Je dobré nezaměňovat skromnost za soběstačnost

Michaela Plchová, foto archiv K. Hadašové

Pátek, 17. března 2023

Sdílet na:

V Páteční štafetě odpovídá na otázku možné soběstačnosti Klára Hadašová, autorka knih Domácí mlékař a Domácí pekař, kterou mnozí znají nejen z webu Co nového na kopci, ale přímo z kopce samotného.

Ptá se Ester Korandová: Ráda bych se zeptala Kláry Hadašové, jestli si myslí, že se v dnešní době dá žít soběstačně a co člověk může udělat alespoň k částečné soběstačnosti.

Klára Hadašová: Já bych nejdříve ráda Ester spíše nepoděkovala za otázku, protože je celkem nezodpověditelná. V podstatě lze žít částečně soběstačně, ale za určitých podmínek. Vlastní půda, spousta fyzické dřiny, ruce v hlíně. Buď primární finanční, prostorové a materiální zázemí nebo ještě více dřiny. Je také dobré, aby moc nepršelo, nebyly kroupy, příliš nemrzlo, z ničeho nic nepošla kráva, nebyly mandelinky, nebolely zuby, nebyly úrazy a nemoci.

A subjektivně viděno lze co největší soběstačnosti dosáhnout při skutečně maximální míře skromnosti, a pak už jen záleží na motivaci. A je také dobré, když člověk začne mladý, má ideály a neohnutá záda. V každém případě, i když spolu souvisí, je asi dobré nezaměňovat skromnost za soběstačnost, protože k soběstačnosti bude vždy jednoznačně potřeba vytvořit si vlastní potravu a teplo. A člověk soběstačný nakonec nemusí být z principu šetrný k životnímu prostředí, nemusí být nakonec ani žádaně svobodný a ani šťastný, zatímco při uskromnění může ke všem těmto věcem dojít i bez dosažené soběstačnosti.

Co Vás v poslední době potěšilo?

Úplně přízemní věci, které vůbec neumím pojmenovat. Nejsem asi schopná vybrat něco konkrétně. Asi konec mrazů, brzký příchod tepla, což znamená brzký příchod termiky, a to u nás doma znamená všeobecně mnohem radostnější klima, protože lze veškerý volný čas trávit ve vzduchu na padáku a já za volantem, když pro přistáté paraglidisty jedu třeba směr Chomutov nebo Německo. A pak také možnost uplatnit některé dlouholeté zkušenosti v tom, čím se zabývám posledních 20 let a také důvěra, se kterou se na mě obrátili.

Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslala?

Mám ráda cestu z Vižňova na Sokolowsko, cestu údolím Klučanky a Dědovem nahoru na Čápa, naopak nemůžu vůbec chodit po hranici Nový Dvůr až Zdoňov, protože celá tato cesta na mě působí nepříjemně, až destruktivně s mrazením v zádech a to vždy, když tam jdu, a právě pro tu atmosféru bych tam návštěvu poslala.

Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?

Jestli mám něco opravdu ráda, tak ráda čtu. A bohužel, čím jsem starší, tím čtu raději pokleslejší literaturu. Až jí někdy musím i v zájmu vlastní důstojnosti tajit před dospívajícími a dospělými dětmi… Tak namátkou z posledních 14 dnů: Pohled do Slunce, Základy ultra, Hypotéza lásky a Doležálkova mikrobiologie.

Kdybyste se mohla kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptala?

Moc ráda bych poděkovala panu Kanzourimu Ibrahimovi ze jeho ordinaci v Polici a jeho empatii a lidský přístup a ráda bych se ho zeptala, proč si vybral pro život Broumovsko, jak se mu žije v naší společnosti a zda ho nemrzí rozhodnutí nepracovat dále v nemocnici, ale provozovat ambulanci (pro nás tak důležitou)? Moc děkuji.