Záleží jen na nás, jakou cestu si ve vzdělávání zvolíme

-red-, foto archiv T. Balkové

Pátek, 30. května 2025

Sdílet na:

V Páteční štafetě odpovídá Tereza Balková, průvodkyně v komunitní škole.

Kristýna Uljumdžijeva: Zeptala bych se nedávno dostudované Terezy Balkové, která je jednou z průvodkyň komunitní školy Tilia. „Jak moc a v čem se teorie ve škole liší od praxe, kterou zažíváš v Tilii ohledně práce s dětským kolektivem ve vzdělávací instituci?“

Tereza Balková: Děkuji za otázku. Podle mě se teorie nijak zvlášť neliší. Pouze to závisí na nás, na těch, co se rozhodnou figurovat ve vzdělávání a na tom, jakou tomu procesu vzdělávání dáme formu a čemu ve vzdělávání chceme dát přednost. Jakou cestou si zvolíme, už záleží jenom na nás. Já jsem si zvolila cestu alternativního vzdělávání v komunitní škole Tilii, kde děti mají větší prostor otevřeně mluvit o emocích, vytvářejí si větší vztah k přírodě. Myslím si, že velkou výhodou je i menší počet dětí v kolektivu, který preferujeme a děti si tak mezi sebou a s námi mohou vytvořit bližší vztah. V této škole se snažíme více uplatňovat individuální přístup, nejen s ohledem k jejich typu osobnosti, ale také z hlediska vývojových fází každého jednotlivce. Také využíváme zážitkovou pedagogiku, ale i montessori prvky. A abych odpověděla konkrétněji na otázku, tak vývojovou psychologii a typy osobností jsme probírali na VOŠ i SŠ pedagogické v Litomyšli. Věnovali jsme se i teorii alternativního vzdělávání, a dokonce jsme měli možnost výběru praxe v alternativních školách nebo školkách.

Co Vás těší na životě na Broumovsku?

Nejvíce mě těší společná práce s přítelem, trávení času v přírodě a určitě veškerý čas s dětmi a také objevování nových míst, jelikož na Broumovsko jsem se přestěhovala teprve nedávno, tak mám hodně co dohánět v objevování.

Jaký je Váš největší kulturní zážitek v poslední době?

Bylo jich více, ale nejvíce mě zaujal film, jenž jsem viděla na festivalu Jeden svět v Polici nad Metují, který se jmenuje Pan Nikdo proti Putinovi. Po filmu následovala beseda, díky níž jsme se dozvěděli, že jsou i besedy s autorem filmu Pavlem Talankinem a právě na jednu z nich jsme se jeli podívat do Ústí nad Orlicí.

Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo, a pokud nám prozradíte, i Váš největší jídelní prohřešek?

Nejoblíbenějších mám několik, určitě mezi ně patří špagety s boloňskou omáčkou nebo kuře na paprice a nejraději hřeším u větrníků.

Kdybyste se mohla kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se zeptala?

Zeptala bych se Roberta Carra, Američana, který před několika lety začal žít na Horních Teplicích, na otázku: „Jaké je tvoje nejmilejší místo na světě, kam se nejraději vracíš, a proč?“