Je potřeba táhnout za jeden provaz

-red-, foto archiv Š. Macha Pátek, 6. března 2026

Sdílet na:

V Páteční štafetě odpovídá Šimon Mach, vedoucí Centra kultury, vzdělávání a sportu v Polici nad Metují.

Petr Samuel Zuda: Rád bych se zeptal Šimona Macha, vedoucího Centra kultury, vzdělávání a sportu v Polici nad Metují. Šimone, ty jsi studoval na broumovském gymnáziu, nyní jsi pracovně ukotvený v Polici. Jak vnímáš naši oblast právě ve vztahu ke kultuře? Jak se vlastně daří kultuře v našem regionu? Chodí lidé na akce, nebo není zájem?

Šimon Mach: Myslím si, že kultura má na Broumovsku a Policku pevné místo. Máme tady silnou tradici spolkového života, aktivní obce i města a řadu lidí, kteří jsou ochotni věnovat svůj čas organizování akcí pro ostatní. Ať už jde o koncerty, divadla, festivaly, výstavy nebo komunitní setkání, nabídka je poměrně pestrá.

Zájem lidí podle mě existuje – ale je potřeba s ním aktivně pracovat. Není to tak, že by se akce „naplnily samy od sebe“. Hodně záleží na tématu, formátu i propagaci. Když se podaří spojit kvalitní program s dobrým načasováním a komunikací, lidé přijdou. Zároveň je vidět, že lidé dnes pečlivěji zvažují, kam půjdou a čemu věnují svůj čas.

Velkou roli hraje i spolupráce mezi městy, školami, spolky a dalšími organizacemi. Pokud táhneme za jeden provaz, kultura v regionu může být nejen zachovaná, ale i rozvíjená. A pro mě osobně je důležité dodat, že za mnou stojí skvělý kolektiv lidí – bez týmu, který sdílí energii, nápady a chuť věci posouvat dál, by to jednoduše nešlo.

Kultura tady určitě žije – jen je potřeba ji neustále podporovat, rozvíjet a hledat nové cesty, jak oslovit různé generace.

Co Vás těší na životě na Broumovsku?

Na životě na Broumovsku mě těší především klid. Ten skutečný klid – krajiny, měst i mezilidských vztahů. Když člověk vyjede pár minut za město, je najednou obklopený přírodou a tichem, které dnes není samozřejmostí.

Zároveň mě těší lidská blízkost. Tady se lidé znají, pozdraví se, zajímají se o sebe. Není to anonymní prostředí. To je hodnota, kterou člověk možná docení až časem.

Jaký je váš největší kulturní zážitek v poslední době?

Mým největším kulturním zážitkem v poslední době byl určitě koncert Alfa Mist v pražském MeetFactory. Jeho hudbu poslouchám téměř denně, často i při práci – je to pro mě ideální spojení jazzu a jemné elektroniky, které vytváří soustředěnou, ale zároveň emotivní atmosféru.

O to silnější bylo zažít ji naživo. To, co běžně tvoří kulisu každodennosti, se najednou proměnilo v plnohodnotný a intenzivní zážitek. Měl jsem možnost se na chvilku zastavit, opravdu poslouchat a naplno si užít hudbu, která je technicky precizní, ale zároveň citlivá a osobní.

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i váš jídelní prohřešek?

Nejsem rozený kuchař, ale jídlo mám rád – obzvlášť to dobré. Když mi bylo deset, bez váhání bych řekl smažený sýr. Ten se ale v průběhu let trochu upozaďuje před precizními pokrmy mojí partnerky. Dnes bych za své nejoblíbenější jídlo označil ostré quesadilly – mám rád výrazné chutě a trochu pálivosti.

A můj jídelní prohřešek? Jednoznačně mix zeleniny – hlavně okurka, rajče a paprika, zalité kefírem nebo podmáslím. Myslím si, že nikdo na světě nesnědl tolik porcí tohoto jednoduchého pokrmu jako já. Je to možná zvláštní kombinace, ale pro mě naprostá srdcovka.

Kdybyste se mohla kohokoli z Broumovska na cokoli zeptat, koho a na co byste se zeptala?

Rád bych se zeptal nové výkonné ředitelky Police Symphony Orchestra Terezy Skalové: „Kdybys měla možnost ovlivnit kulturní klima v regionu během příštích deseti let, jak by podle Tebe měla ideální kulturní krajina vypadat?“