Je tu krásně!
Pátek, 18. srpna 2023
.jpg)
V Páteční štafetě odpovídají manželé Jana a Lukáš Hartwichovi z Božanova.
Gerd Weinlich: Rád bych se zeptal rodičů Jany a Lukáše Hartwichových z Božanova, kteří mají syna Maxe a prostor kolem jejich bydliště považují za nejkrásnější oblast. Co byste mně i dalším doporučili navštívit? A proč je podle vás fajn bydlet v Božanově?
A ještě – proč si myslí, že jejich syn Max jezdil s Ulitou a našim náchodským oddílem již po mnoho let již jako dítě a teď i jako vedoucí na akce a tábory a co mu tyto aktivity s námi podle nich přinášejí?
Jana a Lukáš Hartwichovi: Božanov je pro nás srdcový a pohled na Korunu při západu Slunce je pokaždé jiný a stále stejně nádherný. Bydlíme tu v podstatě od narození. Ještě v dětství a pubertě nás nenapadlo, že tu zůstaneme, ale život tomu chtěl jinak. Za pomoci celé rodiny jsme zrekonstruovali dům po prarodičích s výhledem na Broumovské stěny.
Každý Božanovák vám řekne: „Je tu krásně.“… A turista dodá: „Ale bydlet bych tu nechtěl, je všude daleko.“ Asi to zní divně, ale to je na tom uprostřed Evropy právě to nejkrásnější.
A co se týká Maxe a táborů s Gerdem? Je škoda, že štafetu Gerd nepřehodil přímo na něho. První tábor s ním Max absolvoval po první třídě s kamarádem z Náchoda a program ho tak zaujal, že chtěl jezdit každý rok. Střídal tábor Šlápota a Pif-paf. Když mu bylo 15 let, šel na tábor DULŠ pro začínající vedoucí. Ze všech táborů jezdí domů nadšený. Líbí se mu pestrost programu, každoročně jsou tábory na nějaké konkrétní téma a k tomu směřují i táborové hry. Před dvěma lety po DULŠce ho Gerd oslovil, jestli by chtěl zkusit instruktora na Pif-pafu, Max to s nadšením přijal. Práce s dětmi ho baví a myslíme, že i děti berou jeho. V letošním roce už je jako oddílový vedoucí i na Šlápotě a hned poté na Pif-pafu. A co mu to přináší? Nové kamarády se stejnými zájmy, je od mala samostatný, poradí si se vším, rozšiřuje si obzory a dovednosti a je na něho spolehnutí.
Co Vás v poslední době potěšilo?
Kromě drobných radostí, kdy třeba srnka ještě nestihla okousat celou zahrádku, jsou to i větší radosti rodičů, kdy oba synové úspěšně studují na Gymnáziu Broumov.
Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslali?
Určitě celé Broumovské stěny – Koruna, Božanovský špičák, Kamenná brána, Hvězda. Neméně zajímavá je i přilehlá část Polska jako Hejšovina, Vambeřice a pro děti nově rekonstruovaný Zalew u Radkowa. Celkově lesy kolem nás jsou příjemné na pěší výlety, cykloturistiku, i když teď po těžbě kůrovcového dřeva jsou dost zničené od těžké techniky.
Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?
J: Číst vůbec nestíhám, neumím odpočívat. Přečtu si maximálně nějaký časopis na oddych, vyluštím křížovku, a to jen během dne. Jak večer lehnu do postele, tak spím.
L: Aktuálně román od Johna Grishama Advokát chudých
Kdybyste se mohli kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptali?
Jediné jméno, které nás oba napadlo, je Vláďa Grusman, bývalý starosta Šonova, předseda MAS Broumovsko, a hlavně vášnivý cyklista.
Vláďo, jak vidíš Broumovsko s odstupem, kdy už téměř rok nestarostuješ? Jistě máš teď víc času na kolo, snad se i v té rychlosti stíháš kochat okolím a můžeš porovnávat.
