Rád bych se pustil do vietnamských specialit
V Páteční štafetě odpovídá Pavel Netík, šéfkuchař restaurace Švejk v Centru Walzel.
.jpeg)
Pavel Netík: Asijskou kuchyni nikdy neodmítnu.
Martin Hrábek: Štafetu předávám svému kamarádovi Pavlu Netíkovi, šéfkuchaři restaurace Švejk v Centrum Walzel. Pavel toho hodně procestoval a vždy si z cest přivezl nové chutě, nápady a inspirace, které pak dokázal proměnit v nezapomenutelná jídla. „Pavle, máš už v plánu nějaké další cesty za dobrým jídlem a inspirací, které bys chtěl podniknout? A kam by tě to táhlo nejvíc?“
Pavel Netík: Moje další cesta bude do Thajska, kde se chystám na skoro měsíční roadtrip od Bangkoku až po Chiang Mai. Těším se, že ochutnám regionální speciality, a hlavně se setkám s místními kuchaři. Rád bych si od nich odnesl zkušenosti a recepty, abych tato jídla mohl připravovat i u nás v Centru WALZEL v restauraci Švejk při víkendových specialitách, se kterými začínáme od října.
Pohled na Broumovsko, když člověk přejede Pasa, je prostě nenahraditelný.
Co Vás těší na životě na Broumovsku?
Těší mě hlavně pocit domova. To, že je to tady pořád takové kontaktní a provázané – lidé se mezi sebou znají a je to mnohem osobnější než v dnešním moderním světě, kde často neznáme ani své sousedy. A pohled na Broumovsko, když člověk přejede Pasa, je prostě nenahraditelný.
Jaký je Váš největší kulturní zážitek v poslední době?
Vzhledem k tomu, že máme za sebou hodně nabitou sezónu u nás v restauraci, nebylo toho moc. Ale kromě návštěv kulturních akcí na Koupálu v Janovičkách, jsme byli nedávno s manželkou v Praze na koncertě světového formátu – Post Malone. A jak už to bývá, i tam jsem potkal pár Broumováků, což mi jen znovu potvrdilo, jak je ten svět vlastně malý.
Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo a jaký je Váš největší jídelní prohřešek?
Můj jídelní prohřešek je asi to, že nedodržuju pravidelnou stravu a jím spíš nárazově. A nejoblíbenější jídlo? Když nepočítám cokoli od mojí mamky nebo bramborový salát od mamky mojí manželky, tak je to určitě asijská kuchyně. Ta mě vždycky dokáže potěšit a uspokojit.
Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptal?
Já bych se rád zeptal svého kamaráda Martina Špreňara, člověka s neuvěřitelným pracovním nasazením: „Martine, rozhodl ses pro řeznické řemeslo sám, nebo jsi vědomě navázal na tradici svého otce, který patří mezi nejznámější řezníky na Broumovsku? A nelákalo by tě mít zase něco vlastního a obnovit Broumovskou chuť uzenin?“