Stejně jako má duše, i Broumovsko prahne po modlitbě

-red-, foto archiv P. Zapletala

Pátek, 30. srpna 2024

Sdílet na:

V Páteční štafetě odpovídá Prokop Zapletal, básník, nakladatel a překladatel, který žije v Křinicích.

Antoni Matuszkiewicz: Zeptal bych se Prokopa Zapletala z Křinic, básníka, nakladatele, překladatele, kdy hodlá vydat svou další básnickou sbírku.

Prokop Zapletal: Od vydání mé poslední sbírky jsem toho moc nenapsal. Cítím se povinován jinému dílu, které jsem přeložil asi před třemi lety. Je to novela Josepha von Eichendorffa s názvem Mramorová socha, na mnoha rovinách fantastické dílo u nás pohříchu nedosti známého velikána německého romantismu. Ačkoli mám překlad hotový už delší dobu, stále se mi nedaří dokončit všechny potřebné práce k jeho vydání, zejména esej, který by přiblížil kontext a význam Eichendorffova díla čtenářům, kteří nemají možnost nastudovat autorova dílo v celé šíři a související odbornou literaturu v německém jazyce. Eichendorff je pro mě srdeční záležitostí, a proto ho v žádném případě nechci odbýt jako moji předchůdci. Ale abych se vrátil k otázce samé: kopa výmluv a sbírka v nedohlednu.

Co Vás těší na životě na Broumovsku?

Taky si tu otázku někdy kladu. Ale Broumovsko mě zavolalo a já nemohl odolat. A kvůli čemu? Přírodě, kýčovitému baroku? Určitě ne. Není to něco, co by člověk mohl spatřit očima. Moje žena mi kdysi řekla, že Broumovsko vypadá stejně jako má duše. Tato slova i s jejich neodhaleným tajemstvím přijímám jako nejrozumnější odpověď na otázku, proč jsem tady. Stejně jako má duše, i Broumovsko prahne po modlitbě a poutá se v přátelství s těmi, kdo modlitbu hledají.

Jaký je Váš největší kulturní zážitek v poslední době?

Festival Varhanní léto, na jehož organizaci se i drobně podílím. Především proto, že mám-li příležitost, asistuji varhaníkovi při koncertu. Varhany jsou přece jen docela složitý nástroj, varhaník při hře zaměstnává ruce i nohy, a tak se často hodí někdo další, kdo podle poznámek v notách vypíná či zapíná vhodné rejstříky píšťal, čímž se mění barvy a síla zvuku. Díky tomu mám možnost hudbu mnohem hlouběji procítit a lépe pochopit. To pro sebe považuji za zisk, který stěží lze docenit, jelikož hudba je jednou z mála oblastí života, o jejichž smyslu jsem nikdy nepochyboval.

Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i Váš největší jídelní prohřešek?

Ujíždím na našich domácích povidlech. Můj prohřešek v tomto ohledu je, že jsem mlsný.

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptal?

Zeptal bych se benediktina Vojtěcha Maliny, který ve svém klášteře v Broumově sice trvale nežije, ale tráví zde hodně času, jestli má nějaké přání ohledně působení řádu benediktinů na Broumovsku.