Život máme jenom jeden
Pátek, 23. června 2023
.jpeg)
V Páteční štafetě odpovídá podnikatel a bývalý radní města Police nad Metují Jiří Vlček.
Ida Jenková: Otázku si dovoluji položit člověku, kterého si bezpodmínečně vážím. Jirkovi Vlčkovi staršímu, dlouholetému bývalému radnímu města Police nad Metují. Jirko, jak by podle Tebe měl vypadat druhý životní poločas člověka, který svým mnohaletým pracovním nasazením, obětavostí a odhodláním vybudoval v tvrdém potravinářském sektoru velmi úspěšnou firmu?
Jiří Vlček: Milá Ido, nejprve poděkování za Tvá milá slova, která mě velmi potěšila a vážím si jich. Bohužel odpověď na Tvoji otázku neznám a teprve jí začínám hledat. Čínský filozof Konfucius kdysi řekl: „Všichni máme dva životy, a ten druhý začíná ve chvíli, kdy si uvědomíme, že máme jenom jeden.“ Já jsem si uvědomil, že mám život jen jeden zhruba před dvěma lety a od té doby se snažím žít ten druhý život tak, abych si užíval svých blízkých a kamarádů, co nejvíce to jde, protože jsem pochopil, že tohle je to pravé štěstí, které mně život dopřává a je potřeba si ho užít co nejvíce, dokud to jen trošku jde.
Co Vás v poslední době potěšilo?
V osobní rovině mě už několik let dělají radost vnoučata. Je obrovským potěšením sledovat, jak rostou a jak se rozvíjejí.
V rovině společenské mě potěšila schůzka s vedením Polického symfonického orchestru, které si vytklo ambiciózní cíl zrekonstruovat památkově chráněnou barokní sýpku tzv. „Špýchar“ na kulturně společenské centrum. Velmi mile mě překvapilo, jak se mladí lidé nebojí jít za svými sny, které by se mnohým na začátku mohly zdát nereálnými, a hlavně jak hodně dobře mají svůj záměr promyšlený a propracovaný. Velmi jim fandím, aby se jim to podařilo realizovat.
Kdyby za Vámi přijela návštěva, kam byste ji na Broumovsku poslal?
Do broumovského kláštera a do Teplicko-Adršpašských skal.
Jaká kniha leží na Vašem nočním stolku?
Mnich, který prodal své ferrari od Robina S. Sharmy.
Kdybyste se mohl kohokoli na cokoli z Broumovska zeptat, koho a na co byste se ho zeptal?
Otázka pro pana Tomáše Řehoře: Vzhledem k tomu, že celý život podnikám na úplně jiném místě, než žiji svůj osobní život, chtěl bych se zeptat člověka, který to má přesně obráceně, tedy žije a podniká ve stejném místě, v Polici nad Metují. Tome, jak obtížné je podnikat ve městě, kde žiješ a jak zvládáš oddělit pracovní a osobní život, když se se stejnými lidmi potkáváš v různých životních rolích. Jednou jako jejich „šéf“ a za pár hodin jako jejich kamarád a spoluhráč?
