Naše Broumovsko Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyka Přejít na přihlášení Přejít na vyhledávání

Zdejší příroda mi dlouhodobě leží na srdci

Michaela Plchová, foto archiv Petr Kuna

Pátek, 1. dubna 2022

Zdejší příroda mi dlouhodobě leží na srdci

V Páteční štafetě tentokrát odpovídá lesník a dendrolog ze Správy CHKO Broumovsko Petr Kuna.

Michaela Plchová. Byla jsem teď několikrát na procházce v různých lesních oblastech na Broumovsku a jsem docela zděšena rozsahem kůrovcové kalamity. Navíc teď po zimě vykoukla odtěžená část Hejdy, Ostaše a jiných míst. Zeptala bych se proto lesníka a dendrologa Petra Kuny ze Správy CHKO Broumovsko, zda je vůbec možné, aby se kůrovce podařilo zastavit a jaká je budoucnost smrkových porostů na Broumovsku v horizontu dejme tomu deseti let. Budou tu vůbec růst nějaké smrky?

Petr Kuna: Dobrý den, paní Plchová, letošní rok očekávají lesníci i ochranáři na Broumovsku s napětím. Může se stát, že kůrovcová kalamita zasáhne ještě větší souvislé plochy než loni, ale také se situace může už spíše uklidňovat. Ten horší scénář hrozí proto, že z loňského roku je tu vysoký kalamitní základ. Mnoho kůrovců mohlo přezimovat, a koncem dubna nebo v květnu mohou ve velkém množství napadat stromy v okolí. Ne všechna ložiska se podařilo asanovat a zatím je začátek jara poměrně suchý. Ten optimističtější pohled je možný proto, že vlastníci lesa jsou na tom o něco lépe s pracovními kapacitami. Podstatně se také zlepšily podmínky na trhu se dřevem, takže by neměl váznout odbyt a vytěžené dřevo by mohlo být rychle odvezeno z lesa. Trend oteplování klimatu je jednoznačný, bude záležet na tom, jak často se budou objevovat mimořádně suché a teplé periody, které jsme zažili v letech 2015-2019. Smrky z Broumovska do deseti let nezmizí zcela, podíl starých smrkových porostů nad sto let se však určitě podstatně sníží. V nejteplejších částech Broumovska možná bude potřeba smrky vykácet úplně, až na mlaziny do dvaceti let. Naopak v chladných roklích skal a ve vyšších polohách, třeba v oblasti Javořích hor, budou smrky přežívat ještě desítky let.

 

Co Vás v poslední době potěšilo?

Potěšilo mě, že se nám ochranářům daří nacházet společnou řeč se všemi významnými vlastníky lesa na Broumovsku. Není to jen otázka kůrovcové kalamity, ale třeba i ochrana hnízdění vzácných dravců a sov nebo přístup k návštěvnické infrastruktuře a regulaci návštěvnosti. Mám velkou radost, že se podařilo zavedení a udržení rezervačního systému v Adršpašských skalách a na parkovištích v Adršpachu. Největší díl práce přitom odvedla obec Adršpach, a hlavně pracovníci Technických služeb Adršpach. Bez spolupráce a pochopení majetkových správců lesa, Lesů ČR, by se věc nepodařilo prosadit. Jsme rádi, že princip, který jsme trpělivě prosazovali dvacet let, funguje a přináší benefity obci, turistům i přírodě. Víme, že ve vztahu k veřejnosti vysvětlování nekončí. Komunikaci různých regulačních opatření nebo nových přístupů zejména v oblasti ochrany přírody v lesích, budeme muset ještě zlepšit.

 

Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslal?

Rodinným stříbrem ochrany přírody České republiky jsou Adršpašsko-teplické skály. Mám to štěstí pracovat v místě, kde se mohu jejich ochranou zabývat profesně. Nedivím se, že alespoň nějakou část této úžasné národní přírodní rezervace chce spatřit skoro každý a zážitek stojí opravdu za to. Pro klidnou vycházku bych ale doporučil výlet přes malebné vesničky s roubenkami v oblasti Polické vrchoviny. Je jedno, jestli na sever od Teplic nad Metují, v okolí Jívky, Police, na Stárkovsku nebo na Machovsku.

 

Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?

Právě jsem dočetl knížku Šumava, hranici přecházejte po půlnoci od Viléma Hracha. Dostal jsem ji k narozeninám od dcery a zajímavým způsobem popisuje příběhy převaděčů v poválečném období. Už mám ale rozečtenou i knížku darovanou od kolegů z práce, ochranářská klasika, David Attenborough – Život na naší planetě. Jeho film je hodně populární, ale v knížce je jako obvykle mnohem více… Připravujeme právě nový plán péče o CHKO Broumovsko, a tak ten širší nadhled se zrovna hodí.

 

Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptal?

Příroda Broumovska i Adršpašsko-teplických skal mi dlouhodobě leží na srdci. Jednou z osobností, se kterou Správa CHKO Broumovsko dlouhodobě spolupracuje a které si osobně velmi vážím, je lesník, majitel penzionu a bývalý místostarosta obce Adršpach, pan Michal Kozár. Chtěl bych se ho zeptat, jak on ze svých zkušeností hodnotí změny v organizaci turistického ruchu v Adršpašsko-teplických skalách v posledních letech a jeho reálné dopady na život v obci o okolní přírodu.

Přidejte komentář:

Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Pro odesláni musíte být přihlášeni
Přihlaste se: E-mail
Nebo se zaregistrujte

Diskuze k článku:

Diskuse zatím neobsahuje žádné příspěvky.
Tato část je určená k ochraně proti spam robotům. Vidíte-li tento text, vyplňte pole uvedené za otázkou. Tlačítko jsem robot ignorujte.
Kolik je dvě plus tři
Odebírejte náš newsletter
O portálu

Zpravodajský portál Naše Broumovsko, který vznikl v říjnu 2010, se zaměřuje na informovanost obyvatel broumovského regionu. Web poskytuje každodenní informační servis a kulturní, společenské, ekonomické či sportovní zprávy nejen z Broumovska, ale i z Královéhradeckého kraje.

Kontakt

Michaela Mašková, šéfredaktorka
Telefon: +420 734 257 512
Bára Fialová, 732 284 847, redakce
Email: redakce.nase@broumovsko.cz

Adresa redakce:
Klášterní 1, 550 01 Broumov (Google Mapy)