V Broumově mám vše, co k životu potřebuji

Michaela Plchová, foto archiv A. Vodochodského

Pátek, 12. srpna 2022

Sdílet na:

Proč je skvělé žít v Broumově, vysvětluje v Páteční štafetě broumovský rodák a radní Arnold Vodochodský.

Ptá se Tomáš Fröde: Opravdu spoustu let se znám s Arnoldem Vodochodským, je to můj životní přítel. Zažili jsme toho mnoho na cestách mojí kapely, kdy Arnold byl jedním z doprovodu. Vlastně jsem se ho chtěl několikrát zeptat, proč vlastně zůstal věrný Broumovu, nezvedl kotvy a nešel do většího města. Arnold je totiž typově člověkem, který rád poznává svět, nové věci a chutě života. Ptám se ho proto, že v jeho odpovědi dost možná zazní důvody a argumenty, na které mnoho Broumováků už zapomnělo, a to, proč je vlastně skvělé žít v Broumově.

Arnold Vodochodský: Ahoj Tome, děkuji za Tvou nominaci. Odpověď na Tvoji otázku také není zcela jednoduchá, ale pokusím se na ni odpovědět.

Narodil jsem se v broumovské porodnici. V Broumově jsem chodil do jeslí, do školky a také jsem zde navštěvoval základní školu. V patnácti letech jsem se přihlásil na elektro průmyslovku v Rožnově pod Radhoštěm. Pamatuji si na svůj první den – nikoho jsem neznal a město pro mě bylo naprosto cizí. Během let jsem se však plně aklimatizoval – našel jsem si zde spoustu kamarádů a s městem jsem se naplno sžil. Tehdy to byl první moment, kdy jsem si říkal, že se do Rožnova po vojně vrátím a budu pracovat v Tesle, kde jsem měl díky škole skvělé pracovní příležitosti. Osud tomu chtěl ale jinak – po maturitě jsem hned na podzim nastoupil základní vojenskou službu, ze které jsem se vrátil až po Sametové revoluci. Po listopadu 1989 však nejslavnější éra Tesly skončila a jediné řešení bylo vrátit se do rodného Broumova. Druhý moment, kdy jsem to chtěl v Broumově „zabalit“ bylo o pár let později. V té době jsem přišel o práci, splácel jsem hypotéku a měl dvě malé děti. Ale tehdy mě podržela má manželka, rodina a přátelé a jsem za to dodnes rád.

A teď k meritu věci. Proč jsem zůstal věrný Broumovu? Protože to tady mám rád. Mám zde rodinu a přátele, na které se můžu kdykoli spolehnout. Protože vím, že neexistuje žádné ideální místo, kde by se mi žilo lépe. Mám tady vše, co ke svému životu potřebuji. A věřím, že to tak vidí i ti, kteří se rozhodli v minulosti žít jinde než v Broumově a po nějakém čase se vrátili zpět domů.

Vždy jsem chtěl, aby se Broumov posouval dopředu, a proto jsem se zapojil do komunální politiky. Na svých výletech a cestách mluvím s lidmi, zvu je na návštěvu k nám do Broumova. Jsem rád, že jsou zde lidé, kteří zde podnikají a podílejí se na rozvoji města a že je tu spousta lidí, kterým není Broumov lhostejný. Jsem rád, že jsem Broumovákem.

Co Vás v poslední době potěšilo?

V poslední době mě potěšila dovolená. Čas, kdy můžu dobít energii.

Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslal?

Určitě návštěvu Stolových hor, kde si před nenáročným výstupem koupíme chleba se škvarky. Odměnou je nádherný výhled na celé Broumovsko a jako bonus i na Krkonoše.

Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?

Upřímně? Teď moc času na čtení nemám. K Vánocům jsem dostal pár knížek, které mám v plánu si přečíst. Mezi ně patří Havel od Michaela Žantovského, Ennio Morricone a jeho filmový svět od Jana Šmída a oddechovka Vyhlídka na věčnost od Jiřího Kulhánka.

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptal?

Léto je v plném proudu, prázdniny se přehouply do druhé půlky, tak myslím, že je ta správná příležitost letně se zeptat, a to svojí celoživotní kamarádky Šárky Rambouskové, která léto miluje, a co si pamatuji, tak si ho vždycky uměla užít.

Šárko, vždyť ty máš prázdniny už po čtyřicáté šesté! Jak prožíváš ty letošní? Vím, že hodně cestuješ, umíš si představit, že bys zůstala celé léto v Broumově?