Na starých cestách se cítím blízko svým předkům

-red-, foto archiv E. Buchholze

Pátek, 27. září 2024

Sdílet na:

V Páteční štafetě odpovídá Erik Buchholz, předseda krajanského spolku Heimatkreis Braunau.

Michal Bureš: Rád bych se zeptal Erika Buchholze, předsedy krajanského spolku Heimatkreis Braunau: Jak dnes vidí Broumovsko jeho bývalí obyvatelé a jejich potomci? Z čeho máte radost a co byste naopak současným obyvatelům regionu svých předků spíše vytkl?

Erik Buchholz: Broumovští Němci a jejich potomci mají na Broumovsko, svoji starou vlast, velmi rozdílné názory. Jistě to souvisí s hlubokým řezem v rodinné historii způsobeným odsunem. V uplynulých třiceti letech jsem se samozřejmě setkával s lidmi, starými i mladými, kteří se vždy cítili být s Broumovskem spojeni. Znám však i životní příběhy těch, kteří se do staré vlasti už nikdy nepodívali a v rodině se o ní téměř nemluvilo, protože bolest nechtěla odeznít nebo potomci neprojevili zájem. Často jsem prožíval šťastné chvíle, když jsem se jako mladší člověk do těchto příběhů zapojil. Jeden dnes dvaadevadesátiletý známý původem ze Zdoňova mi nedávno řekl: „Víš, když nemůžu spát, tak si v duchu procházím naši vesnici, odspodu nahoru a zpátky...“ A tak jsem si vzpomněl, jak jsem se s ním bavil.

Příliš dlouho se oddaloval dialog mezi současnými pamětníky a mladou generací v Broumově, mnoho poznatků bylo pro nás, Čechy a Němce, ztraceno. Výraz výtka je tvrdý, nazval bych ho kritikou. Situace hřbitovů, kamenných kronik regionu, je složitá, zde by pomohly místní iniciativy. Prvním krokem by bylo zdokumentování inventáře. Vedle Dientzenhoferovských kostelů, které jsou národním kulturním bohatstvím, jsou v Teplicích nad Metují a Stárkově Starkstadtu další podivuhodné kostely a jejich záchrana musí konečně pokročit. Aktivisté, kteří opravují kostely ve Zdoňově (kostel Nejsvětější trojice, pozn. red.) a v Teplicích na Kamenci (kostel Panny Marie Pomocné s Ivanitskou poustevnou, pozn. red.) potřebují podporovatele!

Co Vás těší na Broumovsku?

Vždy se těším na staré cesty, ať už na Křížový vrch mezi Dolním Adršpachem a Zdoňovem, nebo do Libné. Cesty, na kterých se cítím blízko svým předkům. Často jsou to barvy, modrá obloha, tmavě zelená barva borovic, světle šedý kámen na Křížovém vrchu. Slunečný podzimní den v Libné mi otevírá srdce a nechává mé myšlenky bloudit.

Po celá léta jsem vždy cestoval na Broumovsko s pocitem očekávání, s očekáváním setkání s dobrými známými a přáteli v místech, která jsou nyní také místy dialogu. Pokud se navíc vytvoří „stůl štamgastů“, kteří se v případě potřeby vydají na výlet a dojedou až do Machovské Lhoty nebo Zdoňova, pak už se nemohu dočkat další cesty.

Jaký je Váš největší kulturní zážitek v poslední době?

Kultura v regionu Broumovska je pro mě především budování kultury. Každá zachráněná stavba je zážitkem a moje návštěva revitalizované fary v Martínkovicích před čtrnácti dny je obzvlášť nezapomenutelná. Pokud jde o současnou kulturu, nelze opomenout Galerii dům v klášterní zahradě s fantastickými místnostmi a sochařskými projekty v historickém barokním souboru benediktinského kláštera. Sympozium ilustrátorů jsem letos bohužel mohl sledovat jen zpovzdálí, ale i tak jsem v létě ve městě našel objekty, které byly jeho výsledkem. Pozorně jsem sledoval kandidaturu na titul Evropské hlavní město kultury 2028, odvaha byla obdivuhodná. Velmi by mě zajímalo, jak by se tento koncept realizoval v regionu – mohl by být vzorem pro venkovské oblasti v celé Evropě. Je ale příjemné vidět, že tvůrčí pouť pokračuje.

Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i Váš největší jídelní prohřešek?

Česká kuchyně byla vždycky moje oblíbená. Nedal bych přednost žádnému konkrétnímu jídlu, ale pokud bych měl jedno vybrat, vzpomínám na dršťkovou polévku, kterou připravili zdoňovští hasiči na závěr loňské brigády na zdoňovském hřbitově. Prohřešek? Možná jsem snědl o jeden talíř navíc…

Kdybyste se mohl kohokoli z Broumovska na cokoli zeptat, koho a na co byste se zeptal?

Rád bych se zeptal Matyáše Hartmanna, jak mladí lidé z Broumova a okolí vnímají své příležitosti v regionu a jak se chtějí zapojit do naší společné historie? Jaká očekávání mají mladí lidé v regionu od potomků německých obyvatel Broumovska?