Divadelní hry v Polici nad Metují byly letos jiné a bohatší
Úterý, 25. prosince 2012
Letošní 65. ročník Polických divadelních her obsáhl sedm divadelních představení, úvodní koncert skupiny Žalman & spol a další akce. Největší účast diváků měla pohádka „O pračlovíčkovi“ v podání poloprofesionálního divadla Tramtárie z Olomouce. Úspěch sklidila například derniéra „Ptačí klec“ v podání polického ochotnického souboru, ale i další hry.
Pokud jde o návštěvnost, alespoň přízemí divadla bylo plně obsazeno na všech představeních. Polické divadelní hry začly 28. září, poslední představení se hrálo 23. listopadu 2012.
Tradiční účast souborů s Police nad Metují a z blízkého okolí doplnil na letošní přehlídce ochotnický divadelní soubor F. A. Šubert z Dobrušky hrou „Ženy pana Voka“. Repertoár poprvé v historii polických her zpestřilo vystoupení poloprofesionálního divadla, souboru Tramtárie z Olomouce. Vznikl jako studentské divadlo a dnes je odrazovým můstkem pro studenty divadla a filmu ke studiu na JAMU a DAMU.
Letos také poprvé zařadili pořadatelé úvodní koncert a podle slov hlavní organizátorky festivalu ředitelky Pellyho domů Lenky Slavíkové „byl Žalman takový předskokan. A aby měly polické hry nějaký začátek i konec, připravili jsme na závěr Maškarní rej“. V rámci tohoto plánovaného setkání byla většina prostor Kollárova divadla včetně zákulisí otevřena všem, kdo se na Polických divadelních hrách jakkoli podíleli a byli jejich součástí. Jako herci nebo jako diváci. Ředitelka festivalu si však posteskla: „Do závěrečného ‚Maškarního reje‘ jsme vkládali velké naděje. Mysleli jsme, že to bude příjemné zakončení divadelních her. Ale nesetkalo se to s ohlasem.“ Začátek většiny představení oživovalo vystoupení „Thálie“, která jako divadelní múza vítala z jeviště herce i diváky.
O invenci pořadatelek z informačního centra Pellyho domy v Polici nad Metují, Lenky Slavíkové a Martiny Gollové svědčí, že v návrhu na organizaci „her“ počítaly na konec listopadu i se zájezdem do brněnského divadla „Husa na provázku“, ze kterého nakonec sešlo. I proto, že se poslední představení („Na útěku“ se Zlatou Adamovskou a Janou Štěpánkovou) muselo z důvodu nemoci účinkujících přeložit až téměř na konec listopadu.
Nesporný úspěch měly workshopy, které program divadelních her doplňovaly. Taneční (afro-tanec), výtvarný (akční malba), hudební (bubenický) a „sochařský" (drátkované ozdoby). Téměř všechny workshopy se pro velký zájem víckrát opakovaly. Vedle návštěvnosti si pořadatelé cenili faktu, že sem přicházeli jiní lidé, než kteří se pravidelně podobných akcí zúčastňují.
Polické divadelní hry proběhly i letos pod záštitou města Police nad Metují a připravovali je v Informačním centru Pellyho domy. Na otázku, zda se scénář Polických divadelních her vrátí do zajetých kolejí nebo se budou dál rozvíjet, vyslovila současná ředitelka Pellyho domů naději, že úvodní koncert nebo workshopy zůstanou i do budoucna: „záleží však na kontaktech pořadatelů a požadavcích účinkujících.“
