Mojí kulturou je kultura krajiny
V Páteční štafetě odpovídá zemědělec Jan Školník, který žije a obhospodařuje své polnosti na Broumovsku.
Kateřina Šimková: Ráda bych se Tě, Honzo, zeptala – a samozřejmě chápu, že zvířata chtějí „žrát“, ať je zima nebo léto, všední den nebo zrovna Nový rok či jen neděle – „Ale co Tě tolik let, každé ráno přesvědčí o tom, že máš vstát a jet je nakrmit?“
Honza Školník: Milá Kateřino, na tuto otázku nedokážu odpovědět, kdo dává instrukce buňkám, aby byly krví???
Co Vás těší na životě na Broumovsku?
Moje žití v tomto koutě naší země se datuje od roku 1990, dá se tedy říct, že naplavenina už nejsem. Můj otec dostal místo hajného a my jsme zakotvili v jetřichovské hájence, celé dětství jsem se motal stále kolem lesa, pole, koní… možná i proto jsem nastoupil na zemědělskou školu v Kladrubech nad Labem. Po ukončení studia jsme začali hospodařit a touto činností se zabývám dodnes. Našel jsem tu nejen místo na podnikání, ale místo, kde jsem založil rodinu a zároveň je tu nádherná příroda.
Jaký je Váš největší kulturní zážitek v poslední době (může být kniha, CD, koncert, výstava…)
Neb jsem sedlák, tak mojí kulturou je kultura krajiny, a ta se tu neustále zlepšuje. Ať to je vysazování nových alejí, vytváření mokřadů nebo zpřístupňování krajiny, na kterém se podílím. To je moje kultura. Ale nedávno jsme s mou ženou začali navštěvovat taneční kurs v Broumově a můžu vám říct, že to je opravdu zážitek, nejen pro mě. Vedoucí kurzu, tak ti to budou mít opravdu těžké, doposud jsem tančil jen před stádem.
Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i Váš největší jídelní prohřešek?
Moje nejoblíbenější jídlo je krupicová kaše a tu kaši si dám, kdykoli na ni mám chuť. V kteroukoli denní, či noční hodinu. No, pokud mi ji žena uvaří...
Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptal?
Rád bych se zeptal mého kamaráda, celoživotního punkáče, muzikanta a vypravěče životních příběhů, který si celý život vymýšlí a vytváří modely z papíru Bronislava Kujala z Meziměstí: „Broňo, kolik modelů z papíru jsi ve svém životě vyrobil?“