlení) nebo na koncerty v oblíbených kostelích, ať už je to v rámci projektu Za poklady Broumovska nebo se snažíme, jako správní patrioti, navštívit každý koncert odehrávající se v našem kostele Archanděla Michaela ve Vernéřovicích. Nemůžeme samozřejmě vynechat klášter, klášterní zahradu a dřevěný kostelík v Broumově a pivovar v Olivětíně.

Jsme rádi za to, že má kamarádka Jitka Exnerová má na starosti kulturu a Infocentrum v Broumově a upozorní nás na každé zajímavé divadelní představení, vernisáž, koncert nebo film v Broumově. Kamarádi se pak nestačí divit, kolik kulturních zážitků Broumovsko nabízí.

Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?

Na Vánoce jsem dostala knihu Patrika Hartla 15 roků lásky, což je pro mě příjemná odpočinková četba.

Kdybyste se mohla kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptal?

Velkým předmětem diskuse je poslední dobou kandidatura Broumova na Evropské hlavní město kultury 2028. Chtěla bych se proto zeptat již zmiňované kamarádky Jitky Exnerové, co to pro Tebe, rodačku z Broumova a osobu, která žije kulturou a má možnost ji ovlivňovat osobně, znamená? Jak to ovlivňuje Tvoji dosavadní kariéru? Jsi na svou práci pyšná?