Kultury je tu hodně, ale chybí střední vzdělávání
V Páteční štafetě dnes odpovídá Klára Prchalová, asistentka pedagoga na Praktické škole v Broumově.
Kateřina Jirásková: Ráda bych se zeptala kolegyně Kláry Prchalové, jestli je něco, co jí pro děti a mládež na Broumovsku chybí, a to jak z pohledu rodiče, tak i z pohledu pedagoga, a naopak co může tato lokalita nabídnout?
Klára Prchalová: Dobrý den, děkuji za předání štafety. Začala bych spíše od konce. Broumovsko nabízí, dle mého názoru, opravdu širokou škálu kulturního a sportovního vyžití a volnočasových aktivit. Takové to zažité „…tady nic není…“ opravdu neplatí. Člověk, který se zajímá a je schopen si aktivně hledat cestu k informacím, si určitě na své přijde. A je jedno, jestli mu je deset nebo padesát let. Kromě nepřeberného množství kroužků, které nabízí Ulita, ZUŠ nebo TJ Slovan Broumov, je na Broumovsku i nádherná příroda, protkaná skrz naskrz turistickými stezkami a cyklotrasami. Dále zde vznikají stále nové projekty se spoustou doprovodných akcí a aktivit.
Kdybych měla říct, co mi na Broumovsku chybí z pohledu rodiče a pedagoga, tak je to určitě větší nabídka středního vzdělávání. A protože se ve své práci setkávám i s dětmi z dětského domova, který máme přímo v Broumově, chybí mi jakýsi mezičlánek v systému, který by usnadňoval přechod z dětského domova do dalšího života dětem, které se po odchodu z ústavní péče nevrací do své rodiny.
Co Vás v poslední době potěšilo?
Je toho opravdu hodně. Počínaje vším, na čem jsme pracovali a dovedli do zdárného konce v naší škole, ať už to byl adaptační kurz na Janovičkách, závěrečné zkoušky v Praktické škole, pomoc broumovskému útulku prostřednictvím výrobků našich žáků, školní příměstský tábor…, až po vysvědčení mého staršího syna.
Také mě velmi těší, když se lidé chovají ohleduplně a empaticky nejen k sobě navzájem, ale i ke zvířatům a k přírodě, a díky tomu mnohdy vznikají smysluplné, prospěšné a krásné věci.
Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslala?
Návštěvy beru primárně do broumovského kláštera na Noční hrané prohlídky a na pěší výlet přes Broumovské stěny na Hvězdu. Vzhledem k tomu, že v letní sezóně probíhá na Broumovsku celá řada menších hudebních festivalů a dalších kulturních a sportovních akcí, určitě bych vybrala i návštěvu některé z nich.
Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?
Leží tam dvě. První je „Psychopedie“ od Milana Valenty, kterou jsem ještě neotevřela a na ní si hoví „Spongebob mezi medúzami“, kterou naopak se synem otevíráme často. Během letní dovolené se snažím číst spíše odpočinkovou literaturu a většinu knih mám staženou v mobilu.
Kdybyste se mohla kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptala?
Chtěla bych se zeptat spousty lidí na spoustu věcí, ale ráda bych oslovila Tomáše Frödeho. Tomáš je broumovským rodákem a spolupořadatelem hudebního festivalu Broumovská kytara, v prostředí hudebních festivalů se pohybuje více jak dvě dekády jako účinkující, pořadatel i jako návštěvník. A moje otázka zní: Tomáši, jak se ti jeví současná situace s pořádáním menších hudebních festivalů? Přijde mi, že v současné době je trend takový, že tyto festivaly bojují o přežití kvůli menší návštěvnosti. Je v silách pořadatelů, aby tyto akce s dlouholetou tradicí úplně nezanikly? Jaké mají možnosti? Máš nějakou vizi, jak by mohla vypadat příští Broumovská kytara?