Naše Broumovsko
Přejít na hlavní navigaci
Přejít na změnu jazyka
Přejít na přihlášení
Přejít na vyhledávání
.jpg)
Řada inspirativních osobností z oblasti veřejného života, politiky, kultury a vzdělávání dorazí ve dnech 5.–9. listopadu 2025 do … Celý článek
.jpeg)
.jpg)
I když si původně myslela, že jako většina mladých z Broumovska odejde, nakonec tu zůstala. Vystudovala cestovní ruch v Náchodě a pracovala jako průvodkyně v broumovském klášteře, poté si přibrala ještě práci v komunitní škole Tilia v Jetřichově. Aby se uživila a mohla dělat to, co ji naplňuje, měla celkem tři zaměstnání. „Vzdělávání dětí a práce s dětmi má za mě úplně největší smysl,“ říká Monika Cejnarová (24 let) z Broumova, která se aktuálně ze všeho nejvíc těší na miminko.
.jpg)
Nový městský architekt města Broumova Jan Kubát sice žije v Praze, ale na Broumovsko ho to vždycky táhlo, dokonce bylo tématem jeho diplomové práce. Jaké jsou jeho představy o působení ve městě? „Byl bych rád, kdyby se na mě obraceli lidé, kterým není lhostejná podoba prostoru, v němž žijí. Já sám se budu chtít aktivně obracet na ty, kteří v tomto městě tvoří, pracují a mají k němu vztah,“ říká mladý architekt.
Příležitost ke krásné procházce se nově nabízí mezi Hynčicemi a Ruprechticemi. Osadní výbor Ruprechtice zde s podporou města Meziměstí obnovil křížovou cestu z 19. století. Litinová zastavení přitom kdysi doslova „vytáhl z hnoje“ dlouholetý správce hřbitova Vlasta Hampl. Po něm také nese staronová stezka své jméno.
.jpg)
Dříve miloval turistiku, dálkové pochody, cyklistiku, plesy i zábavy. Nedávno však oslavil 75. narozeniny, a proto už dnes dává přednost spíš odpočinku, posezení s přáteli nebo poslechu country hudby. „Kamarádů mám hromadu, ale teď v pečovatelském domě jsme spíš uzavření tak nějak sami pro sebe. Máme rádi svůj klid, svoje pohodlí,“ říká bývalý policista Jaroslav Šulc z Meziměstí.
.jpg)
V Páteční štafetě odpovídá fyzioterapeutka v důchodu - paní Marcela Vondroušová z Broumova.
.jpg)
Ani déšť a chladné sobotní počasí neodradily kolem dvacítky dobrovolníků, kteří se v Martínkovicích sešli, aby společně vysadili nový obecní sad a také místo pro setkávání sousedů. Do práce se zapojili rodiče s dětmi i lidé napříč generacemi a navzdory rozbahněnému terénu panovala veselá nálada. O tom, jak nápad vznikl a proč je Martínkovický obecní sad víc než jen stromy, vypráví v rozhovoru iniciátorka akce Martina Jirka Pohanková. „U nás na Hané mají rodiče sad. Jako dítě jsem tam pomáhala sázet ovocné stromy. Tehdy to pro mě byla spíš povinnost než radost. Ale teď s odstupem chápu, jak moc mě to ovlivnilo,” říká mladá maminka.
Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.
.jpg)
