Broumovští žáci podpořili svým podpisem iniciativu udělit Nobelovu cenu míru

RENÉ HERZÁN

Středa, 26. března 2014

Sdílet na:

Studenti a žáci gymnázia v Broumově, Masarykovy základní školy a Základní školy Hradební se svými podpisy připojili k petici k udělení Nobelovy ceny za mír siru Nicholasi Wintonovi. Učinili tak po shlédnutí dokumentárního filmu Nicholas Winton - Síla lidskosti a následné besedě s dramaturgem projektu Zdeňkem Tulisem.

Film je o humanitární akci, kterou organizoval v roce 1939 Nicholas Winton s několika spolupracovníky. Díky němu se podařilo zachránit 669 českých a slovenských dětí. Winton vypravil osm vlakových souprav, které převezly děti do Velké Británie.

"Moderátor Zdeněk Tulis vtipně popisoval zážitky ze setkání s Nicholasem Wintonem, který letos v květnu oslaví 105. narozeniny. Nicholas Winton získal za záchranu židovských dětí z Československa řadu ocenění a charitativní činnosti se věnuje dodnes. Tím pro nás pro všechny může být vzorem," komentovala akci zástupkyně ředitele Hradební školy Naděžda Dvořáková.

Po celou dobu představení vládlo v divadle hrobové ticho. "Sama za sebe musím přiznat, že jsem nebyla připravena na tak silný emocionální zážitek," přiznala pedagožka z gymnázia Zuzana Valášková. Atmosféra v Městském divadle v Broumově pohltila i přítomné žáky. "Naskytla se nám příležitost poznat příběh jednoho odvážného muže, který pomohl mnoha československým dětem židovského, romského i jiného původu. Po pár minutách tohoto dokumentu se po celém divadle rozhostilo ticho a rozlil pocit dojetí. Myslím si, že každému ukápla slza a každý si uvědomil, jak složitá byla záchrana dětí. Nebýt tohoto muže neměli by někteří své prarodiče a svět by přišel o tolik skvělých lidí. Děkujeme," podělily se se svými pocity studentky sekundy gymnázia Kateřina Salašová a Karolína Soukupová.

"Vzhledem k dlouhodobému projektu na téma Holocaust na Masarykově základní škole byla většina žáků na film připravena. Učitelé film znali, přesto je znovu zasáhla síla příběhu. Žáci sledovali film s velkým zaujetím. A jaké dojmy, pocity a emoce v nich film zanechal? Za vše hovoří některá jejich slova," uvedla reakce žáků učitelka Masarykovy základní školy Jitka Kleprlíková.

"Hodně mě to dojalo. Nevěděla jsem, že takový člověk vůbec existuje. Je to opravdu hrdina. Zachránil děti, které ani nemusel zachraňovat, ale on to udělal! Určitě si zaslouží Nobelovu cenu míru!!! Moc se mi ten film líbil....Tento film, který jsme viděli, mi přinesl to, že bych měla pomáhat všem. Nezáleží na tom, jaký kdo jsme, jakou máme pleť atd. Hodně Nicolase Wintona obdivuji i jen za to, že se snažil....Film se mi velice líbil. Tento film si zaslouží i můj obdiv. Winton je mým vzorem pro celý život, dělal věci pro druhé. A velice mě dojal konec filmu, kde viděl lidi, které zachránil....Překvapilo mě, že jako jediný pomohl československým dětem....Film je dobrý. Nicolas Winton je obrovský muž tím, co udělal pro ty děti, které ani neznal, nebyl odsud a stejně je zachránil....Já si myslím, že to je moc dobrý člověk. A docela dost mě udivuje, že odvoz těchto dětí neorganizovala žádná nadace nebo Červený kříž, ale že vše zorganizoval a provedl jeden člověk, který to navíc ani dělat nemusel....Film o panu Wintonovi mě zaujal, protože dokázal všem, že na světě neexistují jenom zlí a špatní lidé, ale že jsou mezi námi i lidé hodní a dobrosrdeční. Pan Winton toho hodně dokázal a nikdy se nevzdal....Překvapilo mě, jak o tom nechtěl mluvit, že zachránil tolik lidí. Určitě by měl dostat Nobelovu cenu za mír. Hodně mě potěšilo, jak je skromný. Dověděl jsem se další informace o holocaustu....Nejdojemnější okamžik pro mne byl, když byl Winton pozván do studia, a pak se měli postavit ti, co mu vděčí za záchranu života. Ačkoli to, co mi dal ten dokument, byl uvědomění, že máme dávat a neočekávat nic zpět. U Wintonových dětí funguje "Pošli to dál", a to se mi líbí. Jeho extrémní skromnost mě uchvátila. A další věc, že tohle dokáže dojmout i mladé lidi, nejen ty, kterých se to týkalo."