Kočka na kolejích
Pátek, 27. srpna 2010
V noci na jedné železniční zastávce se odvíjí dialog mladého muže a ženy, dvou lidí, o kterých by řekl klasik, že nemohou žít spolu ale ani bez sebe. Při čekání na vlak, který je má odvézt z dalšího ze společných víkendů v přírodě zpět do města k jejich nikterak zajímavé práci a do jejich domovů, se dozvíme mnohé o jejich vztahu - ale i sami o sobě. Díky Topolovu umění spojit realistický detail s náhlými dotyky existenciálního rozměru života i smrti je tato hra ze 60. let nadčasovým dílem.
Celé představení bubnoval déšť do střechy. Pak přejel vlak a byl konec. Dlouho se tleskalo, pak vše ztichlo, ale nikdo se nezvedal. Bylo ticho. Umírání na divadle je někdy krásné.
Zeptal jsem se odcházejících lidí, o čem to bylo?: “O lásce, o čekání na vlak, o Denise a Honzovi, o sebevraždě, o duši, o měsíci za mrakem, nene, o měsíci za borovicí, o Koudelkový a jejím klukoj, o nesplněných snech, o touze, o Holkoj a jeho holce, o slabosti, o něžnosti, o ňáký zastávce, o strachu z budoucnosti, o nás všech, o tom co je v nás, co o čem bylo?, o plánech, o mě, o jejích krásných očích, o zklamání, o Pavlovi Novákovi, co ztratil peněženku, o vášni, o zoufalství, o útěku z reality, o tom jak on miloval ji, neuměl jí to říct a přitom bez ní neuměl žít, o složitém vztahu muže a ženy, o krutosti, o rozchodu, o naději, o smrti.“
Šel jsem domů a najednou byla jasná obloha. Čuměl jsem na hvezdy, jak říkal Véna, a v tom padala hvězda. Každý si má něco přát. Přál jsem si, aby se neuhodila.
Osoby a obsazení:
Évi - Denisa Koudelková
Véna - Jan Holek
Chlapec - Pavel Novák
Režie, hudba: Jan Holek
RH, foto archiv APRB
