Zdejší příroda mi dlouhodobě leží na srdci

Michaela Plchová, foto archiv Petr Kuna

Pátek, 1. dubna 2022

Sdílet na:

V Páteční štafetě tentokrát odpovídá lesník a dendrolog ze Správy CHKO Broumovsko Petr Kuna.

Michaela Plchová. Byla jsem teď několikrát na procházce v různých lesních oblastech na Broumovsku a jsem docela zděšena rozsahem kůrovcové kalamity. Navíc teď po zimě vykoukla odtěžená část Hejdy, Ostaše a jiných míst. Zeptala bych se proto lesníka a dendrologa Petra Kuny ze Správy CHKO Broumovsko, zda je vůbec možné, aby se kůrovce podařilo zastavit a jaká je budoucnost smrkových porostů na Broumovsku v horizontu dejme tomu deseti let. Budou tu vůbec růst nějaké smrky?

Petr Kuna: Dobrý den, paní Plchová, letošní rok očekávají lesníci i ochranáři na Broumovsku s napětím. Může se stát, že kůrovcová kalamita zasáhne ještě větší souvislé plochy než loni, ale také se situace může už spíše uklidňovat. Ten horší scénář hrozí proto, že z loňského roku je tu vysoký kalamitní základ. Mnoho kůrovců mohlo přezimovat, a koncem dubna nebo v květnu mohou ve velkém množství napadat stromy v okolí. Ne všechna ložiska se podařilo asanovat a zatím je začátek jara poměrně suchý. Ten optimističtější pohled je možný proto, že vlastníci lesa jsou na tom o něco lépe s pracovními kapacitami. Podstatně se také zlepšily podmínky na trhu se dřevem, takže by neměl váznout odbyt a vytěžené dřevo by mohlo být rychle odvezeno z lesa. Trend oteplování klimatu je jednoznačný, bude záležet na tom, jak často se budou objevovat mimořádně suché a teplé periody, které jsme zažili v letech 2015-2019. Smrky z Broumovska do deseti let nezmizí zcela, podíl starých smrkových porostů nad sto let se však určitě podstatně sníží. V nejteplejších částech Broumovska možná bude potřeba smrky vykácet úplně, až na mlaziny do dvaceti let. Naopak v chladných roklích skal a ve vyšších polohách, třeba v oblasti Javořích hor, budou smrky přežívat ještě desítky let.

Co Vás v poslední době potěšilo?

Potěšilo mě, že se nám ochranářům daří nacházet společnou řeč se všemi významnými vlastníky lesa na Broumovsku. Není to jen otázka kůrovcové kalamity, ale třeba i ochrana hnízdění vzácných dravců a sov nebo přístup k návštěvnické infrastruktuře a regulaci návštěvnosti. Mám velkou radost, že se podařilo zavedení a udržení rezervačního systému v Adršpašských skalách a na parkovištích v Adršpachu. Největší díl práce přitom odvedla obec Adršpach, a hlavně pracovníci Technických služeb Adršpach. Bez spolupráce a pochopení majetkových správců lesa, Lesů ČR, by se věc nepodařilo prosadit. Jsme rádi, že princip, který jsme trpělivě prosazovali dvacet let, funguje a přináší benefity obci, turistům i přírodě. Víme, že ve vztahu k veřejnosti vysvětlování nekončí. Komunikaci různých regulačních opatření nebo nových přístupů zejména v oblasti ochrany přírody v lesích, budeme muset ještě zlepšit.

Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslal?

Rodinným stříbrem ochrany přírody České republiky jsou Adršpašsko-teplické skály. Mám to štěstí pracovat v místě, kde se mohu jejich ochranou zabývat profesně. Nedivím se, že alespoň nějakou část této úžasné národní přírodní rezervace chce spatřit skoro každý a zážitek stojí opravdu za to. Pro klidnou vycházku bych ale doporučil výlet přes malebné vesničky s roubenkami v oblasti Polické vrchoviny. Je jedno, jestli na sever od Teplic nad Metují, v okolí Jívky, Police, na Stárkovsku nebo na Machovsku.

Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?

Právě jsem dočetl knížku Šumava, hranici přecházejte po půlnoci od Viléma Hracha. Dostal jsem ji k narozeninám od dcery a zajímavým způsobem popisuje příběhy převaděčů v poválečném období. Už mám ale rozečtenou i knížku darovanou od kolegů z práce, ochranářská klasika, David Attenborough – Život na naší planetě. Jeho film je hodně populární, ale v knížce je jako obvykle mnohem více… Připravujeme právě nový plán péče o CHKO Broumovsko, a tak ten širší nadhled se zrovna hodí.

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptal?

Příroda Broumovska i Adršpašsko-teplických skal mi dlouhodobě leží na srdci. Jednou z osobností, se kterou Správa CHKO Broumovsko dlouhodobě spolupracuje a které si osobně velmi vážím, je lesník, majitel penzionu a bývalý místostarosta obce Adršpach, pan Michal Kozár. Chtěl bych se ho zeptat, jak on ze svých zkušeností hodnotí změny v organizaci turistického ruchu v Adršpašsko-teplických skalách v posledních letech a jeho reálné dopady na život v obci o okolní přírodu.